Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

„Vážený pane primátore, dovoluji si obrátit se na Vás s několika připomínkami k novému parkovacímu systému ve městě a poprosím Vás o reakci k jednotlivým bodům,“ tak začíná otevřený dopis Lady Soukopové z Jihlavy primátoru Petru Ryškovi.
Jak píše, chápe, že se jedná o problematické téma a že počet aut ve městě narůstá, ale některá opatření, zvolená v Jihlavě, nám připadají přehnaná, složitá a nevstřícná jak k občanům, tak i k návštěvníkům města.  
Zveřejňujeme její otázky i odpovědi primátora, který v reakci mimo jiné napsal, že za poskytnuté informace paní Soukopové děkuje. „Využijeme je jako jeden z podkladů pro přípravu změn v nastavení systému parkování.“

Značení zón
Lada Soukopová (LS): Jednotlivé parkovací zóny jsou označeny svislými dopravními značkami s nápisy „Jen s parkovacím oprávněním“. Sdělení na nich i v parkovacích stojanech, by měla být jednodušší, přehlednější a snadněji pochopitelná, např. Stání pro rezidenty + krátkodobé stání za poplatek. Nápis „Jen s parkovacím oprávněním“ evokuje nepřístupnost parkování vůbec a nutnost vyřídit na Magistrátu nějaký doklad pro parkování (což platí jen pro rezidenty a abonenty). Je docela možné, že někteří návštěvníci z takto „uzavřeného města“ odjedou pryč. S takovými reakcemi od našich známých jsme se už bohužel i setkali.
Petr Ryška (PR): K označení „JEN S PARKOVACÍM OPRÁVNĚNÍM“ jsme přistoupili po dlouhé diskuzi, právě s ohledem na jeho jednoduchost, zřejmost a současnou legislativu.
Termín „PARKOVACÍ OPRÁVNĚNÍ“ má oporu v nařízení města, kde jsou definována dlouhodobá parkovací oprávnění (pro rezidenty a abonenty) a návštěvnická parkovací oprávnění (pro návštěvníky). Jiné označení než toto by nebylo přesné a mohlo by vést k nepřesným výkladům a dalším komplikacím při kontrole a vymáhání pravidel.
Dopravní značka „Parkoviště s parkovacím automatem“ nad dodatkovou tabulkou odkazuje dle vyhlášky na parkovací automat, kde se řidiči mohou dozvědět detailnější informace – tedy kdo může parkovat a za jakých pravidel.

