Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Ladislav Fučík se narodil 9. ledna roku 1926 v Pavlově, v domě č. 53. Jeho otec Josef (1891-1960) byl kovářem a podkovářem, matka Anežka, roz. Pokorná (1902-1974) pracovala v domácnosti. 

Vystudoval mužský učitelský ústav a filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (dříve Univerzita Jana Evangelisty Purkyně), obor hudební výchova - jazyk český a dirigování sboru a orchestru.

Učil nejprve na literní a hudební škole v Uherském Brodě. Po vojenské službě pak na jedenáctileté střední škole, na pedagogické škole a na tehdejším pedagogickém institutu v Jihlavě. Po jeho zrušení vyučoval na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde získal titul doktor filozofie a docenturu.

Ve své vědecké práci se soustředil na didaktiku hudební výchovy a hudbu českých kantorů, o nichž napsal několik studií. Monografii napsal už ve svém  pozdním věku o telčském kantorovi Janu Evangelistu Kyptovi, jemuž ve své práci věnoval zvláštní zájem.

V umělecké hudební činnosti byl doc. Fučík dirigentem Krajského symfonického orchestru v Jihlavě, členem celostátní poroty pro neprofesionální instrumentální ansámbly a předsedou poroty folklorních pěveckých a tanečních souborů.

Byl také posledním z žijících zakládajících členů dodnes živého Festivalu sborového umění v Jihlavě, jedné z nejstarších hudebních akcí na území ČR  - na rok 2020 připadl už 63. ročník tohoto mezinárodního setkání pěveckých sborů se skladatelskou soutěží.

Za svůj přínos v oblasti vědy, kultury a pedagogiky byl doc. Fučík v roce 2016, u příležitosti svých devadesátin, oceněn nejvyšším vyznamenáním Kraje Vysočina.

Psal i po devadesátce

I v posledním desetiletí svého života se nadále věnoval literární tvorbě, psal především pro rodinu a okruh přátel.

Pavlovským občanům věnoval obsáhlý materiál k historii své rodné obce „Z mé paměti“.  Vzpomínky na společenské a kulturní události v první polovině minulého století v obci zde prolíná se svými prožitky z té doby, připojuje též vzpomínky na dobu studií i začátky své dráhy pedagoga.

„Letos jsem dovršil 90 let svého života, a i když v rodné obci od osmnácti let nežiji, neboť jsem byl vázán svojí profesí na větší místa, mám k ní stále citový vztah a stále se zajímám o její minulost i současnost,“ vyznal se doc. Fučík v roce 2016 ve svém textu.

Ve vzpomínkách pak přiblížil některé události z 30. a 40. let minulého století, ale připomněl i děje o sto let starší. V šesti kapitolách popsal události, které sám viděl či prožil, opřel se též o vyprávění pamětníků.

Vzpomíná, že pracovní, společenský a kulturní život v obci probíhal v souladu s ročními obdobími a s nimi spojenými hospodářskými a domácími pracemi, a dále s kalendářem církevním - Vánoce, Velikonoce, svatodušní svátky, oslava patrona kostela, svátky světců... K tomu se připojily události politické a vše bylo protkáno lidovými zvyky a obyčeji.

„Vy, pavlovští spolurodáci, si při četbě oživíte v paměti příběh, při kterém jste byli i přímými účastníky, vám mladým poukáže na některé události, které prožili vaši rodiče a prarodiče,“ popsal kantor Ladislav Fučík svůj záměr, který ho i v pokročilém věku provázel při sepisování vzpomínek.

Poslední rozloučení s doc. Fučíkem se koná 26. září od 9.30 hodin v kapli Nanebevstoupení Páně na Ústředním hřbitově v Jihlavě.

Diskuze k článku