Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Nový hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla (ANO) v rozhovoru pro JL hovořil například o rozpočtu, krajské koalici, Střední průmyslové škole Jihlava nebo o kumulaci funkcí.  

V rozhovoru JL bývalý hejtman Vítězslav Schrek (ODS+STO) vyjádřil víru, že „snad pan nový hejtman nenajde žádného kostlivce ve skříni a ani ho nebude vyrábět.“ Našel jste nějakého? 
Nevím, jestli to jsou kostlivci, ale samozřejmě s některými problémy se v tuto chvíli potýkáme. Jistě jste zaregistrovali kauzu dnešní Střední průmyslové školy Jihlava. 
Byla to kauza, kdy minulé vedení zadalo veřejně správní kontrolu. Oni měli nějaké předběžné či dílčí výsledky v průběhu a my jsme de facto měli ty závěrečné výsledky. Předložili jsme je škole a pan ředitel je měl vypořádat. To vše proběhlo a my jsme z toho měli udělat nějaký závěr, který jsme udělali. 

Kraj oficiálně uvedl, že ředitel byl odvolán podle paragrafu toho a toho. Nelze říci nějak lidsky, jaká jste vlastně našli pochybení, pro něž byl odvolán?
Je to poměrně složité, protože veřejnoprávní kontrola tam probíhala dlouho a zabývala se všemi činnostmi. Ta pochybení jsou de facto podle paragrafu, kdy se nehospodárně nakládá s veřejnými prostředky. 

Ale bývalý pan ředitel Venkrbec tvrdí, že právě on na to přišel. Udělal tam kontrolu a teď je za to vyhozen? 
Pokud na to přišel a věděl to, tak měl sjednat nápravu. Byl přece ředitel. Pokud bych z pozice hejtmana něco takového věděl, tak budu jednat a nepůjdu na ministerstvo financí a nebudu říkat, že mi to v uvozovkách rozkrádají, a co mám dělat. To by na mě asi podali žalobu. 

Vy jste už v minulosti vyloučil, že by k odvolání ředitele Venkrbce došlo na základě petice, která k vám na kraj přišla. Stále ale kolují fámy…
Jsou to dvě různé roviny. Na kraj nám může chodit celá řada petic. My to předáme úřadu, který se jimi zabývá. Máme tu odbor, který se přímo zabývá peticemi a stížnostmi. Vyhodnotí je a v zákonem dané lhůtě na ně odpoví.  
Pan ředitel byl ale odvolán na základě veřejnosprávní kontroly, což je úplně jiná rovina. Petice přišla, vyhodnotila se a odpovědělo se. S odvoláním pana ředitele nemá vůbec nic společného. 

Má už škola nového ředitele?
Myslím, že v prosinci bylo vypsáno na pozici výběrové řízení a nástup je od března. Uchazeče bude posuzovat výběrová komise. Do požadavků jsme si dali i posouzení kandidátů, co se týká řízení, což nám udělá externí firma. Udělá se takový screening osobnosti. My to udělat neumíme, zabývají se tím specializovaní odborníci, kteří vyhodnotí, zda se jedná o vhodného kandidáta. 
Komise bude de facto toho kandidáta bodovat. Věřím, že se jich přihlásí několik, aby bylo z čeho vybírat. Vybere se nejlepší kandidát.  

Víte o tom, že se bývalý pan ředitel Venkrbec chce s vámi soudit? 
Doneslo se to ke mně. On mi vyčítá, že jsem ho nepřijal. Ale snaha z jeho strany byla téměř nulová. Veřejnost to může vyzkoušet, kdo chce za mnou přijít, tak se ke mně dostane. 

Takže se případné soudní pře nebojíte?
Rozhodně se jí neobávám. Pan ředitel měl za mnou přijít. Já jsem ho pozval, ale on nepřišel a napsal omluvu. Navíc ji napsal v duchu, jako že mu nějaký jeho právník radí, aby nechodil, protože se bude soudit. 
Beru to jako slabost, protože já jsem připraven si s každým sednout, podívat se mu do očí a situaci probrat. Ale on od počátku komunikoval převážně přes média a já tohle vážně nemám rád. Když mě něco trápí, tak za tím člověkem jdu a vyříkám si to z očí do očí. Když budeme mezi sebou takhle válčit, tak se nikam neposuneme. 

Málo projektů
Zpátky ale ke kostlivcům… 
Nevím, jestli to nezvat kostlivci, ale úplně tu není moc věcí, co se týká projektové přípravy. Jsou tu nějaké studie, ale my v tuto chvíli potřebujeme velké strategické projekty, které by řešily rozšíření domovů pro seniory. 
Do roku 2030 jsou nějaké studie. Takže víme, že budeme potřebovat například 800 lůžek. Že bychom mohli říci, máme tu vytipované území a projektovou studii a můžeme stavět, tak to není. Máme tu třeba problém ve Žďáru nad Sázavou, kde město x let drží v síti lůžka, byl tam vybraný zhotovitel a ten to do dneška nepostavil. 

