Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

• Stříháme živé ploty z ptačího zobu, habru, buku, tisu a zeravů. Nové mladé výhony tak stačí dozrát a nezničí je první mrazíky. Stříháme za chladnějšího počasí nebo navečer, aby slunce nespálilo čerstvě zastřižené konce letorostů. 

• Vyvazujeme listopadky, jiřinky i vysoké letničky, aby se nevyvracely větrem. Pokud chceme velké květy, vylamujeme jejich postranní poupata.

 
• Sbíráme, sušíme a čistíme semena skalniček a trvalek. Sáčky se semeny označíme názvem a uchováme v suchu a chladu. 
Sbíráme-li semena zahradních odrůd, musíme počítat s tím, že jejich potomstvo nebude jednotné vlivem vzájemného opylení. 
Uvolněné plochy osejeme zeleninou s krátkou vegetační dobou, například ředkvičkou, salátem, ale vyséváme i ozimou zeleninu. Koncem měsíce zaštípneme vrchol růžičkové kapusty, aby se lépe vyvinuly růžičky. 

• V sadech už sklízíme letní odrůdy jablek, hrušek, broskví, meruňek, renklód, pološvestek a pozdní višně a rybíz. Zralost většinou určujeme oddělitelností stopky od plodonoše. 
Plody sklízíme opatrně, postupně na vícekrát i se stopkou, protože jedině tak je možné plody dobře skladovat.

• Porosty kanadských borůvek hnojíme 2 až 3krát během vegetace vždy síranovými hnojivy bez vápníku a chlóru, záhon udržujeme v bezplevelném stavu. 
Každoročně na jaře dodáme rostlinám směs rašeliny, pařeništní zeminy a písku nejméně v půdorysu keře. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 1 až 1,5 metru, pro snadnější sklizeň v pozdnějších letech. Po dobu dvou let od výsadby květy redukujeme, aby keře dobře zakořenily a dostatečně narostly. 
Plná plodnost se dostavuje přibližně od pátého roku a vydrží i několik desítek let. Chorobami ani škůdci tento druh v našich podmínkách zatím netrpí. Největší škody způsobuje v době sklizně ptactvo a v zimním období hlodavci.