Cena parkovného, popř. volné hodiny
LS: Zvažte prosím možnost časově omezeného volného parkovaní v některých zónách, např. na náměstí hodinu během dne pro vyřízený nezbytných záležitostí na Magistrátu, návštěvu knihovny, banky nebo kratšího nákupu. Takto zmizí všechny ještě zbylé obchody a služby z centra. I víkendy by mohly být na náměstí bezplatné, třeba to zvýší návštěvnost kulturních akcí. Zvažte prosím i bezplatné stání přes noc a o víkendech v některých dalších zónách, třeba v ul. Jana Masaryka. Připadá mi velmi dehonestující pro kulturu i sport zaplatit za vstupné 100,- Kč a k tomu minimálně 60,- Kč za večerní parkovné na prázdné ulici bez aut.
Uvedu dva příklady z jiných měst. Při víkendové návštěvě v nejužším centru Brna nás parkovací automat hned na úvod informoval, že celý víkend je parkování zdarma. Rádi jsme toho využili i přes sobotní noc. Parkovacích míst bylo i tak dost, a to i když na náměstí Svobody a na Jakubském náměstí zrovna probíhaly hojně navštívené kulturní akce. Při návštěvě Prahy jsme zaparkovali na krytém hlídaném parkovišti na Chodově v bezprostřední blízkosti metra za 50,- Kč na 24 hodin. Druhý den, po návštěvě divadla, jsme doplatili 20,- Kč za dvě překročené hodiny. Za 26 hodin stání v Praze jsme tedy zaplatili 70,-- Kč. Jihlava má 2x dražší parkovné i ve fialové zóně a zdaleka ne tak komfortní přístup k MHD. V brněnské MHD zaplatíte jednoduše přímo ve voze ujetou vzdálenost platební kartou, pražská MHD má zvýhodněné celodenní jízdenky. Jihlavská MHD má tradiční jízdenky k zakoupení v automatech, nebo s přirážkou u řidiče, a i od odstavného parkoviště na Pelhřimovské se k ní trochu víc našlapete. Ani zakoupenou jihlavskou kartu na MHD si nenabijete převodem z účtu, musíte k platebnímu automatu jízdenek nebo do kanceláře předplatného DPMJ.
PR: Se změnami v ceníku i režimu parkování počítáme, ale nechceme je dělat pouze na základě pocitů, či domněnek. Od poloviny října vyjede do ulic monitorovací auto, získáme tak objektivní data o vytížení jednotlivých parkovišť v různých denních a nočních dobách a různých dnech v týdnu.
Tato data nám do konce roku i v budoucnu umožní lépe pracovat s nabídkou a poptávkou po parkování a tedy i s cenou a dalšími pravidly. Je samozřejmě ve hře i možnost volného parkování v málo vytížených časech. Po pěti měsících provozu systému parkování si využití parkovišť v některých lokalitách stále ještě „sedá“.
V centru města například evidujeme 2986 trvale bydlících obyvatel, ti disponují statisticky 1586 vozidly (531 vozidel/1000 obyvatel města k 31. 12. 2022). Mimo veřejný prostor evidujeme v centru 247 parkovacích stání, ve veřejném prostoru jich je vyznačeno celkem 703. Z pohledu místních tak v centru evidujeme deficit cca 640 parkovacích stání. Při úvahách o úpravách systému parkování musíme zvažovat i tuto stránku a zajištění dostatku parkovacích stání pro místní.

Cena parkovného přes webovou aplikaci Easy Park
LS: Platba přes webovou aplikaci by měla být rychlejší a pro parkující jednodušší a měli byste ji tudíž zvýhodňovat. Ale proč je tedy dražší než přímá platba u stojanu? Nemělo by mít Město s provozovatelem služby uzavřenou takovou smlouvu, aby byla cena přes aplikaci nižší nebo přinejmenším stejná, a ne o 15% vyšší?
PR: V současné době je situace taková, že se město rozhodlo zavést otevřený trh mobilních aplikací, který je běžný i v ostatních zemích Evropy a od letošního roku funguje i v Praze. Součástí otevřeného trhu je také soutěž poskytovatelů ohledně výše servisního poplatku za použití aplikace.
Město v pravidlech stanovilo strop ceny na 15 % hodnoty transakce, max. 20 Kč. V tuto chvíli jediný poskytovatel využívá stropové ceny, což se s eventuálním příchodem ostatních poskytovatelů může změnit.
Vyřízení parkovacího oprávnění on-line je určitou službou a účtování servisního poplatku je běžné – podobně fungovaly SMS platby parkovného do dubna 2023, kdy např. hodina parkování v centru prostřednictvím parkomatů vyšla na 30 Kč, zatímco prostřednictvím SMS na 40 Kč – „servisní poplatek“ tak byl dvojnásobný než v současnosti u mobilní aplikace.

Stání pro rezidenty
LS: V centru města, je poměrně hodně nájemních bytů, a pokud nemá nájemník v bytě, který dlouhodobě užívá, trvalé bydliště, nemá vůbec žádnou šanci pořídit si rezidentské stání. Zvažte prosím možnost akceptování předložení dlouhodobé nájemní smlouvy nebo čestného prohlášení a umožnit tak i těmto řádně platícím občanům oprávnění získat. Uvádím příklad dcery, která chtěla bydlet s rodinou blízko centra a má zde už tři roky pronajatý byt. Trvalé bydliště má napsané ale u nás, na okraji města. Dojíždí do práce a na služby do nemocnice v Havlíčkově Brodě a auto potřebuje mít v dosahu.
PR: Jakýkoliv nájemník má možnost si do pronajatého bytu zapsat trvalý pobyt, a to pouze na základě nájemní smlouvy. S předkládáním nájemních smluv nemáme z minulosti dobré zkušenosti, jelikož někteří lidé pak na základě fiktivně uzavřených nájemních smluv žádali o výhody určené pro rezidenty.
V tuto chvíli nechceme tedy tuto Pandořinu skříňku otevírat. V tomto ohledu budeme i nadále ctít zákon a vydávat dlouhodobá parkovací oprávnění pouze osobám s trvalým pobytem, vlastníkům nemovitostí a podnikatelům se sídlem nebo provozovnou v dané oblasti parkování.