Co s tím budete dělat? 
První moje cesta proto směřovala do Žďáru na Sázavou a začali jsme s městem řešit možnou formu spolupráce. Město by vytipovalo nějaký pozemek a kraj by začal řešit výstavbu Domova pro seniory se zvláštním režimem. 
V Jihlavě sice vzniklo krásné Krajské centrum sociálních služeb, ale převis požadavků na jeho služby je nyní přes 500. 
Takže my v tuto chvíli nemáme projekty. Máme nějaké studie a natvrdo rozjíždíme studie a projektové dokumentace, protože chceme vyřešit pobytová lůžka v rámci Kraje Vysočina. 

Máte ještě něco dalšího, co je podle vás špatně? 
Zabýváme se také pojištěním. Vzpomínám si na čísla, měla to tu myslím pojištěna Hasičská vzájemná pojišťovna (nemovitosti a rizikovost, co se týká nemocnic) a Kooperativa (autoprovoz). My jsme platili nějakých 25 milionů (Kukla byl v letech 2018-2020 náměstek hejtmana kraje pro ekonomiku a majetek – pozn. red.) a v tuto chvíli bylo pojištění vysoutěženo, ještě ze strany minulého vedení, a nyní jsme na dvojnásobku. 
Do soutěže se, myslím, přihlásili jen dva zájemci, což nepovažuji za úplně úspěšné. My se tím samozřejmě zabýváme. Zvažujeme, jestli to nezkusit přesoutěžit, protože skočit na dvojnásobek by pro kraj byly nemalé finanční prostředky.   

Na čem jste se naopak shodli? 
Některé věci zde máme dobré. Co se týká rozpočtu na rok 2025, připravovalo jej minulé vedení. My jsme ho o půl miliardy upravili. De facto jsme posílili investice do silnic II. a III. třídy. 

Takže jste peníze odněkud vzali a někde je přidávali?
Půl miliardy přidávali. 

A kde jste na to vzali?
Vzali jsme je z úspor Kraje Vysočina. My dluhy neprohlubujeme. Rozpočet by měl být nastavený tak, že by ty příjmy měly pokrýt výdaje a de facto by se neměl tvořit zisk kraje. Na konci roku by se měla udělat čára a příjmy by měly pokrýt výdaje. Pokud se tak neděje, tak kraj nějakým způsobem spoří. Ale když spoří moc, tak to taky není úplně zdravé. 
Například ve Sberbance skočily 2,4 miliardy. Za krátkou dobu, co tam byly, za dva roky byla 30% inflace. Když vezmete, kolik ty peníze ztratily hodnotu, tak jsem to vypočítal na „jenom“ nějakých 600 milionů korun tvrdé ztráty, pokud by se ty finance utratily a proinvestovaly.  

Jakou má nyní kraj finanční rezervu? Dá se to nějak vyjádřit, třeba v procentech? 
V tuto chvíli máme zhruba 50 % daňových příjmů jako rezervu, což považuji za velmi velké číslo. My se budeme snažit tuto rezervu snížit a proinvestovat do území. 

Vracení peněz „vlády“ 
Do voleb jste šli se sloganem na billboardech: „Vrátíme vám, co vám vláda vzala!“ Co vlastně budete vracet?
Krásný příklad je, když se podíváme na silnice. Vláda nám krajům vzala čtyři miliardy na opravy silnic. Nevím, jak jsou na tom jiné kraje, ale ne všechny to mají v rozpočtu. My jsme ty peníze do rozpočtu zařadili a ty silnice v roce 2025 opravíme.  
Další příklad, vláda vzala seniorům a studentům slevu na veřejnou dopravu. My jsme připraveni a diskutujeme o tom, že bychom od poloviny roku tu slevu studentům a seniorům vrátili. 

V tomto kraji?
Ano, ve spojích v rámci Veřejné dopravy Vysočiny (VDV). Máme kompetence pouze pro náš kraj, a tak budeme rozhodovat. Diskutujeme podporu studentům na kroužky, kde lidi při inflaci přišli o poměrně velké peníze. 
Proto chceme udělat dotační titul na podporu sportu a technického vzdělávání při základních a středních školách. Bude to primárně určeno pro školy, kde jsou kroužky. 

