Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (UK a VFN) v Praze se ve svém posledním výzkumu zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme.

Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. „Snažili jsme se odpovědět na otázky spojené s běžným užíváním alkoholu. Jako například v jakých měsících lidé nejvíce pijí, při jakých příležitostech, jestli se setkali s produkty pěstitelského pálení nebo i co si myslí o současné politice v oblasti alkoholu,“ přibližuje výzkum PhDr. Miroslav Barták.

Výzkumníci nashromáždili v online průzkumu 809 odpovědí od respondentů, kteří svým rozložením podle pohlaví, věku, vzdělání a místa bydliště tvořili reprezentativní vzorek české populace.

Jaké jsou výsledky výzkumu? Závislost na alkoholu byla pomocí diagnostického dotazníku vyvinutého Světovou zdravotnickou organizací zjištěna u 3 % populace.

Alespoň střední úroveň problémů s alkoholem byla identifikována u 25 % respondentů, rizikové pití u 40 %.

Skóre vypovídající o problémovosti konzumace alkoholu klesá s rostoucím věkem respondentů a respondentek. Muži ovšem obecně dosahují vyššího skóre než ženy.

Část otázek se zaměřovala na úroveň zdravotní gramotnosti. Celkem 10 % respondentů má zdravotní gramotnost neadekvátní, 18 % problematickou, na druhou stranu 73 % dostatečnou.

Zajímavé je, že lidé s vysoce problematickou konzumací alkoholu zdánlivě paradoxně vykazují vyšší míru zdravotní gramotnosti, což může být způsobeno kontaktem se zdravotními službami, které již v důsledku své závislosti vyhledali.

Ve velkých městech se pije méně

„Co se týče typů alkoholických nápojů, není nijak překvapivé, že nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem. Naopak s pivními speciály má zkušenosti méně lidí. Z ‚tvrdého‘ alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem. S výjimkou likérů, šumivého vína a červeného vína konzumují všechny druhy alkoholu ve větší míře muži,“ podotýká Miroslav Barták.

Podle nasbíraných dat necelá třetina respondentů preferuje pivo, necelá čtvrtina víno, 6 % destiláty a dvě pětiny nejsou vyhraněné. Statisticky významné jsou mezipohlavní rozdíly; zatímco muži preferují pivo (43 %), ženy víno (35 %).

Senioři pijí rovnoměrně

Obecně respondenti nejčastěji pijí alkohol na oslavách a při setkáních s přáteli, méně bez speciální příležitosti, a ještě méně spolu s jídlem.

Podle respondentů jsou nejčastějšími společníky při pití alkoholu kamarádi a rodina (mimo dětí). Pití s životním partnerem a o samotě více uvádějí lidé ve vyšším věku.

U kamarádů a vlastní rodiny můžeme s narůstajícím věkem sledovat pokles společného častého pití. Pro lidi s problémy platí, že více pijí se spolupracovníky, náhodnými lidmi, sami nebo s kamarády.

Respondenti nejčastěji uvádějí pití během pátků a sobot. Více než během týdne pijí podle svých vyjádření i v neděli.

Věková kategorie 25–54 let vykazuje výrazně častěji konzumaci alkoholu v pátek a sobotu. Kategorie 55–64 let už omezuje pití v pátek, naopak nejmladší kategorie 18–24 let pije nejvíce v pátek, o něco méně v sobotu, v ostatní dny v týdnu pije alkohol minimálně.

Respondenti ze seniorské kategorie nad 65 let celkově omezují pití, ale konzumují alkohol rovnoměrně během celého týdne.

Celkem 36 % respondentů se domnívá, že v posledním roce pili domácí alkohol. Většinou se mělo jednat o slivovici (a to u 51 % respondentů, kteří pili domácí alkohol).

Dále respondenti zmiňovali víno, jiné destiláty, pivo a likéry. Podle Bartáka jsou mezi kraji v konzumaci domácího alkoholu významné rozdíly. „Tato konzumace jasně roste od západu na východ republiky,“ říká Miroslav Barták s tím, že nejvyšší hodnota je ve Zlínském kraji (57 % respondentů) a domácí alkohol pijí nejméně respondenti z nižších věkových kategorií a nejvíce lidé nad 55 let.