Dokážete si představit, že vlastníte zhruba 3500 klíčů? Ne, to není příběh o kasaři z první republiky. Takovou sbírkou klíčů se může pochlubit desetiletý Lucas Kořínek z Třebíče.

  A nejsou to ledajaké klíče. Všechny dříve pasovaly či pasují do dveří či zapalování osobních automobilů. Sbírka je natolik úžasná, že se Lucas dočkal zapsání do České knihy rekordů Agenturou Dobrý den v Pelhřimově.

  „Už od dětství trávil většinu času v rodinné firmě, kde opravujeme automobily. Asi nasákl tou atmosférou a má k tomu velký vztah,“ říká babička Lucase Věra Kořínková. 

  Lucas vzpomíná, že asi ve třech letech dostal svoje první klíče. Pak další a další, až se u něho projevila záliba klíče sbírat. „Od dětství se mně líbily a chtěl jsem jich mít co nejvíce,“ říká.

  Jak se k nim Lucas dostává? Pod jejich autodílnou se nachází vrakoviště, kde už Lucase dobře znají a tak se jeho sbírka rychle rozšiřuje. „Tam chodím a získávám do sbírky další úlovky,“ nastiňuje Lucas.

  Další dostává od kamarádů, kteří o jeho zálibě vědí a podporují ho. Ale třebíčské vrakoviště není jediné, odkud exponáty do sbírky Lucas dostává. O jeho koníčku vědí i další, třeba v Holubicích za Brnem.

Pokud jde o skladování takového množství klíčů, Lucas má pro sbírku uzpůsobenou skříň a další má ve dvou velkých krabicích. Ale to není všechno. Lucas se může pochlubit i vynikající pamětí.

  Ví přesně, jak klíč získal, a dokonce si pamatuje, k jakému automobilu patřil „O některých si vedu evidenci, třeba i poznávací značku, u některých to nedělám,“ vysvětluje. Tatínek doplňuje, že Lucas si dokonce pamatuje i barvu auta, ke kterému klíče patřily.

  Lucas přiznává, že jeho zálibě fandí celá rodina. Tatínek pokračuje, že ta obesílá známé i méně známé automobilky a většinou se setkává s kladným ohlasem, takže se sbírka rozrůstá o opravdové unikáty.

  Co by to bylo za sběratele klíčů, kdyby už ve svém věku nedokázal řídit osobní automobil. Ale do dopravního provozu samozřejmě ještě nesmí. Autodílna je vlastně jeho druhý domov, kde okoukává, jak se co dělá, a v budoucnu bude mít rodina určitě zdatného nástupce.

  Když už jsme se dostali k řízení, Lucas závodí na motokárách, což je jeho další záliba. O jeho úspěších vypovídá sbírka trofejí, která trůní na čestném místě v autodílně.

  „Jezdí už čtvrtým rokem Mistrovství Slovenska. Je to také rodinná tradice. Jezdil už dědeček,“ poukazuje tatínek Petr. Vracíme se zpátky ke sbírce a Lucas přiznává, že se zálibou mezi kamarády, spolužáky příliš nechlubí.

  „Řeknu to jen některým,“ netají. Pokud jde o zápis do České knihy rekordů, je to tatínkova iniciativa. „Myslím si, že takovou sbírku automobilových klíčů nikdo nevlastní. A tak jsem napsal do Pelhřimova a Agentura Dobrý den o zápis projevila zájem,“ říká.

  Přiznává, že dlouho o této agentuře nevěděl. A trvalo dlouho, než se podařilo všechny klíče spočítat. Lucas upozorňuje, že zápisem do knihy rekordů jeho iniciativa zdaleka nekončí a sbírku dál míní rozšiřovat.

  Ještě prý nemá všechny, které by chtěl. Lucas se nezaměřuje jen na současná auta, ale má klíče i k historickým vozům. Velkou pomocí jsou známí v Kanadě, kteří také sbírku pravidelně svými úlovky rozšiřují.

  Do hovoru zasahuje babičky, která vzpomíná, že v útlém věku nosil Lucas celou sbírku na zádech v batohu. „Teď už by to nebylo možné,“ poznamenává Lucas. 

  Pokud jde o další vozidla, má i klíče od traktorů, takzvané bošáky. A samozřejmě u některých jsou i přívěsky. Ptáme se na další záliby, ale hokej či fotbal, to není pro Lucase ta pravá zábava. Těmto sportům nepropadl ani tatínek. Jejich život se točí kolem automobilů.  

  A zpátky k závodění, důležitá je i tady podpora od rodiny. Lucas jezdí s číslem 18. Vysvětlení je prozaické, Lucas se na-rodil. 1. srpna, tedy 1. 8., takže proto ta osmnáctka.

  „Jezdíme i do Rakouska, po celé republice. Koupili jsme kvůli tomu karavan, takže máme i odpovídající zázemí. Zkrátka auta, to je náš život,“ říká tatínek. 

  A tak se nabízí závěrečná otázka, co takhle si zazávodit ve Formuli 1. To považuje tatínek za nesplnitelný sen, vzhledem k penězům. A v budoucnu rally, nebo okruhy? „Baví mě obojí. Rallye Dakar? Tam bych se ztratil,“ zní dopověď sběratele klíčů Lucase Kořínka.