Ilustrační foto: archiv JL
Zatímco v moderních městech jako Vídeň počet registrovaných aut klesá, v českých městech auta přibývají. V Jihlavě podle dat magistrátu přibude na 670 aut ročně. Prostor v jihlavských ulicích ale zůstává stejný. Stále více přeplněný auty.
I naše rodina vlastní auto a samozřejmě si uvědomuji to pohodlí, když může člověk zadarmo zaparkovat před domem. Ale je to fér? Jsem přesvědčený, že není. Veřejný prostor je sdílený a má patřit všem. Jenže majitelům aut patří tak nějak víc.
Každé standardní vozidlo (například o rozměru nové Škody Octavie), které je zaparkované na ulici, totiž bezplatně zabírá 10 m2 veřejného prostoru. Nárokuje si tak část města třeba na úkor stromu, dětské prolézačky, kavárenského stolku, truhlíku s květinami, lavičky nebo jen volného výhledu. Prostě na úkor všech těch prvků, které by mohly dát městu přívětivější tvář.
Veřejný prostor je zkrátka vzácný, tudíž cenný. Ostatně soukromé garážové stání si člověk také platí. Cena garáže v Jihlavě se pohybuje přibližně od 500.000 Kč. Ještě dražší je pak parkování v parkovacích domech, které proto nejsou samospásným řešením. Cena jednoho parkovacího místa v nich stojí na náklady přibližně milion Kč. Na zaparkování 1000 aut by město muselo vydat miliardu z veřejných peněz.
Co je tedy řešením? Právě uvědomění si toho, že počet aut ve městech nemůže růst donekonečna. Toho se dá docílit i tím, že bude jejich parkování férově zpoplatněno a lidé budou mít zájem vyhledávat víc jiné možnosti, jak se přepravovat po městě.
Ruku v ruce s tím ale musí jít neustálý rozvoj veřejné dopravy, kterou budou lidé vnímat jako cenově dostupnou, spolehlivou, pohodlnou a kvalitní službu. Veřejná doprava totiž dokáže přepravit největší množství cestujících s největší úsporou prostoru.
Zároveň je důležitá podpora pěší dopravy, která je také dopravou, i když se na to často zapomíná. Bohužel co se týče stavu chodníků, náměstí nebo parků, tady má Jihlava ještě velký dluh. Symbolickou ostudou za všechny je Masarykovo náměstí, které stále čeká na celkovou úpravu.
V neposlední řadě je také potřeba podporovat cyklodopravu. Protože každý člověk, který usedne na kolo místo za volant, šetří prostor na silnici. V této oblasti ale Jihlava odvádí dlouhodobě skvělou práci jak v rozvoji nových cyklotras, tak například v zavedení služby sdílených kol i v odvážném zavádění cyklopruhů (začátečnické chyby se snad vyladí).
Je to všechno vlastně jednoduché. Buď bude Jihlava patřit autům, nebo lidem.
Diskuze k článku
Pěší doprava
A zase jsme u toho. Lávka přes Heulos!!!!!!!!!!
Lidi z Březinek by byli na náměstí za deset minut
bez auta a MHD.
Martinozo | 2023-04-13 08:52:32 |
ReagovatSRPEN 1968 NORMALIZACE v JIHLAVĚ
a/ nereajisovala se lávka přes Březinky
b/ demoloval se Krecl, realisoval se Prior
PŘEVZATO:
Zajímavé byly i výsledky státnic na VÚT v Brně na lávku přes údolí z Březinek do města. Výstavka státnic obsahovala tehdy 12 návrhů.
6 zadaných Katedrou betonových konstrukcí Profesora Zudy.
6 státnic zadaných Katedrou ocelových konstrukcí Profesora Lederera.
Památkáři tehdy lávce přáli, architekt Aleš Vošahlík doporučoval subtilnost a eleganci ocelové konstrukce. Zajímavé byly i obhajoby autorů státnic.
Ocelová konstrukce pro Jihlavu byla vybrána také proto, že se v Brně mělo konat Evropské sympózium ocelářů. Realizace byla časově navržena tak, aby lávka byla dokončena s mírným předstihem, jako exponát-ukázka elegance a umu československých konstruktérů.
Tradici, která navazuje na konstrukci pavilonu "Z"
Profesora Lederera na brněnském výstavišti.
Na základě výsledků této soutěže, pak kolektiv katedry pod vedením Doc. Procházky vypracoval zadávací projekt,
jako podklad pro odsouhlasení ceny a konstrukční realizace Královopolskou strojírnou v Brně.
Všechno bylo hotovo, koncepce Březinek byla schválena na všech úrovních počínaje velkým šťourou, architektem Blažkem na Min. techniky.
Velikost investice v rámci komplexního nákladu na byt pokryla potřebnou částku, tehdy asi 2, 4mil. Jenže. . .
V SRPNU 1968 DOSTALO SE NÁM BRATRSKÉ POMOCI
Na odboru výstavby ONV se vyskytl rudý strýček Nimra,
který přímo vlastní hlavou přišel na to,
že by z lávky skákali sebevrazi.
Jediný odborník který tam tehdy zbyl Ing. Jiří Vondrák, nebyl protiváhou politicky dosazeném novicovi. Ing. Vondrák, dobrý přítel a zastánce koncepce Březinek to neměl na ONV lehké.
Byl prvním hromosvodem po realizaci kapličky na Březinkách. To tak naštvalo soudruhy na OV KSČ, že socha sv. Jána byla v rozporu se stavebním povolením, bez vědomí autora sídliště, tajně symbolicky ze sídliště odstraněna.
Později byly odříznuty i 4 kotvící šrouby na soklové konzole mostu určené pro její zpětné osazení. Most komplexně navrhl Ing. Václav Hlaváč jako součást 0 stavby Březinek, kam patřila také opěrná zeď hřbitova na Kalvárii.
Jsou artefakty, které byly z Březinek odstraněny.
Ale jsou problémy, které zůstávají.
Třeba ta ocelová lávka přes údolí Březinových sadů.
Ilustrační foto k článku ukazuje, že studenti-konstruktéři na SŠ stavební Jihlavě by mohli tuto problematiku, třeba v rámci svého programu oživit.
Zdeněk Gryc
Zdeněk | 2017-02-28 09:59:56 | Reagovat
Jen se na to jde zase jaksi odzadu. Pokud chci zpoplatnit, měl bych dát jako veřený správce alternativy. tedy: vynikající úroveň MHD a také třeba záchytná parkoviště komfortně obsloužená MHD. Pouze zpoplatnit NENÍ žádné řešení. A poslední úpravy MHD? Ředitel, který je schválil, by měl letět na hodinu. Pouze nutí více lidí sednout do aut.
Anóbrž - zpoplatnění jako poslední krok. Ne ten první.
Mate naprostou pravdu. Tento týden na ulici Palackého přibyla soukromá parkovací stání, která jsou umístěna na pozemcích města.Moc by mě zajímalo, koho jsou.