Stání vyhrazená na povolení MMJ
LS: V poslední době došlo k uzavření dalšího prostoru (Mlýnská – Úvoz) pro stání „Pouze na povolení MMJ“. Dovoluji si Vás požádat o sdělení, zda jsou všechna takto vyhrazená parkoviště v majetku města (např. za Magistrátem, v ul. Tyršova naproti Diodu, v ul. Sokolovská, za Krajským úřadem, VZP, apod.) určená pouze pro služební vozy, nebo zda zde mohou parkovat i soukromé vozy zaměstnanců úřadů. Prosím o sdělení počtu těchto stání ve městě, a pokud zde parkují soukromé vozy, zda mají nějakým způsobem parkování zpoplatněno. Neměli byste „ostatním kázat vodu a sami pít víno“. Obávám se, že centrum města, které je už tak dost nehostinné (některé oblasti by klidně mohly bez větších úprav sloužit k natáčení nějakého retro seriálu z doby totality - ale to je na jiné téma) se stane vylidněnou zónou jen pro úředníky neustále se rozrůstajících úřadů a sociálně slabší občany. Kde jsou ty doby, kdy v centru města bydlela převážně nejvzdělanější kulturní vrstva obyvatelstva.
PR: Parkovací stání na místních komunikacích jsou obvykle součástí systému parkování. Naprostá většina parkovišť na povolení MMJ byla z místních komunikací odstraněna (např. Čajkovského, Brněnská, Hluboká a další) právě pro zachování rovných podmínek, byť to zaměstnancům magistrátu způsobilo (stejně jako jiným) určité komplikace s parkováním dle nových pravidel. Tady opravdu nekážeme vodu a nepijeme víno, přestože to působí úředníkům magistrátu problémy.
Plocha na Mlýnské ulici je mimo místní komunikace a převzaly si ji do nájmu Služby města Jihlavy. Plocha za magistrátem je mimo místní komunikace, v době mimo úřední hodiny ji využívají např. věřící pro parkování během návštěv bohoslužeb.
Plocha v Tyršově ulici je využita pro provoz zimního stadionu po dobu jeho přestavby. Plochy u krajského úřadu a VZP nejsou v majetku města a nejsou ani místními komunikacemi. U zmíněné Sokolovské ulice mně není jasné, jakou plochu máte na mysli.

Systém „květinky“
LS: Pro občany bydlící u krajů zóny „rezidentské květinky“ se parkování stává spíš pichlavým bodlákem. Je jasné, že zde vznikne mnohem větší tlak na parkování aut ostatních obyvatel i návštěvníků města. Některým z nich totiž ani nic jiného nezbývá. Nebo mají platit hodinový parkovací poplatek za každý den? Na kolik by je to vyšlo ročně? Už teď můžeme čím dál častěji vidět parkování aut na zelených plochách a na místech, kde překáží. Mohu to doložit fotografiemi.
PR: Jestli jsem správně pochopil Váš dotaz, tak se netýká květinky, ale okraje oblasti zpoplatněného parkování. V systému parkování jsou vymezovány jednotlivé oblasti a současně je zavedeno pravidlo květinky, které umožňuje rezidentům a abonentům parkovat v jejich oblasti a všech sousedních s výjimkou centra města, kde je výrazný deficit parkování (viz výše).
Toto pravidlo považuji za vstřícné vůči rezidentům i abonentům, protože výrazně rozšiřuje možnosti zaparkovat, a to zejména v hraničních částech vymezených oblastí.
Ohledně toho, že na hranici vymezené parkovací oblasti dochází k nárůstu zaparkovaných vozidel, tak to samozřejmě vnímáme a řešení bude přicházet postupně s dalším rozšiřováním parkovacích zón a postupným vytvářením dalších parkovacích ploch, jakmile se zaplní stávající kapacity ve městě, které jsou zatím volné. Nebude to samozřejmě pro všechny v nejtěsnější blízkosti.

