PRIOR

Zdeněk Gryc | Středa, 19. 4. 2023 v 10:58
1968 NORMALIZACE
STAROSTA KAREL PRCHAL
„PO STARU SE ŽÍT NEDÁ“
Se zasadil o likvidaci „GRECLU“
O jehož rekonstrukci v rámci historického jádra
Se snažil František Hoffmann
RŮŽENA ŽERTOVÁ
Po několika letech strávených zejména v ateliéru profesora Bedřicha Rozehnala
v roce 1957 absolvovala. FA
Téhož roku Růžena Žertová nastoupila do podniku Potravinoprojekt, tři roky nato přešla do brněnského Státního projektového ústavu obchodu. Ředitelem byl do normalizace arch. Sirotek
Během více než dvacetiletého působení v něm navrhla kromě jiného právě obchodní domy v Ústí nad Labem, Pardubicích a Košicích.
Vedle těchto realizovaných staveb vyniká rovněž její neuskutečněná studie obchodního domu
Prior v Jihlavě,“ 
Přínos Růženy Žertové pro českou architekturu ocenilo roku 2018 ministerstvo kultury udělením ceny za dlouhodobé umělecké zásluhy.
„Při vědomí rozsahu a vrstevnatosti její práce z ní její tvůrčí dispozice činí jednu ze zásadních postav české architektury,
designu a uměleckého řemesla druhé poloviny minulého století,“ uvedl historik Petr Klíma,
který je spoluautorem publikace Růžena Žertová – architektka domů i věcí.

 
Přemysl Otakar II. uděluje Jihlavě stavební řád (nejstarší v českých zemí), podle něhož mohou zde být domy vystavěny podle určitého plánu a se souhlasem městské rady a naopak mohou být strženy ty domy, které jsou městu na obtíž. Náměstí se stalo středem, odkud vycházely hlavní ulice k městským branám, a další se vymezovaly podle předem určených bloků či ochozů (CDB V, 602; JAROŠ 1999, 12). Privilegium patrně lze alespoň částečně chápat jako reakci na stále přetrvávající chaotickou zástavbu z doby hektických počátků města (KUTHAN 1993, 183, 186 – 187).
Okupant v roce 1968. uděluje Jihlavě stavební  ne – řád
ABY VYHNAL Z JIHLAVY
PhDr.Františka Hoffmanna (1920–2015).
 
Muzeum Vysočiny ve spolupráci s Moravským zemským archivem v Brně – Státním okresním archivem Jihlava připravilo výstavu ke stému výročí narození významného českého historika, archiváře a kodikologa PhDr. Františka Hoffmanna, CSc., který dvacet let svého dlouhého a činorodého profesního života spojil s Jihlavou a oběma pořadatelskými institucemi. 
Narodil se 23. února 1920 v Litomyšli. Po vysokoškolských studiích a absolvování Státní archivní školy nastoupil 1. prosince 1950 do jihlavského archivu, který vedl do 31. srpna 1968, od září 1968 do konce roku 1969,
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
kdy byl kvůli své veřejné angažovanosti v letech 1968–1969 z funkce odvolán, byl ředitelem Muzea Vysočiny v Jihlavě. Koncem následujícího roku musel z muzea i z Jihlavy odejít úplně.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Od ledna 1971 působil v oddělení pro soupis a studium rukopisů Ústředního archivu Československé akademie věd v Praze, kde byl zaměstnán do konce roku 1985, později zde ještě dlouhá léta působil jako externista.
Bibliografie prací Františka Hoffmanna obsahuje na 340 záznamů. Je autorem několika knih a desítek odborných studií a popularizačních článků o historii Jihlavy, zaměřených především na předhusitské a husitské období a jihlavské městské a horní právo, ale i na novější dějiny města. V širším záběru se uvedené problematice věnoval i po nuceném odchodu do Prahy. Je proto pochopitelné, že Jihlava zaujímá v mnoha jeho kodikologických, historických a právněhistorických studiích významnou roli.
Vyvrcholením jeho historického bádání je odborníky vysoce oceňovaná syntéza
České město ve středověku z roku 1992
v níž zhodnotil svůj celoživotní zájem o tuto problematiku.
Za odbornou činnost v oblasti historie, kodikologie a archivnictví a za své občanské postoje obdržel František Hoffmann řadu vyznamenání a čestných ocenění,
v roce 2000 mu bylo uděleno čestné občanství města Jihlavy.
Zemřel 1. října 2015 v Praze.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vernisáž, jež bude součástí konference Iglavia historica – exempla trahunt pořádané při příležitosti 750. výročí jihlavského stavebního řádu Přemysla Otakara II.
---------------------------------------------------------------------
Jeho články - snahu o zachování historického jádra Jihlavy najdeme v místním tisku
Orgánu OV KSČ Jiskra v ročnících 67 – 69

........plán byl místo PRIORU krajská knihovna..........dobře, že to nedopadlo.......dnes by tam dobře fungovala výkupna kovů, zástavárna, potravinová banka a pobočka sociálky............

Dne 19. května roku 1983 se otevíral nový obchodní dům v Jihlavě.
Nejvýraznějším počinem druhé poloviny 20. století je nepochybně výstavba budovy obchodního domu Prior, která byla provedena přibližně na místě zbouraného špalíčku domů v letech 1977–1984.
Přestože realizaci předcházely diskuze a přípravy vedené přinejmenším od roku 1964 včetně dvou vnitropodnikových soutěží v rámci Státního projektového ústavu obchodu se zajímavými příspěvky, byl dům nakonec realizován podle upraveného projektu architekta Zdeňka Sklepka,
který byl až třetím v pořadí, kdo se mu věnoval.
Stavba je tak nejen
-------------------------------------------------------------------------
výsledkem normalizačních procesů uvnitř projektového ústavu,
-----------------------------------------------------------------------
z něhož odešel vedoucí
Jaromír Sirotek … viz blog :
--------------------------------
ARCHITEKTURA JIHLAVY

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 11. 5. 2023 v 9:18


Profesor Fuchs
Profesor Rozehnal
V návaznosti na blog:
PRIOR
Zdeněk Gryc | Středa, 19. 4. 2023 v 10:58
Tato vzpomínka na architekty Fuchse a Rozehnala v Jihlavě,
Je předmluvou k blogu:
BEDŘICH ROZEHNAL VE VZPOMÍNKÁCH
ROZHOVOR S JAROMÍREM SIROTKEM
Výročí „osvobození“ v květnu 1945 je důvodem,
Proč se pokusit vzpomenout na dobu, pohledem žáka profesora Rozehnala, Mojmíra Sirotka.
BEDŘICH ROZEHNAL VE VZPOMÍNKÁCH ROZHOVOR S JAROMÍREM SIROTKEM
------------------
i autorka vítězného návrhu Růžena Žertová,
ale i MNV a bezradnosti, se kterou samospráva a státní aparát s tehdy prominentní obchodní společností komunikoval.
Na severní stranu zpracoval sochař Miloš Slezák text básně od Jana Skácela.
Z bílého jihlavského stříbra
králové čeští razívali lva;
dnes dělníci a lidé na traktorech
říkají s láskou: Naše Jihlava.
Pro zájemce pak připravujeme komentovanou prohlídku obchodního domu Prior.
Muzeum Vysočiny Jihlava, Národní památkový ústav v Telči, Filip Šlapal