Reklama
Dnes je sobota 27.07.2024     svátek má Věroslav

Hilsneriádu v Polné „odstartoval“ četnický strážmistr Josef Klenovec

JAN PRCHAL přednáší o Hilsnerově aféře v Jihlavě. Jako polenský patriot se touto tematikou dlouhodobě zabývá. Foto: Pavel Bajer
JAN PRCHAL přednáší o Hilsnerově aféře v Jihlavě. Jako polenský patriot se touto tematikou dlouhodobě zabývá. Foto: Pavel Bajer

29.2.2024 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Pavel Bajer

Více než 40 lidí zavítalo na přednášku Jana Prchala a Kláry Dvořákové o aféře Leopolda Hilsnera a historii Židů v Polné. Přednáška se uskutečnila v prostorách fary Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Akci organizoval Spolek pro starou Jihlavu. 
„Úžasná účast, mám z toho velkou radost,“ ocenil návštěvu předseda spolku Vilém Wodák. 


Největší magnet přednášky představovala vražda Anežky Hrůzové v Polné. O ní hovořil polenský rodák, spisovatel a vlastivědný badatel Jan Prchal, který se tématem dlouhodobě zabývá. Letos si připomeneme 125 let od vypuknutí hilsneriády. 
„V osudový rok hilsneriády žilo v Polné necelých pět tisíc obyvatel. Z toho v samotném židovském městě více než 230 Židů. Z nich se během dvou let polovina z města vystěhovala. Stalo se tak pro projevy antisemitismu,“ shrnul Prchal důsledky hilsneriády. 
Dobu charakterizoval příměrem Tomáše G. Masaryka, který se ujal obhajoby Leopolda Hilsnera: „Šlo o boj minulosti s přítomností a budoucností, pověry s rozumem“. 
Doplnil, že okolnosti a stav tehdejší společnosti byly, bohužel, příznivé k nejzaostalejšímu klerikálnímu antisemitismu. 


„V tisku a všude se ty projevy nazývají antisemitismus, ale já se domnívám, že správně by to mělo být nazváno antijudaismem, což je příznačnější, podle mého názoru,“ podotkl. 
Poté přešel k líčení samotné osudové události, která navěky změnila nejen život Leopolda Hilsnera, ale i celé Polné.  
„Dne 1. dubna 1899 byla v lese Březina u Polné po třech dnech pátrání nalezena mrtvá 19letá Anežka Hrůzová, švadlena, která v té době denně pěšky docházela ze své rodné vesnice do města Polné, kde pracovala u švadleny bydlící na konci židovského města,“ započal své vyprávění. 
Podle něho žila Hilsnerova rodina v židovském městě ve sklepním bytě ve velice špatných podmínkách. Hilsnerova matka se živila prodejem obnošeného šatstva. 

 

Drzé chování
Anežka Hrůzová docházela každý den pěšky do Polné z nedaleké obce Malá Věžnice. Její mrtvé tělo v lese Březina nalezl 12letý chlapec při jeho pročesávání. Sešla se u něj větší skupina obyvatelstva. 
„Při shlédnutí velké otevřené rány na krku kdosi vzadu zvolal: ,Je podříznuta jako dobytče, je podkošerována!´ Lidé z Polné věděli, že takto místní Židé zabíjejí dobytek na jatkách,“ líčil. 
Zmínil, že mýtus rituální vraždy byl na světě a zbývalo najít jenom vraha. Podezření padlo na Leopolda Hilsnera, který nebyl ve městě moc oblíben. 


Dne 4. dubna 1899 ho přišel domů vyslechnout místní četnický strážmistr Josef Klenovec. K němu se měl však Hilsner chovat drze.  
Klenovec se rozzlobil a vyslovil větu, která zanedlouho spustila velkou lavinu antisemitismu ve městě: „Leopolde Hilsnere, zatýkám vás.“ 


„Dal mu pouta a vedl ho z židovského města do soudní budovy, kde Hilsnera zavřeli, zatkli a vyslýchali. Jenže jak procházel městem, byla šeptanda: ,To je ten vrah´. A byl pachatel,“ pokračoval spisovatel z Polné. 
Ačkoliv se nakonec ukázalo, že byl Hilsner nevinný, přesto nemá Prchal o jeho charakteru žádné iluze. Připomněl, že se po svém propuštění z vězení pokusil T. G. Masaryka podvést. 
Požádal ho o peníze na svoji svatbu, která se nikdy nekonala. „Čestně se nezachoval, ale vraždy schopen nebyl,“ zhodnotil Prchal. 

