Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

K aktuálním oslavám školního jubilea se žáci a pedagogové „dramaťáku“ jihlavské ZUŠky oficiálně připojili přípravou čtyř divadelních premiér. 
První dvojpremiéra se odehrála 28. března v divadle DIOD. Celý program uvedli pedagogové literárně-dramatického oboru Kristýna Loužecká a Martin Kolář. 
Jak uvedl Kolář, jen od roku 2008/09 připravily soubory „dramaťáku“ jihlavské ZUŠky bezmála stovku inscenací. Aktuální premiéry mají pořadové číslo 96 a 97. Stovky zřejmě divadelníci ze ZUŠ dosáhnou v květnu, kdy uvedou premiéry souborů mladších dětí.  

Co zaslouží Médéia?
Jako první titul premiérového březnového večera uvedli žáci vedení Simonou Loužeckou, soubor nazvaný Až nás bude víc, inscenaci Méd(e)ia. Téma pro současný text inspirovaný antickou tragedií od Euripida naskočilo divadelníkům v rámci improvizací.  
Kouzelnice Médeia z řeckých mýtů je součástí příběhu výpravy Argonautů vedených Iásónem za zlatým rounem. Vůlí bohů Héry a Athény a za pomoci boha lásky Eróta se zamilovala do Iásona, pro něhož by obětovala cokoli.

Divadelníci z příběhu zdůraznili motiv vraždy svých dvou synů, které se Médeia dopustila. Okomentovali jej pohledem naší současnosti a po povrchu klouzajících mediálních reportérek. 
O vině antické hrdinky v představení diskutují účastníci rodinné oslavy. Publikum je též zavedeno k soudnímu tribunálu. Diváci coby porotci hlasováním rozhodují, zda vražedkyně zaslouží trest smrti, anebo zda má být jako šílená internována v psychiatrickém zařízení. U publika při premiéře zvítězila druhá možnost. 

V inscenaci se představily žákyně ZUŠ Jasmína Demlová, Johana Honzárková, Viktorie Klímová, Jolana Novotná, Justýna Pánková, Klára Svobodová a Magda Vítová. Scénář a režie byly zpracovány kolektivně pod vedením Kristýny Loužecké. 

Vrchol ve stylu dada
S ohledem na velký divácký ohlas pak bylo vrcholem úvodní dvojpremiéry večera druhé uvedené představení. Členové souboru Dramatická onDADAtra svojí inscenací Velcí dadaisté vrhají své stíny kupředu nadchli publikum. 
Pod vedením scenáristy a režiséra Martina Koláře a s úvodním přispěním dramaturgyně Markéty Ketnerové nastudovali žáci ZUŠky náročný scénický tvar, kterým pro někoho možná až objevitelsky zavedli publikum do atmosféry dadaismu.     
V drobných útržcích poskytli i neznalému divákovi informační základ osvětlující vznik tohoto avantgardního uměleckého směru, který se objevil jako reakce revoltující mladé generace na prvoválečné hrůzy. 
Dadaismus vznikl ve Švýcarsku, svoji z historického hlediska epizodní slávu zažil někdy mezi lety 1916–1923. Úmyslně uctíval nesmysl, odmítal stávající standardy v umění. Do svých děl dadaisté nevkládali žádný smysl, výklad prezentovaných absurdností nechávali čistě na divákovi.

Pro současné divadelníky ze ZUŠky se stala inspirativním zdrojem textů, informací a výroků dadaistů zejména kniha Ludvíka Kundery DADA. Dále pracovali s nonsensovými texty a internetovými zdroji. 
Publikum ovšem nijak nepoučovali o stylu, který si zvolili jako své letošní téma. Přestože do inscenace s patřičnou dávkou absurdity zakomponovali i řadu jmen „dada osobností“, nechali na diváky především působit samotný dadaistický chaos a situační zmatek.
Anna Baueršímová, Anna Dvořáčková, Šárka Fialová, Andrea Fremundová, Varie Karlíková, Jakub Klejzar, Gabriela Miléřová a Klára Piňosová tak dokonale osvětlili samotné principy směru dada. „Prodali“ velkou znalost tematiky, ale i divadelnické schopnosti (u mnohých už letité), hereckou odvahu a velký smysl pro humor a nadsázku. 

Inscenace Velcí dadaisté vrhají své stíny kupředu by svou stopáží, obsahovou i prezentační stránkou klidně snesla pravidelnější uvádění v rámci celé divadelní sezóny. Zasloužila by si, aby se mezi nejširším publikem stačilo rozkřiknout, že tu vzniklo cosi velmi energického a divadelně zajímavého. 

Literárně-dramatický obor ZUŠ Jihlava se věnuje všem složkám divadelní tvorby, od hledání tématu ke stavbě příběhu, dramaturgicko-režijní koncepci, scénickému řešení, hudbě a tvorbě situací a postav. 
„Vše je přizpůsobeno věku žáků, takže zatímco ti starší tvoří a leccos už vědí, menší si spíše hrají a pomalu tomu přicházejí na chuť a kloub,“ popisují pedagogové. 

„Dramaťák“ tak učí děti vnímat a tvořit, hledat cesty, prosazovat své nápady a respektovat nápady druhých: „Zkoušíme se navzájem hodnotit, radit si a pomáhat si… Pátráme po inspiraci doma, ve škole, v knihách i kinech. Říkáme si, co je nového. Vyprávíme si příběhy a zážitky. Recitujeme, hrajeme si, čteme si, píšeme, přemýšlíme, schováváme se, převlékáme se, proměňujeme se, snažíme se uklidnit a za chvíli zase probudit, křičíme, šeptáme, breptáme, padáme a válíme se…“

V závěru úvodní březnové dvojpremiéry ocenil pedagog Martin Kolář poděkováním a knižním dárkem práci svých žáků ze souboru Dramatická onDAtra (v tomto případě onDADAtra), z nichž mnozí letos absolvují a ZUŠku opouštějí. Jak zaznělo, někteří z nich chodili do dramaťáku až 14 let.  
Další premiéru uvede soubor literárně-dramatického oboru ZUŠ Jihlava Už zase ta kočka v DIODu 10. dubna. 

Diskuze k článku