Služba pro občany
LS: Systém parkování organizovaný v takto malém městě si, předpokládám, nikdy zcela nevydělá na své náklady, jak na ty počáteční, tak i na ty dlouhodobé spojené například s dohledem, každoroční obnovou vodorovného značení i s náklady na příslušnou administrativu. Jedná se tedy, podobně jako u MHD, o službu občanům. Měl by to tedy být rozumný kompromis mezi potřebou uvolnění centra a zachováním výhod maloměsta, kde jsou (nebo teď už spíš byly) všechny aktivity dostupné řádově v minutách. Systém by měl být jednoduchý, přiměřeně přátelský a lidi usměrňovat v rozumné míře.  
Mimochodem nové změny byly asi už „poslední kapkou“ pro dceru a z bytu v centru podává výpověď a zvažuje, že se přestěhuje i do jiného města. Druhá dcera už mimo Jihlavu žije. - Nemáme bohužel moc argumentů pro to, aby zde zůstaly.
Vysočina a její ostatní města jsou krásné, ale dovolím si parafrázovat slova našeho bývalého pana prezidenta: „Toto město, konkrétně Jihlava, nevzkvétá“.
PR: Souhlasím s Vámi, že systém parkování by měl být pokud možno k obyvatelům vstřícný a omezovat je pouze v míře potřebné. Odchod Vašich dcer z města mě samozřejmě mrzí. Snažíme se vytvářet podmínky pro dobrý život i podnikání místních i dojíždějících. Současná složitá doba a rozrůstající se frustrace mnohých tomu ale příliš nesvědčí.
Počet trvale bydlících obyvatel sledujeme, a přestože píšete, že ostatní města na Vysočině jsou krásná a Jihlava nevzkvétá, je podle údajů Českého statistického úřadu Jihlava jediné bývalé okresní město na Vysočině, kde byl v poslední době zaznamenán přírůstek obyvatel. Ostatní zaznamenala značné úbytky.
Systémy parkování už také nejsou výsadou pouze velkých měst. Jen na Vysočině pravidla parkování chystají v Třebíči, Žďáře nad Sázavou i v Havlíčkově Brodu. Růst počtu aut je problémem každého města a řešit jej v prvním kroku jinak než zavedením pravidel parkování, je obtížné a často neudržitelné.
Jihlava má navíc podle dat Českého statistického úřadu velice silnou dojížďku z okolí, v přepočtu na místního obyvatele asi třikrát větší než Praha a asi dvakrát větší než Brno nebo Třebíč. To je další aspekt, který zdůvodňuje potřebnost pravidel parkování ve městě. Systém parkování není nastaven tak, aby městu vydělával, ale nebude ani prodělečný – všechny takto vybrané finanční prostředky chceme využít zpět pro financování projektů v oblasti městské mobility a zlepšení dopravy ve městě.
Doufám, že se mně podařilo zodpovědět a ozřejmit Vám některé souvislosti spojené s nastavením systému parkování. Jeho podoba jistě není konečná, naopak jeho zavedení vnímáme jako první krok a v jeho provozu chceme reagovat na aktuální i budoucí vývoj dalšími úpravami a změnami jeho nastavení ve prospěch jeho uživatelů. Ještě jednou děkuji za Vámi poskytnuté cenné informace, které kolegům na magistrátu jistě napomohou v jejich nelehké a nezáviděníhodné práci.

Diskuze k článku