Takže to bude podpora lidí, zájmových organizací apod., kteří rozhodnutím vlády přišli o nějaké peníze? 
Bude to podpora základních a středních škol na rozvoj studentů, protože někteří rodiče si kroužky už nemohou dovolit. My chceme zajistit dětem na Vysočině krajskou podporu na mimoškolní rozvoj po výuce. To znamená sportovní, kulturní kroužky, modelařina, IT kroužky… 

Dříve na to byly peníze a vláda je zatrhla?
Vláda to nezatrhla, ale sebrala lidem peníze. Například rodina za dálniční známku platila 1500 Kč a teď bude platit přes dva a půl tisíce. 
Takže to máte na jednu domácnost o tisíc korun víc jen, že si koupí dálniční známku. Takže my jim to chceme takovýmto způsobem kompenzovat, abychom podpořili právě děti. 

Ale pokud někomu dáte krajem uspořené peníze, tak to neznamená, že mu je vracíte za vládu. To je hospodaření kraje…  
My to vracíme. Deset let jsme dostávali od vlády peníze na modernizaci silnic a teď to vláda škrtla. V rámci celé ČR nedali čtyři miliardy korun. 

Pak by ale minulé vedení kraje mohlo říci: To jsme byli hloupí, nemuseli jsme šetřit a mohli jsme to dát na ty silnice taky… 
Ale neudělali to a v tuto chvíli se stav silnic zhoršuje. 

Krajská koalice
Dnes vládnete ve složení ANO, SOCDEM, SPD (PRO, Trikolora). Dá se říci, že vládnete i s tichou podporou Stačilo!, nebo ne? 
Ono by se dalo říci, že vládneme s podporou STAN, když to mám obrátit, podíváte-li se, kdo nás podpořil (úsměv). My samozřejmě máme tvrdou koalici ANO, SOCDEM, SPD+Trikolora+PRO. Máme ji podepsanou a takhle sedíme na radě kraje každé pondělí. 
Sedí tam i pan Radek Koten (SPD), ale nemá hlas. My jsme koalice a máme 23 hlasů. Máme tzv. křehkou, ale pevnou většinu. My samozřejmě hledáme podporu i v rámci opozice. 
Některé opoziční strany s námi komunikují a hlasují s námi. Podívejte se, jak dopadl rozpočet. Ačkoliv jsme udělali změny za 503 milionů 545 tisíc korun, tak byl rozpočet podpořen všemi hlasy zastupitelstva včetně ODS. 

V médiích se objevila fotografie, kde je při setkání na kraji s delegací ze Zakarpatí přítomen také zástupce Stačilo! Marek Nevoral. Nikdo jiný tam z opozice nebyl.    
Taky jsem to nevěděl, zaregistroval jsem ho na fotce. Moje pozvánka tam nešla, ale asi chápu, proč se tam objevil. Protože je uvolněný (placený) předseda výboru a sedí v tomhle baráku (sídle kraje – pozn. red.) od rána, tak je možné, že se to nějak dozvěděl a přišel se tam podívat. Já to nikomu nezakazuji. 

Ale ODS i KDU-ČSL tvrdí, že to vůbec nevěděli. Pokud by to věděli, tak by třeba přišli… 
V rámci spolupráce se Zakarpatím je jmenována Stálá konference, kde každý politický klub má de facto jednoho zástupce. Nová Stálá konference byla jmenována až po vámi uvedené návštěvě. Takže všichni zastupitelé budou mít možnost. 
Říkají, že to nevěděli…Pokud bychom chtěli něco vytknout bývalému panu hejtmanovi, tak když skončil mandát a bylo zvoleno nové zastupitelstvo, tak jel na Zakarpatí a taky jako člen zastupitelstva. 
Nikdo mu to nevytýká a mohli by přijít všichni ti zastupitelé a říci: „My jsme tam taky chtěli jet a nevěděli jsme to.“ 

Kumulace funkcí
Kumulujete dvě funkce, kromě hejtmana jste ještě poslancem… 
Někteří lidé mi kumulaci funkcí vyčítali. Já to po třech měsících na hejtmanství vidím jako veliký přínos, protože se dají řešit věci, které se kraje přímo dotýkají. 
Je to například směna pozemků, kterou chystáme s ministerstvem zdravotnictví. Už jsem byl za panem ministrem Válkem. Řekl, že se tím bude v pátek zabývat. Vidím to jako velkou pomoc pro Kraj Vysočina, pokud to mám v tuto chvíli vyhodnotit. Samozřejmě to je časově hodně náročné. Nezbývá mi čas na nic. 

Chcete tím říci, že budete příští rok kandidovat do Parlamentu? 
Jestli budu kandidovat? To je poměrně předčasné. V rámci regionu se budu samozřejmě snažit hnutí pomoci. Pokud bude nějaká důvěra, tak se nebudu bránit být na kandidátce. 
Propojení, co se týká kraje a jednotlivých ministerstev, je velice důležité a my bychom tu možnost ztratili. Fungovat to (hejtman a poslanec) může, takže uvidíme. 

