Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Řešení ubytoven přímo přes městské společnosti může být jistým způsobem cestou, jak nenechat lidi na ulici, říká jihlavský radní Jiří Kotlík (ANO), který má na starosti městské byty.

Proč se nynější koalice rozhodla, že bude mít radního na poloviční úvazek pro městské byty? Dříve tady taková funkce nebyla a opozice kritizuje, že vašich více než 400 korun na hodinu jsou zbytečné náklady navíc…
Náš klub byl v minulém období v opozici a ze zkušenosti víme, že se s městskými byty nepracovalo dostatečně a tato záležitost značně stagnovala. Jedná se o velmi obsáhlé a komplexní téma, které souvisí i s předpokládaným rozvojem města a novými příležitostmi.

Jaký bude váš úkol?
Já osobně rád přispěji do již kvalitního fungovaní a správy nejen majetkového odboru, ale i dalších, kteří jsou s touto tématikou spojeni. Zároveň musíme být připraveni na další rozvoj města. Bude se stavět například Horácká multifunkční aréna nebo vysokorychlostní trať. Navíc finanční objem majetku města je tak obrovský, že prostředky, které do toho jdou, by mohly být několikanásobně vyšší. Takže já svoji činnost beru v podstatě jako nadstavbu a případně inovativní.

V čem?
Například jak získat další zdroje financování. Jezdím třeba i do Poslanecké sněmovny, do Senátu v rámci kulatých stolů a seminářů o připravovaných zákonech. Zjišťuji, jaká je vůle státu, jakým směrem chce jít, jaké jsou další připravované kroky, abychom na ně zavčas dokázali reagovat.

Majetkový odbor však spadá pod náměstka primátora Martina Laštovičku (KDU-ČSL), a opozice kritizuje, že jeho práci dublujete…
Nedubluji. Hledám další zdrojování, oživuji některé staré projekty v rámci připravovaného konceptu, které tu jsou již zpracované. Do teď jsem sbíral data, čím vším město disponuje a přicházím i s vlastními podněty, co se dá dělat nově nebo jinak.
Například nikdo se doposud nebavil o modulárním bydlení. Zjišťuji, jak by se daly využít jednotlivé typy bytů nebo pozemky pro výstavbu. Mé působení v této oblasti vnímám jako doplňkové a rozšiřující, případně v jistých směrech jako inovativní.

Co je vlastně vaší konkrétní náplní práce s městskými byty?
Aktuálně se snažím soustředit na prázdné městské byty a nějakým způsobem je dostat zpátky na trh. Hledám způsob financování, které by více nezatěžovalo městský rozpočet, formou zajištění dalších zdrojů a možností.

Takže jste něco jako manažer pro bytovou politiku?
I tak se to dá říci. Kromě toho jsem členem majetkové komise, komise pro územní plánování, v dopravní a ve školské komisi. Zároveň jsem i ve finančním výboru. Pro mě to je obrovským přínosem, protože mi to přináší vhled do fungování města v jednotlivých oblastech a chápat tak hlubší kontext. Jsem tím pádem u procesu, kdy se vše diskutuje. Působení v těchto komisích a výboru mi šetří zároveň čas s přípravou na zasedání rady města a mohu tak věnovat více času projektu bytového fondu. Abych svou práci mohl dělat v určité kvalitě, tak bych ten čas tomu musel věnovat tak či tak.

Na druhou stranu máte civilní zaměstnání, které vás živí a městské byty děláte na půl úvazku. Tak se vás musím zeptat, jak to všechno stíháte?
Je to o nastavení člověka. Troufám si říci, že každý, kdo mě zná, to chápe (smích). Já jsem zvyklý pořád něco dělat. Jsem rád, když jsou věci v pohybu a práce je pro mě seberealizací a zároveň koníčkem. Jsem zvyklý pracovat víc než ostatní a nemám časově náročné koníčky.
Pro příklad - už sedm let jsem nebyl na klasické dovolené. Jako dovolenou považuji prodloužený víkend.

Moc volného času asi nemáte?
Vstávám brzy ráno a chodím spát pozdě, jinak by to ani nešlo. Funguji ve svém civilním zaměstnání v kombinaci s prací na magistrátu. Občas zavírám počítač dlouho po půlnoci. Práce je pro mě koníčkem a vnitřně mě uspokojuje – potřebuji za sebou vidět výsledky.
Volný čas věnuji svým dvěma dcerkám, jsou mým smyslem života a velmi bych si přál, aby zůstaly v Jihlavě.

