Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

• Při péči o skalku nezapomeňte dokonale odstranit spadané listí. Pokud se jemný keřík ocitne pod větší vrstvou listí, často odumírá. Ve velkém nebezpečí jsou především stálezelené skalničky, které by předčasně ukončily vegetaci. 
Obecně jsou vrstvou napadaného listí také ideální podmínky pro rozvoj houbových chorob a škůdců. Pečlivě proto listí ze skalky shrabujeme či sbíráme, a to už od začátku opadu listů až do konce podzimu. 

•  Pro přezimování muškátů vybíráme pokud možno co nejsvětlejší stanoviště. Vhodná je například chladnější chodba a zimní zahrada. Druhou základní podmínkou pro dobré přezimování je dodržování teploty, která by měla být přibližně v rozmezí 10 až 13 °C. 
A poslední nutnou podmínkou je správná zimní zálivka. V žádném případě nesmíme rostliny přemáčet, zaléváme je jen občas a mírně. 
V jakém poměru snížíme teplotu prostředí pro přezimující rostliny, v takovém poměru snížíme i zálivku.

•  Koncem listopadu je vhodná doba pro vysazování česneku. Pro výsadbu volíme hlubší hlinitopísčité půdy dobře zásobené živinami a slunnou a teplou polohu. Proti mrazu je dosti odolný. 
Zařazujeme ho do druhé pěstební trati, nesnáší totiž čerstvé hnojení chlévskou mrvou. Nejvhodnějšími předplodinami jsou košťáloviny nebo okurky. Nevhodnými předplodinami jsou brambory, rajčata, veškerá cibulová zelenina a cibulové květiny. 
Právě z fytosanitárních důvodů by se cibulové zeleniny a květiny měly na stejný pozemek zařazovat nejdříve po pěti až šesti letech.

•  Nenechte se zlákat nabídkou v zahradních centrech, ovocných školkách a nesázejte v podzimním termínu meruňky a jiné teplomilné ovocné stromy. Meruňka, stejně jako broskvoň pochází z odlišných klimatických podmínek, jsou choulostivější a hůře ukončují vegetaci, snadno tedy namrznou. 
Z těchto důvodů je proto vhodnější tyto ovocné druhy vysazovat na jaře. Při nákupu dobře prohlédneme celý stromek, zda není poškozený  mrazem. Pupeny by měly vykazovat známky narašení.