Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Rakušané mu říkali „fotbalový Mozart“ a svého času patřil mezi nejlepší fotbalisty na světě. Řeč je o Mathiasu Schindelarovi alias Matěji či Matyáši Šindelářovi. 
Šindelář totiž patřil k mnoha vídeňským Čechům, kteří se proslavili po celém světě. A navíc tato významná světová sportovní osobnost měla své kořeny na Jihlavsku. 

V pátek 10. února uplynulo 120 let od narození snad největší hvězdy ve své době téměř neporazitelného rakouského Wunderteamu (zázračného týmu) v Kozlově na Jihlavsku. 
„Do Kozlova se jako první z rodu Šindelářů přistěhoval ze Zašovic na Třebíčsku v polovině 30. let 19. století Jan Šindelář, povoláním kovář. To byl pradědeček fotbalisty Matyáše Šindeláře,“ přiblížil historik Státního okresního archivu Jihlava Vlastimil Svěrák. 

Matyáš Šindelář se narodil 10. února 1903 v domku s číslem popisným 19. Podle historika Svěráka domek už nestojí. Zbourán byl před 25 lety. 
V obci na Jihlavsku pobyl pouze několik let, protože se poté s rodiči přestěhoval do hlavního města tehdejší habsburské monarchie Vídně. 

V Kozlově hrají o „Šindelářův pohár“
O pozdějších kontaktech Šindeláře s rodnou obcí není historikovi jihlavského archivu nic známo. Podle něho se ani nedají předpokládat, protože od malička vyrůstal ve Vídni a na první léta po na-rození v Kozlově si ani nemohl pamatovat. 
„Před lety ale žily v Kozlově pamětnice, které si ještě pamatovaly na Šindelářovu matku Marii, která přijížděla z Vídně ke svým příbuzným do Kozlova,“ podotkl Svěrák. 

U příležitosti 120. výročí narození slavného fotbalisty obec Kozlov žádnou akci nepřipravuje. Podle starostky obce Evy Malé zveřejní o Šindelářově výročí zprávu s fotografií v obecním zpravodaji, který vyjde v půlce března. Zmínila, že na jeho počest se v Kozlově hraje každoročně v neděli o pouti turnaj O pohár Matěje Šindeláře. 
„Je to jediný významný rodák, kterého máme,“ řekla o Šindelářovi kozlovská starostka. Za jeho objev vyjádřila velký dík právě historikovi Vlastimilu Svěrákovi. 

Kapitánem rakouského Wunderteamu
Uvádí se, že svůj první zápas v nejvyšší rakouské fotbalové soutěži Šindelář odehrál už ve svých 15 letech v dresu Herthy Vídeň. 
Jejím barvám zůstal věrný až do roku 1924, kdy přestoupil do mnohem slavnější Austrie Vídeň. A právě tento tým mu otevřel dveře k naprosto jedinečné fotbalové kariéře. 

„Znalci tvrdí, že byl ve své době nejlepším středním útočníkem (centrforwardem) v Evropě,“ poznamenal jihlavský historik. V letech 1926 až 1937 odehrál za Rakousko 43 mezistátních zápasů. V nich se mu podařilo vsítit 28 gólů. 
Vrcholem jeho kariéry zřejmě představovalo Mistrovství světa v Itálii v roce 1934. Šindelář vedl v turnaji rakouskou reprezentaci jako kapitán mužstva. Po skončení šampionátu byl dokonce vyhlášen druhým nejlepším hráčem turnaje. 
Snad největší pocty od fotbalové veřejnosti se mu dostalo dlouho po smrti. Na přelomu tisíciletí byl odborníky vybrán do rakouského fotbalového týmu století. 

Anšlus Rakouska a arizovaná kavárna
Šindelář naposledy reprezentoval v září 1937. Krátce na to ukončil i klubovou kariéru a věnoval se trénování. Zásadní zvrat v jeho životě představoval 11. březen 1938, kdy nacistické Německo obsadilo Rakousko (tzv. anšlus). 
Šindelář patrně patřil k nemnoha Rakušanům, kteří nacisty nevítali. Některé životopisy mu však dávají za vinu, že zakoupil tzv. arizovanou kavárnu, která měla původně židovského vlastníka. Zadal si tím, nebo ne s nacistickým režimem?
„Šindelářova sestra Leopoldina, provdaná Šulcová, už po válce vypověděla, že židovský majitel kavárny pan Leopold Drill patřil k Šindelářovým přátelům a kavárnu mu nabídl, či spíše doslova vnutil ke koupi,“ přiblížil doktor Svěrák z jihlavského archivu.  
Podle něho se kvůli tomu před několika lety strhl až příliš velký a zbytečný povyk. Zmínil, že to prošetřovala i nějaká komise, která k ničemu závažnému nedospěla. 

„Nemůžeme se dívat na minulé události dnešníma očima, pak se lehce stává, že se viníci a oběti dostávají do opačné pozice, než by měly být. Zvlášť u nás jsme na tohle experti,“ upozornil Svěrák. 
Podle něho Šindelář se Židy žádné problémy neměl. Připomněl, že v Austrii Vídeň jich působila celá řada. Židovského původu byl dokonce i sám tvůrce rakouského Wunderteamu Hugo Meisl.  

Smrt byla asi tragickou nehodou
Dne 23. ledna byl Matyáš Šindelář nalezen mrtvý ve svém vídeňském bytě. Vedle něho ležela jeho přítelkyně Camilla Castagnola, která zemřela den po něm. 
V souvislosti se Šindelářovou smrti se objevily některé spekulace. Oficiální verze hovořila o nehodě, při níž se otrávil oxidem uhelnatým. Vyrojily se i verze o vraždě či sebevraždě. 

Jedna z verzí hovořila o mstě nacistů, protože Šindelář odmítl reprezentovat nacistickou říši. Jenže důvod jeho odmítnutí zřejmě nespočíval v tom, že by byl antifašistou. 
Po anšlusu Rakouska byl rakouský národní tým zrušen. Dobrým fotbalistům z týmu, o které měli Němci zájem, a pokud chtěli, se podařilo proniknout do jejich národního týmu.  

 
„Nabídli účast v reprezentaci i Šindelářovi, ale ten odmítl už proto, že mu bylo 35 let a v rakouské reprezentaci naposledy reprezentoval v září 1937. V roce 1938 už nehrál ani v klubu a věnoval se trénování,“ vysvětlil Svěrák. 
Historik připomněl, že Šindelářův spoluhráč z Wunderteamu Josef Bican tvrdil, že má zprávu od důvěryhodných lidí o otrávení Šindeláře jeho milenkou. To však Svěrák považuje za nepravděpodobné. Osobně se přiklání k oficiální verzi o nehodě.  

„Předčasný odchod slavné osoby často zavdává podnět k různým spekulacím, a to se nejspíš stalo i v tomto případě,“ poznamenal jihlavský historik. 
Dodal, že na domě v Annagasse 3 ve Vídni, kde Šindelář zemřel, mu byla v roce 2008 u příležitosti konání Mistrovství Evropy odhalena pamětní deska.  

Diskuze k článku