A naopak, co na to říká váš zaměstnavatel?
Cílem je mít všechnu práci dokončenou. Dělám to tak, aby ani jedno ze zaměstnání netrpělo. Je to o efektivnosti, důslednosti a o vnitřní morálce. Přiznám se, že někdy to je náročné. Když mám do toho hodně jednání spojených s cestováním po celé ČR, tak administrativu a další věci doháním po nocích a víkendech. Ale tak jsem fungoval i dříve.

Prázdné byty

Na červnovém zastupitelstvu jste ve vaší prezentaci uvedl, že město v Jihlavě vlastní 716 bytů. Je to podle vás hodně nebo málo?
Mohlo by, respektive mělo by jich být rozhodně víc (smích). S ohledem na celorepublikový vývoj, jich nikdy nebude dost a hlavně dostatek dostupných. Zde je důležité, že byty, které poskytuje město, jsou jistým způsobem zvýhodněné, aby byly dostupnější. To je vlastně ten první sociální krok. Takže si troufám říci, že všechny městské byty jsou v jisté míře sociální.

Proč?
Městské nájmy se pohybují v ceně 95-145 korun za m2. Když to srovnáme s komerčními nájmy, tak se pohybujeme někde kolem 244 korun za m2. Je to údaj z dubna letošního roku, který má nějaký vývoj.
Pořád si troufám říci, že se město v tom snaží být ke svým občanům vstřícné, a nabízí jim byty za příznivou cenu. Máme i zvýhodněné byty. Konkrétně se jedná o sociální byty a domy s pečovatelskou službou (DPS). V DPS máme takových bytů 304. Potom ještě máme ještě okolo 32 sociálních bytů.

Jenže vzhledem k inflaci se vše zdražuje…
Valorizace, které se snaží město reflektovat, tak si troufám říct, že jsou umírněné. Samozřejmě chápu, že to není nic příjemného. Musel jsem to řešit i já na domě, kde bydlím a máme jako SVJ v nájmu zahrádky a okolní plochy.
Na druhou stranu, když člověk vidí ta čísla i v porovnání s okolními městy, nemyslím si, že by nájmy bytů v Jihlavě překračovaly nějakou únosnou míru. Když má k nějakému navýšení dojít, tak to řešíme v majetkové komisi, jestli je cena odpovídající. Přihlížíme při tom, jak jsou na tom podobné obce v ČR, a jak vypadá komerční sektor.

Na zastupitelstvu jste uvedl, že 90 % městských bytů je už obsazeno. Zbývá tedy pouze nějakých sedm desítek volných bytů. Počítá se s tím, že se město bude dále rozvíjet. Byty budou potřebovat také lékaři, kterých je zatím ve městě nedostatek. Takže městu na to moc bytů nezbývá. Co s tím?
Nyní mám jako prioritu stávající městský majetek. Samozřejmě se v rámci projektu zabývám dalšími příležitostmi, co se týká další výstavby, například zaplňování proluk. V této první fázi jsem tomu v rámci zastupitelstva nechtěl věnovat tolik pozornosti. Ale dá se říci, že je to hodně obsáhlá část, kde se dá navázat na spoustu projektů, které tu leží ve fázi studií a předběžných vizualizací.
Většina projektů má podmínku, že se něco musí stát. Určitě je vám známo, že se chystá výstavba v Handlových Dvorech, Hruškových Dvorech.

Co se musí stát v Handlových Dvorech a Hruškových Dvorech?
Tam je to vázané na připojení vodárenské infrastruktury na Želivku, aby tyto lokality měly lepší zásobování vodou. V současnosti jsou omezeny vazbou na zásobování vodou.
Na druhou stranu to je v procesu řešení. Už to skoro vypadá tak, že by pomalu mohly, než se to dořeší, začít projekční práce. V momentě, kdy tam v horizontu třeba tří nebo pěti let voda bude, tak se to posune dál.

Problémy s investorem

O něčem podobném hovořil náměstek primátorky Vít Zeman (Žijeme Jihlavou!), který viděl velkou příležitost pro město ve spojení s investory a v družstevním bydlení. První z těchto bytů měly vzniknout Na Dolech. Jenže na zastupitelstvu zazněla informace, že investor zřejmě stavět nebude kvůli nedostatku financí. Nakolik to pro vás představuje komplikace?
Město zde provedlo kontrakt, ve kterém prodalo pozemek a nikterak dál nebylo v tom projektu zainteresováno. Alespoň ne tak, že by to nabízelo jako své družstevní bydlení…

Ale v tiskové zprávě oznámilo, že tam vzniknou byty pro družstevní bydlení…
To máte pravdu. Byly to informace, které bych označil za lehce zmatečné. Procesně to však nikdy nebylo na úrovni, že by město ty byty nabízelo.
Podle mého názoru to byla spíše taková podpora projektu, že tu bydlení vznikne. Byl to pouhý prodej pozemku a město s tím nemělo procesně nic společného. To, že investor „zmizel ze světa“, nám určitě nedělá radost, protože to je velká škoda. Teď je spíš otázkou, co se s ním děje.

