Jsem přesvědčena, že maminky, které mají doma dítě s jakýmkoliv problémem, ať už fyzickým nebo psychickým, jsou šamanky. Mám pro to několik indicií, díky kterým je snadno poznáte a setkání s nimi Vás nesmírně obohatí, možná i osvítí.

Dnes, kdy je každého světélka na naší životní pouti potřeba, je to vzácná příležitost, jak poznat to, co je pravdivé, a zároveň i to, co je opravdová láska. Ví to samozřejmě všechny maminky, ale jen některé z nich jsou šamanky! Přitom je běžně potkáváte na ulici, v supermarketu, u holiče, a často dokonce i ve vlastní rodině.

Jen je hned nevidíte, protože světlo, které z nich vyzařuje, vás může nejdříve oslepit. Teprve až se trošku rozkoukáte, uvidíte tu krásu a moudrost, kterou v nikom jiném neuvidíte. Pokud se jimi budete inspirovat, možná, kdo ví, budete v mžiku osvícení.

 Maminka – šamanka je známá svou trpělivostí, se kterou pečuje o své hyperaktivní, vzteklé nebo postižené dítě, což by často nezvládl ani budoucí adept na buddhistického mnicha, protože ten si potřebuje občas odpočinout.

Maminka, která je šamanka, musí však zůstávat v neustálé bdělosti po celou denní i noční dobu, aby mohla o svého potomka dobře pečovat. Neustálá vnitřní bdělost a snaha uklidnit své nitro (dítě má zvláštní „motor“, který často nevypíná ani v noci) ji tím pádem udržuje v neustálé meditaci.

 Maminka, která je šamankou, si často opakuje mantry. Např.: Pane Bože, prosím tě o sílu! Anebo: Kéž dokážu v sobě udržet lásku ke svému dítěti i celému světu také dnešní den!

Z těchto manter, se pak často vyvinou i celé monology, jako např: Drahý Vesmíre, tak co jsi mi to přichystal dnes? Bude mé dítě opět utíkat ze školy anebo rozkouše všechny utěrky? Děkuji za to, že jsi a já mohu od TEBE čerpat svou sílu. Díky své odevzdanosti vyšší síle, ať už ji nazýváte Bůh, Vesmír, energie atd. je pozornost této maminky neustále upřena k vnitřnímu zdroji nejvyšší síly, ze kterého čerpá, protože jinak by nebyla mnohdy schopna ani uvařit.

Dítě, pokud má nějaký hendikep, totiž mívá různorodé nápady, které by jiné dítě ani nenapadlo. No napadlo by vás například okousat záclonu? Většinou ani jinak zdravé dítě na to nepřijde. A to nemluvím o běhání naboso venku, když je zrovna -10 stupňů.

 Maminka – šamanka si udržuje smysl pro humor a tím pádem se snaží k sobě nepouštět chmury ani žádné jiné negativní myšlenky. Mohli bychom to také nazvat pozitivní myšlení, protože jinak to prostě nejde.

Přitom často sklouzává do ironie, díky které je schopna povznést se nad každodenní často prazvláštní nápady svého potomka: Ty zubní kartáčky, co nám dnes Honzík okousal, už byly stejně týden staré! Mají se přece často měnit, ne? Humor nám pomáhá brát život s nadhledem a nedělat si nic z toho, co je beztak na tomto světě pomíjivé.

 Šamanská maminka je léčitelka, protože podobně jako indiáni zažila často situace, kdy stála na pokraji zhroucení nebo infarktu, a kupodivu všechno přežila!

Tím získala své léčitelské schopnosti a k tomu i nadhled nad množícími se zraněními svého dítěte, z nichž mnohé bývají i kuriózní. Musí pak improvizovat a jednat okamžitě, což by jí mohl závidět i zkušený lékař – záchranář.  K tomu nepotřebuje žádné zdravotní vzdělání, protože ji učil život sám.

Děti s problémy psychickými, fyzickými a dalšími drobnějšími „vadami“ si totiž častěji způsobují různé zdravotní potíže a úrazy, často kvůli své nepozornosti, zbrklosti nebo vzteklosti, takže zkušená léčitelka musí být hned k dispozici. Umí si pak hravě poradit i v takových situacích, kdy jí dítě omdlí, zmodrá nebo se jen válí po zemi uprostřed přeplněného supermarketu, i když je mu už 12 let.

 Maminka – šamanka nikam nespěchá, protože poznala, že čas ve skutečnosti neexistuje! Zjistila to tak, že v okamžiku, kdy se snažila své hendikepované dítě vychovat a aspoň trošku mu vtisknout zásady platící pro tento svět, vždycky narazila na odpor.

Tyto zásady má samozřejmě ze své rodiny, podobně jako její partner (pokud neutekl, protože žít s osvícenou ženou chce silnou povahu), ale její dítě stále odolává a můžete se ho zeptat i 14x, jestli už si natáhlo ponožky, protože musí přece do školy, a dítě Vám odpoví až poté, co se zeptáte po patnácté, tedy možná ani to ne.

Nač spěchat, když vaše dítě žije přece ve své realitě, která je od té naší tak odlišná! Naladěním se na „jiný čas“ vašeho dítěte vás také donutí upustit od komerčního shonu a zbaví vás zbytečných starostí (oblékání ponožek tak může trvat i 30 minut).

 Šamanská maminka neustále čistí své nitro od zbytečného balastu, nezdržuje se zbytečnostmi a žije jen tím, co je opravdové, tedy maximálně důležité v životě člověka.

Péčí o fyzicky nebo psychicky postižené dítě totiž tráví většinu svého času, a zbyde-li jí vzácná chvilka na jiné aktivity (vaření, úklid a nakupování se nepočítá), musí si velice dobře rozmyslet, čemu těchto pár vzácných minut bude věnovat.

A jelikož jsou tyto chvilky opravdu vzácné, věnuje je nejčastěji tichu a poděkování vesmírné energii za to, že to ještě zvládá. A pak také za vzácnou příležitost, žít bdělý a láskyplný život s tak velikým učitelem, jakým je postižené dítě!

 Láska je pravou povahou maminky – šamanky! Otevřete-li tedy své srdce, nemůžete ji minout. Láska je hnacím motorem jejího života a poznáte ji v jejích laskavých očích, a pak také v rukou, které jsou neustále připravené pomoci!

               Lucie Poláková

               (Autorka je arteterapeutka,   astroložka a vysokoškolská učitelka.

 Maminka čtyř dětí, z toho i 16letého syna s kombinovaným postižením a autismem.)