Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Krvavá řež Jihlavská nebo Krvavý slunovrat. S těmito děsivými událostmi bývá spojován poslední německý starosta Jihlavy Vinzenz Inderka. Jeho jméno je také spojeno se značným pokrokem města a je též čestným občanem Jihlavy. 
Inderka oslaví hned dvě kulatá výročí. Ve středu 10. července uplyne 90 let od jeho úmrtí a 2. ledna 2025 si připomeneme 170 let od jeho narození. Jaký byl Vinzenz Inderka doopravdy?  

„Byl významnou osobností města dlouhodobě aktivní ve veřejném dění. Pokud vím, tak vedení města nebude zpochybňovat toto v minulosti udělené čestné občanství,“ vyjádřil se na dotaz JL mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk.  
Jihlavský badatel Vilém Wodák uvedl, že Inderkovo jméno je spojeno s událostmi Krvavého slunovratu. Přesto jeho působení ve funkci starosty pro Jihlavu hodnotí jako blahodárné. 

„Podařila se tehdy spousta věcí, například zavedení městské hromadné dopravy ve městě v roce 1909. Dalo by se toho o něm říci opravdu hodně,“ připomněl. 
Poslední německý starosta měl dva syny. Jeden po něm zdědil lékárnu a druhý zemřel v první světové válce. „Padl v roce 1916 na východní frontě,“ upřesnil Wodák. 
Zmínil, že Inderka byl také nejvíce dekorovaným jihlavským starostou. Byl nositelem například Řádu železné koruny, Řádu červené orlice, Královského hohenzollernského domácího řádu nebo Válečného kříže za civilní zásluhy.  

Doktor farmacie
Vinzenz Inderka se narodil 2. ledna 1855 v Jihlavě do vlivné měšťanské rodiny. Jeho otec vlastnil tehdy nejznámější lékárny ve městě U Bílého anděla. Měl příbuzenské vazby na přední měšťanské rodiny v Brně a ve Vyškově. 
„Patřil po svém příchodu do Jihlavy v roce 1847 ke společenské elitě a načas byl i členem zastupitelstva,“ uvedl k němu mimo jiné historik Lukáš Fasora v publikaci Jihlava, která vyšla v roce 2009. Fasora působí jako profesor historie na Masarykově univerzitě v Brně. 
Pozdější starosta vystudoval gymnázium v Jihlavě. Následně pokračoval ve studiích na Vídeňské univerzitě, kde získal titul doktora farmacie (PharmDr.). Po dokončení studií převzal otcovu lékárnu v Jihlavě. 

Cesta na vrchol
Již od svého mládí byl Inderka politicky aktivní. Byl německým liberálem. Politicky se aktivizoval nejprve v tzv. Ústavní straně a později v Německé pokrokové straně.
V roce 1883 se stal nejmladším členem městské rady (výboru). Patřil ke stoupencům tehdejšího starosty Jihlavy Friedricha Popelaka. 
Již v roce 1887 byl jmenován zástupcem starosty. Tehdy mu bylo pouhých 32 let… V roce 1904 zemřel starosta F. Popelak po dlouhé nemoci. Jeho nástupcem se stal Inderka. Byl vybrán jako jeho politický dědic. 
„Pokračoval v modernizačních projektech svého předchůdce, ovšem chod jihlavské komunální politiky byl v jeho éře již v mnoha ohledech naplněn především česko-německým zápasem,“ upozornil v publikaci profesor historie. 
Od roku 1913 souběžně s funkcí zastával poslední německý starosta Jihlavy také funkci poslance Moravského zemského sněmu. 

Modernizátor i nacionalista
K jednomu z největších národnostních konfliktům mezi Čechy a Němci došlo v roce 1910 a dobově byl nazván Krvavá řež Jihlavská. Při ní došlo k několika zraněním především mezi Čechy. 
„Velmi negativně byla z české strany hodnocena jeho role v protičeských bouřích v roce 1910 a jeho podpora radikálních nacionalistů seskupených kolem silné místní pobočky Německé dělnické strany a jejího vůdce Rudolfa Junga, pozdějšího nacistického předáka,“ zhodnotil Fasora. 

