Města se navýšení daně z nemovitostí nebrání, výnosy využívají na svůj rozvoj. Peníze by v jejich rozpočtech měly zůstávat i nadále, i po diskutovaném zvýšení daně. 
Daně z nemovitostí jsou v České republice jedny z nejnižších v Evropě, konstatoval třebíčský starosta Pavel Pacal. „Proti zvýšení bychom nic neměli, na druhou stranu nesouhlasíme s tím, že by tato daň měla být příjmem státního rozpočtu,“ naznačil. 

Myslí si, že tuto daň platí lidé na území obce, ve které bydlí, a ta obec za tyto prostředky udržuje veřejná prostranství. „Státní rozpočet by si měl hledat peníze v jiných oblastech, nikoli na úkor obcí,“ poznamenal. 
Netajil, že v Třebíči je nastavený koeficient na nejnižší možnou úroveň, do rozpočtu putuje zhruba 18 milionů korun. Doplnil, že se jedná o peníze za všechny objekty včetně podnikatelských subjektů. 
Pacal se osobně domnívá, že stát může zjednodušit tok peněz, pokud omezí přerozdělování formou některých dotací. Sníží se i počet úředníků, kteří se tím zabývají.

Otevřít diskuzi 
„Při přípravě rozpočtu podrobně procházíme jednotlivé položky výdajů a také se zaměřujeme na příjmy. S ohledem na fakt, že poslední změna u daně z nemovitostí proběhla v roce 2009, je smysluplné otevřít diskuzi i ve věci zvýšení daně z nemovitosti,“ informoval mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk. 

Doplnil, že ani jihlavské zastupitelstvo nebo členové městské rady se zatím tímto tématem nezabývali a o ničem nerozhodovali.
Pokračoval, že je to prakticky jediná daň, která je zatím příjmem města a měla by i nadále zůstat v rozpočtu města. „Považujeme však za předčasné komentovat jednotlivé návrhy poslanců a senátorů, že by zvýšená daň z nemovitosti měla být příjmem státu. Zatím totiž není o ničem rozhodnuto,“ konstatoval. Výnos za rok 2022 v Jihlavě činil 50,4 milionu korun a jsou použity na rozvoj města.

„Zda dojde k vyššímu výnosu daně, záleží na tom, zda zastupitelstvo města vůbec o nějaké změně rozhodne, a dále pak na tom, zda parlament zcela nezmění způsob výpočtu a užití daně. Dopad do rozpočtu může být nulový nebo také v řádu desítek milionů. Ale zatím jsme na začátku debat a nic není rozhodnuto,“ uvedl Jan Jaroš, vedoucí ekonomického odboru magistrátu. 

Pokud jde o dotace, vyjádřil se náměstek primátora Jihlavy pro ekonomiku Jiří Pokorný. „Toto je nekonečná diskuze, co má být financováno z centrálních rozpočtů a co z rozpočtů samospráv. Stejně tak, jakým způsobem mají být rozpočty obcí naplněny, podíl na rozpočtovém určení daní, možnost vlastních daní a poplatků, jiné příjmy,“ konstatoval.  
Představa, že rozpočty obcí by mohly být nezávislé na financování od státu je podle něj iluzí. „Na druhou stranu si dovedu velmi dobře představit, že by města hospodařila s určitými účelově vázanými prostředky, dotace, příspěvky, s větší mírou autonomie v závislosti na místních podmínkách,“ doplnil. 

Od roku 2012 je obecně závaznou vyhláškou pro celé území města Havlíčkův Brod nastaven místní koeficient na hodnotu 2. „Diskuse o změně uvedeného místního koeficientu nebo o stanovení různých hodnot místního koeficientu pro jednotlivé části obce nebyla v poradních orgánech samosprávy zahájena. 

Vzhledem k neustále rostoucí potřebě rozpočtových výdajů na udržitelnost a rozvoj městské infrastruktury a urbanizaci nelze do budoucna změnu uvedeného koeficientu na celém území města nebo v jednotlivých částech vyloučit,“ informovala mluvčí radnice v Havlíčkově Brodě Alena Doležalová. 

Zůstat v rozpočtu
Město Pelhřimov se zvažovaným zvýšením daně z nemovitých věcí nesouhlasí a vedení si myslí, že by daně měly zůstat v rozpočtu města. Lidé platí daně ve městě, kde bydlí. A město tyto finance poté investuje do rozvoje. 
„Bylo by špatné, kdyby vyšší výměry připadly státu bez jakéhokoliv benefitu pro město. Státu náleží výnosy z výlučných daní, které s obcemi nesdílí,“ uvedla mluvčí Andrea Unterfrancová.  

Pelhřimov přijme na dani z nemovitých věcí 20,5 milionu korun ročně. Na základě nám známých záměrů vlády by se zřejmě příjem města nezměnil. Daň z nemovitosti slouží na rozvoj a údržbu města, především jeho infrastruktury, a na dostupnost veřejných služeb.
Pokud jde o dotace, odpověď zněla, že takto dostane alespoň některá z obcí určitý objem prostředků, po rozdělení všem by každá obec obdržela zanedbatelnou částku.