 

Polná v centru dění
Malé město na Vysočině se najednou dostalo do centra dění minimálně v celém Rakousko-Uhersku. Do Polné se sjeli i novináři z různých koutů monarchie. 
„Malý český člověk v Polné mohl být najednou v novinách, navštívil ho redaktor, byl slavný. A tak si lidé přidávali, vymýšleli,“ navázal polenský badatel. A potom přišel první pogrom na Židy.   


„Dne 10. dubna po pohřbu Anežky Hrůzové několik občanů vtrhlo do židovského města. Další je následovali a vytloukali Židům v ghettu okna, dokonce tam docházelo k fyzickému napadení,“ popsal Prchal. 
Nepokoje se uklidnily až po příjezdu 28 četníků z okolních měst. Přitom v minulosti nebyly vztahy většinového obyvatelstva v Polné s místními Židy vůbec špatné.  


„Židům se v Polné nežilo špatně, nemáme žádné záznamy o nějakých násilnostech nebo pogromech. Dá se říci, že žili v symbióze s křesťanskou majoritou,“ uvedla na přednášce ve svém shrnutí historie Židů v Polné Klára Dvořáková, která pracuje jako průvodkyně v Rabínském domě a Synagoze Polná. 
Zlom podle ní přišel právě za hilsneriády. Tehdy žilo v Polné okolo 230 osob židovského vyznání. „Bylo to poprvé za celá ta staletí soužití Židů a křesťanů v Polné, kdy se židovští obyvatelé o sebe bojí. Pak se situace trochu uklidnila,“ řekla mimo jiné k hilsneriádě. 

 

Vydělávání na neštěstí
V době, kdy byla Polná v centru dění, si někteří lidé uvědomili, že se dá na lidském neštěstí také vydělat. Vznikla v té době celá řada pohlednic s tematikou vraždy Anežky Hrůzové. Prchal hovořil asi o 60 různých námětech.  
„Byl to pro ně velký byznys. Pohlednic vyšlo mnoho. Některé ty záběry jsou sice stejné, ale jeden je zatónovaný do hněda, druhý do zelena, další do modra,“ přiblížil polenský vlastivědec. 
Podle něho byly pohlednice tištěny u firmy Dvořák a Ruller v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě tzv. světlotiskem. 


„To byla želatinová deska, která vydržela 1000, maximálně 1200 kusů, a pak se rozpadla. Čili, museli v tiskárně zhotovit novou tiskovou desku, a pak už záběr na pohlednici byl jinak zatónovaný,“ vysvětlil.  
„Podle toho zatónování jsme nakonec díky sběratelům zjistili, že v letech 1899-1901 mohlo být vydáno až půl milionu pohlednic z hilsneriády,“ informoval. 
U pohlednic vydaných po vraždě Anežky Hrůzové bylo její tělo dodatečně domalováno z komerčních důvodů, aby měli prodejci a vydavatelé velké zisky.  

 

Židovská Polná
O historii Židů v Polné na přednášce hovořila Klára Dvořáková. Nastínila, že první zmínky o židovském osídlení Polné jsou z roku 1582. 
Židovské ghetto začalo být ve městě budováno na základě nařízení majitele polensko-přibyslavského panství knížete Ferdinanda z Ditrichštejna z roku 1676. 


„Když se v roce 1680 začínalo s výstavbou, tak mezi lety 1680-1682 bylo postaveno prvních 16 dřevěných domků na kamenné podezdívce. Tvořily základ ghetta, které bylo postupně dostavováno,“ přiblížila průvodkyně z polenského rabínského domu a synagogy.  
„Dostavěno bylo až v roce 1734 dostavbou domu okolo tzv. rabínského plácku. Těch domů tam tehdy bylo, ale i dnes je i se synagogou 33,“ pokračovala. 


Podle ní židovské osídlení v Polné dosáhlo vrcholu v roce 1830. Tehdy žilo v Polné okolo 800 osob židovského vyznání.  
Židé začali z města postupně odcházet od roku 1848, kdy už nemuseli žít uzavření v ghettech. Tehdy ještě nikdo netušil, že o 100 let později nebude ve městě žít ani jeden Žid. 

 

Konec polenského židovstva
Největší odliv židovského obyvatelstva podle Dvořákové Polná zažila po velkém požáru, který vypukl 4. srpna 1863. Upřesnila, že se jednalo o největší a nejtragičtější požár v dějinách města. 
„Mnoho nejen židovských, ale i křesťanských rodin po tomto požáru odešlo. Polná se potom dlouho z požáru vzpamatovávala, bylo to v řádu několika desítek let,“ upřesnila průvodkyně. 
Doplnila, že do toho přišly ještě války s Pruskem a epidemie cholery, čímž bylo polenské obyvatelstvo dosti zdecimované. A potom přišla hilsneriáda. 