Proč?
Nerad bych spekuloval o stávajícím stavu investora, jelikož k tomu nemám dostatečné informace, a svou pozornost věnuji tomu, co mohu ovlivnit. Určitě je to velká škoda pro Jihlavu, protože každý byt ať už v soukromém sektoru nebo v městském vlastnictví, tak je určitě na místě, aby ve městě byl, protože nedostatek vnímám jako obrovský.   

Nemáte obavy, že se něco podobného jako na Dolině stane i jiným soukromým investorům?
Stát se může kdykoliv cokoliv. Je důležité, abychom podobné situace co možná nejvíce eliminovali, pokud to bude v našich silách, a i ze vzniklé situace se poučili.

Ve vaší prezentaci zaznělo, že město stojí jeho byty ročně 140 milionů korun…
Byl to pouze takový hrubý nástřel toho, kolik je úplné minimum co by stálo byty uvést do určitého stavu. V rámci rekonstrukce se ceny bytů pohybují od 300-400 tisíc korun zhruba do 1,3 milionu Kč a teď záleží, v jaké to chcete kvalitě. Pokud se ten byt opraví v nějakém standardu za dostupnou cenu, je to nejméně.
Na druhou stranu můžete do toho bytu investovat i více. Potom také záleží, v jakém stavu tam jsou rozvody plynu, vody, elektřiny, jestli se budou dělat úpravy omítek a podlah. Jsou to spojené nádoby, protože někdy, když je byt na konci životnosti, se vyplatí udělat všechno. Pokud opravujete jenom část, tak je to otázka.

V čem?
Když budete opravovat třeba jen rozvody vody nebo topení, tak je potřeba ladit efektivitu, aby to byly účelně vynaložené náklady, které potom odpovídají účelu a byla tam jistá návratnost a udržitelnost. Ve výsledku může být i 1,3 milionu Kč na rekonstrukci málo, pokud si řeknete, že chcete vysoký standard, kdy tam bude kuchyně ve vysokém lesku, velkoformátová dlažba apod. To už se samozřejmě potom nebavíme o nějakých regulovaných nájmech, ale to už jsou byty, které by se měly pohybovat v rámci komerčního nájmu.

Dobře, ale má město vůbec na to, aby mohlo nakupovat další byty? Přece jenom 140 milionů korun je skoro desetina rozpočtu města na rok. Má město nyní vůbec peníze na to, aby nové byty kupovalo nebo jak by mělo postupovat?
Nejschůdnější cestou je kombinace všeho. Člověk musí vždycky pro efektivitu hledat poměr cena, výkon. Jsem pro získávání nových bytů a dalšího majetku, což se může dít vícero způsoby.
Na druhou stranu to pro město musí být výhodné a případná cena tomu musí odpovídat. Není úplně smyslem získávat byty za tržní nebo komerční hodnotu. Ta cena by měla být nižší, protože člověk do toho musí propočítat návratnost, udržitelnost a náklady spojené s dalšími rekonstrukcemi, udržováním a provozem jednotlivých bytů.  

Jsou i jiné možnosti?
Určitě je zajímavá myšlenka, kdy město disponuje pozemky a dají se udělat dohody. Například město poskytne pozemek a v jeho komerční hodnotě získá nazpět byty. Je to prostě o tom, hledat efektivní příležitosti.  

Obchod s chudobou

Mnoho lidí má v městských bytech trvalý pobyt. Na zastupitelstvu jste říkal, že jste za to rádi. Ale co když ti lidé nebudou platit nájemné, co s nimi?
V dnešní době podle legislativy můžete trvalý pobyt mít i bez souhlasu vlastníka. Dříve tomu tak nebylo, vlastník nemovitosti s tím musel souhlasit. V rámci půjček nemůžete nemovitostí stejně ručit, pokud neprokážete, že jste jejím vlastníkem. V případě, že přijde exekutor, má majitel jednoznačné právo prokázat, že je byt v jeho vlastnictví. Vybavení bytu je v soupisu a na to exekutor sáhnout nemůže.

