Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Rozjíždí se postupná rekonstrukce Reynkova zámečku v Petrkově na Havlíčkobrodsku, úpravami už prošla zahrada nebo menší část střechy. O letošních plánech jsme hovořili s vedoucí petrkovského kulturního centra, romanistkou Lucií Tučkovou.

Památník národního písemnictví převzal zámeček od Reynkových dědiců v loňském roce. Už první prohlídky ukázaly, že k prvotním úkolům bude patřit sanace rozlehlé parkové zahrady. Co se v ní už podařilo udělat?

My jsme dům převzali s nekompletní dokumentací, takže se nejprve dělalo celé zaměření, celý projekt na havarijní opravy a doplňovali jsme dokumenty, které byly potřeba.

Z havarijních oprav jsme loni stihli opravdu jen ten úplný základ. V parku jsme řešili ně-které kalamitní situace, které zasáhly velkou část Vysočiny. A protože stromy byly neudržo-vané, měli jsme tam několik polomů. Nechali jsme udělat celý pasport parku - dnes už mají stromy svá malinká čísla a jsou podrobně popsány.

Vytváří se koncept další péče především o dřevitou část zahrady. Řešit se samozřejmě bude i další zeleň, budeme se vracet k rostlinám, které tam Reynkovi dřív pěstovali. Na konceptu dlouhodobé péče spolupracujeme s odbornicí, která se tomu dlouhodobě věnuje, a také s památkáři, protože v zahradě jsou i chráněné stromy. Bohužel i některé z nich zasáhly už zmíněné loňské polomy.

V rámci zaměření a projektu jsme udělali i takovou drobničku – nechali jsme si zjistit statiku zahradního altánku. Ještě letos bychom ho měli vyheverovat, srovnat ho a udělat mu takový zpevňující prstenec. Ty úpravy by potom neměly být vidět. Takže až lidé uvidí, že se na altánku pracuje, ať se neděsí, že bychom jej nechtěli zachovat.

K prvním úkolům bude patřit také řešení zemní vlhkosti objektu. V tom směru už se také pracuje?

Tím, že se teď park snažíme citlivě prořezávat, se dostáváme i k té vlhkosti, protože nám bylo řečeno, že pokud park lehce nevyčistíme, tak nám to stavení z druhé strany nikdy schnout nebude. Takže máme snahu, aby toto probíhalo v nějaké symbióze.

Další akutní věcí je oprava střech. Ze dvora je už nyní nad holubníkem vidět první změna, zakrytí střechy v místě někdejšího skleníku…

Kolem toho skleníku nám zatékalo úplně brutálně. Tam nám to chytaly nejenom krovy, ale vlhkost vnikala nehezky i do stavení. Takže skleník se odstranil, dokonce se to podařilo vcelku, takže se zachoval a bude se s ním do budoucna i nějak nakládat. Část střechy, kde skleník byl, se vykryla. 

Oprava střechy v havarijní části se teď bude rozrůstat. Bude to probíhat v rámci návštěvnického provozu, což bude vyžadovat symbiózu, aby tam firma pracovala v době, kdy nemáme návštěvníky. Ale domnívám se, že větší opravy přijdou až od května nebo června, protože teď musíme vysoutěžit další část. Jsme státní příspěvková organizace a na všechno musíme mít také patřičně ošetřenu administrativu. A letos trvalo až netypicky dlouho rozpočtové provizorium, na což jsme byli vázáni.

Až budeme mít jistotu, kolik můžeme letos udělat z havarijního projektu, který máme připravený, okamžitě vypíšeme soutěže a budeme hledat dodavatele. Naším cílem je vždy se snažit spolupracovat s firmami v blízkém okolí. To, že je sídlo v Praze, vůbec nic neznamená. Pevně věřím, že i na tyto další práce se nám přihlásí nějaká místní firma, která bude mít potřebnou kapacitu.

Ohledně statiky stavby se žádné nepříjemnosti neprojevily?

Bohužel se zjistilo, že u kleneb v hospodářské budově proti hlavnímu vchodu do zámečku je špatná statika, že tam dokonce hrozí, že by některé části kleneb mohly vypadnout. V letošním roce bychom velmi rádi dali tyto klenby do pořádku, protože tam teď kvůli tomu nemůžeme nikoho pouštět, a to je veliká škoda.

Hospodářská expozice

Kolik by chtěl letos PNP v petrkovských opravách proinvestovat? 

Máme ohledně letošních oprav plány, které by se mohly hrubým odhadem dotýkat tří milionů korun, pakliže to finanční prostředky dovolí. To ale teprve uvidíme. 

Důležitá věc je, že se dokončuje detailní ideový investiční záměr. To je vlastně ta konkrétní podoba, jak by Petrkov měl vypadat dál. Zatím jsme se vrhli na to, aby nám to „nespadlo na hlavu“, ale letos se musí v prvním pololetí završit záměr, jak by celek měl vypadat. Chtěli bychom ohledně návrhů oslovit i některé mladé architekty a jejich studia.

Chtěli bychom spolupracovat také s Národním zemědělským muzeem. To je pro mě hodně důležité. Není to jen klasická hudba nebo výtvarné umění, co by měl Petrkov nabízet, ale také život na Vysočině ve smyslu hospodářských stavení. Tomu by měla být jedna část budoucích expozic věnována.

My se k tomu hlásíme, je to podtržení původního charakteru té zemědělské usedlosti. To se nám zdá být do budoucna i dobrá atraktivita pro dětské návštěvníky. Např. do západní části zahrady chceme v malém vrátit ovce. Tím bychom se trošičku vraceli k přirozenému charakteru, jak to v tomhle místě dříve fungovalo, a není důvod, aby všechno sekala sekačka. 

Teď v dubnu v petrkovské zahradě rozkvetly velké plochy narcisů…

Ona se tam vrátí ta podoba parku. Teď je atraktivita Petrkova trošku v tom, že je chvilinku vidět zámecký park, než z toho zase bude ta polodivoká zahrada. Cibulky narcisů jsou strašně odolné a my tam teď máme taková desátá léta minulého století.

Uvidí návštěvníci už letos něco více také v interiéru zámečku?

Máme v Petrkově už čtyři zaměstnance a teď budeme přijímat pátého. Velice se věnují uklízení, vyklízení a dávání věcí do pořádku. Jsou to práce, které nevyžadují mnoho finančních prostředků, ale prostor tím velice „prokoukl“.

Takže už od jara budou přístupné další pokoje v patře. Pro výjimečné příležitosti bude otevřen Modrý salonek. Vedle jsou další dva pokoje, jeden menší a jeden větší salonek, kde je část historického nábytku a kde už chceme pořádat i výstavy. Úplně nové výstavy budeme otevírat už 30. dubna.  

Co dalšího se letos pro návštěvníky chystá v kulturním provozu areálu? 

Mimo jiné dojde např. na divadlo - spolek JEDL Lucie Trmíkové připravuje „na míru“ přímo pro Petrkov dvě premiérová představení (15. 7. z tvorby a života Suzanne Renaudové a 10. 9. Francis Jammes). Budeme si připomínat květnové 130. výročí narození Bohuslava Reynka a aktivní chceme být také v rámci havlíčkobrodského knižního veletrhu.

Diskuze k článku