„V roce 1920 se v Polné k židovské víře hlásilo asi kolem 40 osob. Když potom skočíme do roku 1938, kdy Hitler zabral Rakousko a Sudety, tak v Polné to je 37 osob, které se hlásí k židovskému vyznání,“ shrnula Dvořáková. 
Během počátku nacistické okupace Československa se počet Židů v Polné navýšil téměř na stovku. Jednalo se zejména o osoby, které uprchly z dříve zabraného pohraničí.  
„V květnu 1942 šlo z Polné do transportu 97 osob židovského vyznání a z těch přežilo jenom pět žen. Ženy se nikdy do Polné nevrátily. Od té doby polenská židovská obec prostě neexistuje,“ dodala Dvořáková.  

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
24.07.2024 AktualityRekonstrukce Rantířovské se o rok posune. Počítá se s novým chodníkem

Tankodrom, jedna díra vedle druhé, skoro jako ementál. Takový budí dojem povrch komunikace v Rantířovské ulici v Jihlavě. Ulice se původně měla opravovat letos. Nakonec došlo k odložení ...

Komentáře (1)
24.07.2024 AktualityPoškozenou lavičku u studánky Lesy ČR plánují zrenovovat

V pátečním vydání JL jsme přinesli článek o studánce pod školou na Březinkách v Jihlavě, kterou poničili vandalové. Vlastník pozemku Lesy ČR nám zaslal svoji odpověď až po uzávěrce ...

Komentáře (0)
23.07.2024 AktualityNa Vysočině je sklizená necelá pětina obilí

Na Vysočině sklidili zemědělci do konce minulého týdne obilí ze skoro 19 procent polí, řepku měli posečenou téměř ze 40 procent. Žně v tomto kraji postupují pomaleji než jinde v Česku, ...

Komentáře (0)
23.07.2024 AktualityPolicie hledá svědky nehody u Třeštice, při níž byli dva zranění

Policie hledá svědky vážné dopravní nehody, která se stala 2. července u Třeštice na Jihlavsku. Při srážce dvou aut se zranili dva lidé, jeden těžce. Přihlásit by se měla žena, která ...

Komentáře (0)
23.07.2024 AktualityNa Jihlavsku letos roste počet vloupaček. Kriminalisté řeší i víc krádeží v obchodech

Kriminalisté na Vysočině zveřejnili statistiku kriminality za prvního půl roku. Souhrnná čísla napříč krajem už redakce JL nabídla přesně před týdnem. Data v jednotlivých pěti okresech ...

Komentáře (0)
23.07.2024 AktualityTradice dobrovolného hasičstva je naplněna příběhy odvahy

Na pozvání Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS) se do Telče sjelo o červnové sobotě přesně 694 historických praporů, aby tu u příležitosti výročí byly dekorovány pamětními ...

Komentáře (0)
22.07.2024 AktualityPolicie na Vysočině zastřelila psa, který na ní útočil

Policisté na Vysočině zastřelili v sobotu odpoledne psa, který na ně podle nich útočil. Se stafordšírským bulteriérem byl u hřiště v Mostišti na Žďársku opilý muž, jenž se choval ...

Komentáře (0)
22.07.2024 AktualityHospodaření krajských nemocnic na Vysočině se v posledních letech zlepšilo

Hospodaření krajských nemocnic na Vysočině se v posledních letech zlepšilo, zároveň ale vzrostl tlak na zvyšování mezd a odměňování. Průměrná měsíční mzda lékařů za práci včetně ...

Komentáře (0)
22.07.2024 AktualityCestujete autobusem? Mějte u sebe drobné!

Snažit se zaplatit velkou bankovkou v linkovém autobuse se někdy nevyplatí. Své o tom ví Dana Kučerová z Jihlavy, která 9. července ráno jela z Havlíčkova Brodu do Vilémovic. Obsluhu linky ...

Komentáře (0)
22.07.2024 AktualityJihlavský kostel apoštola Pavla čeká oprava krovů

Více než půlmilionový příspěvek dostanou soukromé subjekty na obnovu kulturních památek v Jihlavě. Rozhodli o tom na svém posledním červnovém jednání městští zastupitelé. „Jde ...

Komentáře (0)
21.07.2024 AktualityNebe nad Vysočinou brázdí žlutý anděl

Ať už ho vidíte dosedat na dálnici D1, nebo na poli u silnice, jedno je jisté – tam, kde je, hraje se o vteřiny. O sekundy, které dělí často velmi tenkou hranici mezi životem a smrtí. Posádka ...

Komentáře (0)
21.07.2024 AktualityPolské „lišky“ brázdí koleje Vysočiny

První spoje na Vysočině obsluhují nové vlakové soupravy RegioFox. Informovaly o tom České dráhy (ČD) v tiskové zprávě. Celkem bude Vysočinu obsluhovat 16 nových vlakových jednotek „regionálních ...

Komentáře (1)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net