Takže může sáhnout pouze na majetek, který je prokazatelně dlužníka?
Ano. Ale pro vlastníka bytu to je nepříjemné, protože musí prokázat, co je jeho. Řeknu příklad, pokud tam máte televizi deset let a nemáte na ni už doklad, tak ji exekutor teoreticky zabavit může, ale to už se dostáváme jinam.

Jedním z velkých problémů Jihlavy je tzv. obchod s chudobou. Ve městě je mnoho ubytoven, kde lidé nežijí v únosných podmínkách. Může město díky svému bytovému fondu tomuto problému nějak čelit?
Nejprve zkusím zjistit, co v porovnání s jinými městy fungovalo a co nefungovalo. Každé město má svoji specifickou demografii a specifický rytmus fungování. Záleží, jaký je v lokalitě průmysl a zaměstnanost. Je to spousta faktorů, které se do toho promítají. Každé město to reflektuje jinak.
Některá města i v rámci městských společností například sama provozují ubytovnu, která má nastavená striktní pravidla, jak se tam lidé musí chovat. Je to pod dohledem, jedno porušení a člověk jde hned pryč. Řešení ubytoven přímo přes městské společnosti mě překvapilo. Jistým způsobem to je cesta, jak nenechat lidi na ulici.

Koalice drží

Jak hodnotíte práci předchozí koalice na bytové politice, a co vy budete dělat jinak, než oni?
Snažím se být vždycky pozitivní a úplně bych nechtěl hodnotit předchozí koalici. Každý pracuje v rámci svých možností. Neznám všechny souvislosti, co a jak dělali a nerad bych vytrhával něco z kontextu.
Jsem v tomto ohledu trochu idealista a věřím, že kdo sem přijde na úřad, tak se pokouší své vize realizovat tak, aby město fungovalo a snaží se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí dělat to nejlepší.

Podle čeho tak soudíte?
Jak se dostávám do jednotlivých kategorií, tak mám na začátku nějakou myšlenku a říkám si, že by to bylo super, to by městu pomohlo a dalo by se to udělat rychle.
Jakmile se ale člověk začne prokousávat legislativou i tím, co je na tom všechno navázané, tak potom zjišťuje ty překážky nebo situace, se kterými se musí vypořádat. A to, co bylo v prvopočátku jasné a rychle proveditelné, tak nejde potom v globále řešit tak rychle, a musí se k tomu udělat spousta ostatních věcí.

To chápu, ale co vy budete dělat jinak?
Já a celý náš klub máme vizi, že smyslem je určitě navyšovat bytový fond. Určitě bych ho nechtěl snižovat. Jediné, kdy bych byl ochoten připustit prodej nějakých bytů, tak že by nám to v rámci konceptu nedávalo smysl. Například nějaký vyloučený byt v SVJ na konci města, kdy někdo z úřadu tam musí jezdit na schůze a starat se o to. Peníze získané prodejem by se pak investovaly do oprav a nabírání dalších bytů.

Jak dlouho na materiálu pracujete a kdy si myslíte, že budete mít nějaké konkrétní výstupy, které uvedete do praxe?
Zpočátku jsem si myslel, že všechno půjde rychleji. Tím, jak jsem začal zjišťovat, jak je ta problematika komplexní a propojené všechno se vším, tak to jde pomaleji, než bych chtěl.
Přesto věřím, že již brzy se začnou realizovat první pilotní kroky. Nerad bych se zde zavazoval na počátku ke striktním termínům. Za naše volební období však chci, aby byly jasné a hmatatelné výsledky.

Nyní přejděme na poslední téma. Možná ještě v loni si spousta lidí nedokázala představit, že v Jihlavě bude na radnici vládnout v koalici ANO s ODS a KDU-ČSL. Nakolik je tato koalice pevná?
Je to o lidech. Pokud člověk jedná slušně se všemi, tak se dá domluvit se všemi. Zatím jsem se dokázal bavit i s opozicí. Věřím, že to tak zůstane.
Koalici vnímám jako pevnou. Pokud politická organizace nezíská více než 50 % mandátů, tak musí vždy do koalice nebo vládnout jako menšinová s podporou. Rozhodně chceme a budeme prosazovat a pracovat na všem, co jsme našim voličům slíbili. Čtyři roky není moc, ani málo.

Rozhovor vyšel v červenci v tištěných Jihlavských listech.

Diskuze k článku