Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

  
„Knížce se daří,“ říká autorka v zimě vydané knihy No, co je Renáta Tomsová z Jihlavy, která svůj profesní život věnuje zpracování účetnictví a daní. Současně jako odborný poradce spolupracuje s Bílým kruhem bezpečí (BKB), který se věnuje pomoci obětem trestných činů. 

Zatímco daní se kniha netýká, odborné pomoci ano. 
Hlavní hrdinka knihy, psycholožka Natálie, radí svým klientům v různých životních situacích, a přitom přemítá nad svým životem. Zdánlivě jí nic nechybí, má psychologickou praxi, kariéru, výborné děti i skvělé přátele…, jen jÍ schází „osudový muž“. Jak těžké je pro neobyčejnou ženu najít v obyčejném světě lásku? 

Nakolik je Natálie Renátou? „Není to autobiografie,“ rozesměje se autorka. „Všechny příběhy jsou ale reálné, nic není vymyšleno,“ podotýká. 
Knížku chtěla napsat už před pěti šesti lety, kdy sama prožívala obtížné období. Text se jí ale nezdál, byl těžký a s patosem, a proto si řekla ne. K rukopisu se vrátila až předloni s náležitým odstupem. 
Věčně rozesmátá paní Renáta chce knížkou dokázat, že se dá začít znova v každém věku - jak ona sama říká: „Dokud nám hoří svíčka, můžeme začít znova.“ 

Postava Natálie to svým životem potvrzuje. Setká se s panem Bílým, Fialovým, Zeleným, o kterých si zpočátku myslela, že jsou ti praví…, najde i dalšího, pana Červeného? Vzhledem k tomu, že je po něm pojmenována poslední kapitola a při křtu knihy byla pro muže dress codem červená košile, můžeme asi prozradit, že ano. 

Od svých kamarádů a lidí, kteří knihu četli, má autorka prý jen pozitivní ohlasy. Sama však zůstává nohama na zemi: „Psaní je led, na kterém neumím tančit. Daně? Tam mohu dělat piruety.“ 
Knihu si vydala vlastním nákladem a po několika měsících již hlásí, že má pokryté náklady. Důležité je to proto, že částku, kterou vydělá navíc, hodlá rozdělit na několik dobročinných účelů. 

Předně chce finančně pomoci jedné dobrovolné asistence BKB, „kterou život skřípnul“, dále například zakoupit dobrovstupenky Horáckého divadla Jihlava pro lidi, kteří by chtěli do divadla, ale nemohou si to dovolit. Nebo podělit kapelu Oči, která jezdí do sociálních ústavů a poskytuje tam muzikoterapii. Část peněz chce také darovat pražskému spolku učícího malovat děti i seniory ve workshopech malování. 
Jak knížka končí? Autorka Renáta Tomsová se tím netají: „Happyendem.“ A pak ztišeným hlasem dodá: „Záměrně.“ 

Diskuze k článku