Pozici hejtmana ale vnímám jako silnější než u poslance. I on může přijít za ministrem a něco po něm chtít… 
To ano, ale pokud jsou důležité schůze, tak nemáte z pozice hejtmana možnost zajít za ministrem. To já mohu nebo sedím přímo ve výboru, který se zabývá financováním samospráv.  

Jak byste vysvětlil lidem, že můžete dělat dvě práce najednou a žádnou neošidil? Dělník v továrně nebo třeba řidič trolejbusu si budou myslet, že je to nemožné… 
Ta práce se de facto hodně prolíná mezi sebou. Práce hejtmana je zároveň i prací poslance, protože vy za váš kraj prosazujete takové věci, aby to bylo ku prospěchu kraji. 

To může ale za vás dělat spolustraník v parlamentu… 
To ano, ale nebude mít tu efektivitu, protože nebude mít načtené materiály do zastupitelstva a do rady, v nichž je uvedeno, co kraj trápí. Bude se to muset předávat na dalšího člověka, který to bude dál přenášet. Kdežto já přesně vím, co se děje v kraji a co potřebuje. Na kraji mám na starosti rozpočet a sedím v rozpočtovém výboru Parlamentu. Takže ono se to krásně prolíná. 
Když se řeší státní rozpočet, tak do něho potřebujeme dostat půl miliardy na novou výjezdovou stanici v Jihlavě pro Hasičskou záchrannou službu (HZS). Mají nový projekt, ale ministerstvo vnitra jim nedalo finanční prostředky. A já v rámci Rozpočtového výboru na to upozorňuji a chci to tam dostat. Upozorňoval jsem i na parkovací dům tady pro policii…To jsou věci, které z pozice poslance dokážete pro kraj posouvat.  
A co se týká finančních prostředků, tak to nejsou dva platy. Tam je to omezené, my jsme na 40 %. 

No, člověk směnující v továrně nebo zmíněný řidič trolejbusu by to nemusel pochopit. Dalo by se tedy říci, že je to možné jenom v politice?  
Propojení pozice hejtmana a poslance v rámci pomoci regionu je velké. 

A co byste řekl na kumulaci funkcí poslanec, hejtman a ještě starosta? Myslím, že to bylo v Havířově? 
Ano, byl to Havířov. (Jednalo se o Josefa Bělicu (ANO), který byl poslancem, hejtmanem a do 9. 12. 2024 také starostou – pozn. red.) Tak to si nedokážu představit, jak bych to stíhal. Nemohu jet na 110 %, ale jedu na 100 % a vidíte, že je dneska sobota, jsem tady a program mám nabitý až do večerních hodin. 
Každý ať posoudí moji účast ve Sněmovně. Můžete se podívat, jestli to někde šidím, nebo ne. Snažím se obě práce dělat na 100 %. Samozřejmě trpí lidé v mém okolí, protože je to složité. Politika, pokud tomu věříte, je poslání. 
V Parlamentu je těžké něco prosadit, ale pokud na tom pracujete, najdete kolegy, tak to samozřejmě prosadíte. Tady můžete dotahovat věci do úplného konce. 

Složité názvy škol
• Vysočina se potýká se složitými názvy středních škol, které vznikly integrací. Dochází někde proto k úpravám názvů. Například před nedávnem byla přejmenována Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava na Střední průmyslovou školu Jihlava. 
 

Je to podle vás už dobrý název? 
Tak to si nemyslím, protože historicky ke spojení škol došlo za radní Jany Fialové (SOCDEM). Ono v krajském městě spojit takové tři významné školy napojené na patriotismus je těžké. Například SŠ automobilní prosazuje samozřejmě automobily. Jsou tam učitelé, mistři odborného výcviku generačně. 
Úplně si nemyslím, že je ten název optimální a škole pomůže. My jsme to nerozhodli, bylo to minulé vedení. Přišli jsme k tomu a já jsem nechtěl bourat rozjetý vlak. Nevidím to ale jako správné rozhodnutí. 
 

Proč? 
Podle informací, co mám z dalších škol, tak je to mrzí. Říkají, proč to třeba není Střední průmyslová a automobilní škola. Pak přijdou další školy a řeknou: proč to není Střední průmyslová, automobilní a technická, a už jsme u bývalého názvu. 
Každá změna bolí, ale myslím si, že to zkrácení názvu na Střední průmyslová škola těm třem školám nepomůže. 
Máme tu ještě jednu školu v ulici Karolíny Světlé, která má ještě delší název (Obchodní akademie, Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Střední odborná škola služeb a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava) a spojuje mnohem více škol…  
Je šílený, někdy ho ani neumím říci. S panem ředitelem Fasorou jsem o tom ještě nemluvil. Pokud by z té školy byla iniciativa a všichni by se mi tady pod to podepsali, tak jsem samozřejmě k nějakým změnám nakloněn, ale nechtěl bych, aby to dopadlo jako na škole, o které jsme hovořili. 

Diskuze k článku