Jednoznačně kladnou úlohu má Inderka v otázce zavedení městské hromadné dopravy v Jihlavě. Již v roce 1904, kdy usedl do úřadu, požadoval zřízení veřejného prostředku, který by spojoval střed města s vlakovým nádražím. Městská rada se rozhodla pro tramvaj na elektriku. 

Trať pro tramvaj postavila na jaře 1909 společnost Leo Arnoldi z Vídně. Ještě před tím vybudovaly ve městě jihlavské firmy vozovnu. 
Slavnostní provoz tramvají v Jihlavě byl zahájen 26. srpna 1909 za účasti stovek nadšených diváků.
„V půl desáté dopoledne byly na Hlavním náměstí přistaveny první dvě ozdobené tramvaje a byly uskutečněny dvě zahajovací jízdy. První vůz pro veřejnost vyjel z Hlavního náměstí ve 12.08 hodin na nádraží bývalé Severozápadní dráhy,“ uvádí k zahájení provozu tramvají město na svém webu. 

Poklidný odchod
V minulosti se politikou moc uživit nedalo. V mnoha případech se jednalo pouze o čestné funkce. Bylo běžné, že i poslanci nebo starostové měli ještě civilní profesi. 
Inderka, který lékárnu předal svému synovi, působil ještě ve funkci ředitele městské spořitelny. Aktivní byl také v řadě především německých spolků. 

Vinzenz Inderka byl starostou Jihlavy téměř až do konce roku 1918. Jeho funkce skočila prakticky s rozpadem Rakousko-Uherska a vznikem nezávislého Československa. 
Zastupitelstvo v jeho čele předalo 5. prosince 1918 moc 25členné správní komisi v čele s vládním komisařem Františkem Hovůrkou. 

„Ač si Inderka neodpustil poznámku, že správu předává na základě nařízení, a nikoli svobodně, proběhlo v Jihlavě převzetí moci komisí tvořenou 12 příslušníky české a 12 příslušníky německé národnosti nakonec bez větších problémů,“ přiblížila v publikaci o Jihlavě historička Jitka Padrnosová. 

Mezi Němci uznávaný 
Po předání moci se Inderka načas stáhl do ústraní. Na pomyslné výsluní se nakrátko vrátil v roce 1920, kdy se stal jedním z hlavních aktérů událostí Krvavého slunovratu. 
V podstatě se jednalo o německou reakci na zrušené volby. Ty na podzim 1919 vyhrály dvoutřetinovou většinou německé strany. Výsledky voleb byly v Jihlavě zrušeny a moc převzal vládní komisař Dominik Koráb. 
Národnostní nepokoje v Jihlavě vznikly v podstatě nevinně, při oslavách slunovratu. Dne 23. června jihlavští Němci svolali oslavy na vrch Kolibl. 

Ty se změnily v pochod městem, výtržnosti, strháváním českých nápisů a provoláváním velkoněmeckých nacionalistických hesel. Dav zbil jednoho legionáře a strážníka. Nejradikálněji ve svých projevech vystupovali tajemník Německé národní rady Hans Krczal a právě Inderka. 

Německý dav rozháněli legionáři, kteří několik osob zranili. Z německého davu padlo několik výstřelů. Na následky zranění zemřeli dva vojáci, Bohumil Dvořáček z Telče a Slovák Martin Slavko. Jejich vrahy se nepodařilo nikdy vypátrat. 

Podmíněný trest  i respekt
Dav Němců se podařilo rozehnat až večer. Následující den ve městě začali naopak útočit Češi na Němce. Následně vládní komisař Koráb vyhlásil nad Jihlavou výjimečný stav a začalo zatýkání. 
Mezi zadrženými byli i Inderka a Krczal. Soud oba zmíněné potrestal jen mírně. Oba dostali pouze čtyřměsíční podmíněný trest. 

Poté se Inderka opět stáhl do ústraní. Mezi německými obyvateli se však těšil stále značné autoritě. Vinzenz Inderka zemřel 10. června 1934 ve věku 79 let. Pochován je na Ústředním hřbitově v Jihlavě. 
Český tisk posledního německého starostu ani po smrti nešetřil. Nazýval ho germanizátorem, fanatickým odpůrcem všeho českého či představitelem agresivního německého nacionalismu.  
 

Diskuze k článku