• Předcházení střídavé plodnosti – u některých ovocných druhů se můžeme setkat s tím, že v jednom roce mají vysokou plodnost méně kvalitních plodů, což je vyčerpá tak, že v následujícím roce většinou neplodí vůbec. 

Střídavá plodnost se nejčastěji vyskytuje u jabloní, méně často se projevuje u hrušní, švestek, meruněk a broskvoní. 

Každý pěstitel by měl při výběru odrůd ovocných druhů dbát na to, aby se zvolené odrůdy hodily do dané lokality, a nemají přirozený sklon ke střídavé plodnosti. 

Při výběru stromků je nutné brát v úvahu i výběr vhodné podnože. Správnou údržbou (řezem, závlahou a výživou) udržujeme rovnováhu mezi růstem a plodností. Vhodná délka přírůstků by se měla přibližně pohybovat v rozmezí 20 až 40 centimetrů. 

U stromů s krátkými přírůstky a velkou násadou květních oček provedeme v jarním období hlubší řez, omezíme tak násadu plodů a podpoříme růst. Naopak, u silně rostoucích a málo plodných stromů omezíme řez většinou jen na průklest. 

U bujně rostoucích stromů je též vhodné uplatňovat letní řez a ohýbání větví k podpoře plodnosti. Důležitým, i když pracným opatřením, je probírka plůdků. U jabloní se doporučuje po prvním propadu plůdku, asi 20 až 30 dnů po opadu květních plátků probírka na vzdálenost 10 až 25 cm. Vždy se řídíme velikostí plodů dané odrůdy.

• Dvouletky – jejich semena vyséváme na pěstební záhony v době května až července (topolovka, zimní fialy, náprstník, macešky, chudobky, pomněnky). 

V období, když mají rostlinky 2 až 3 pravé lístky, je přepichujeme na vzdálenost 10 až 15 cm. Předpěstované sazenice vysazujeme za 4 až 6 týdnů, nejpozději ve druhé polovině září na záhon, kde vytvoří do zimy většinou jen růžici přízemních listů. 

Kvetou v příštím roce již brzy od jara do léta, kdy vytvoří semena a uhynou.   

• Nezapomínáme na závlahu hlavně mladých výsadeb, zaléváme s větší vydatností s větším časovým odstupem. 

Vždy je vhodné zalévat na zem a zbytečně nezvlhčovat listovou plochu, což by mohlo mít za následek vznik houbových chorob.