Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Jako příkladnou obnovu komentují památkáři z územního odborného pracoviště v Telči rekonstrukci domu v Blahoslavově ulici v Třebíči, v tamní židovské čtvrti zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Roky opomíjený dům č. p. 64 v Blahoslavově ulici prochází podle památkářů díky novému majiteli omlazovací kúrou. Pro kolemjdoucí bylo v poslední době jejím výrazným dokladem dokončení uliční fasády.

Památkáři oceňují, že obnovu majitel objektu zodpovědně projednal s pracovníky památkové péče. Za cíl bylo vytyčeno opravit průčelí s respektem k doložené kombinaci stylů, jak ji historie přinesla.

Rekonstrukce spodní poloviny fasády vyšla ze starých fotografií. Kombinuje plochy stříkané a hlazené omítky odpovídající době vzniku výlohy a oken. V rámci obnovy prošly repasí a přesklením truhlářské výrobky, silně zavlhlé a zasolené zdivo bylo sanováno a novodobé cementové omítky v přízemí stavebník odstranil až na podklad.

Maximální péči dostaly podle památkářů autentické klasicistní omítky s nadokenními štukovými lasturami v patře: „S nejvyšší opatrností byly zbaveny nesoudržných vrstev a nevhodných doplňků, zpevněny a doplněny do původního tvaru.“

Jan Bazala z NPÚ Telč, který nad obnovou domu vykonával památkový dohled, komentuje výsledek prací jako historicky přesvědčivý. Podíl na tom má podle něho provedení prací zkušeným štukatérem, užití odpovídajících vápenných materiálů i důslednost a nasazení samotného stavebníka.

Postupující obnova domu dává podle Bazaly naději, že se objekt zařadí do společnosti domů, které díky uvědomělým majitelům získaly statut kulturní památky, veřejnou finanční podporu a dočkaly se záchrany inspirující i ostatní.

Typický i osobitý

„Zárodek dnešního domu postavil už v 17. století židovský zpěvák Lebl,“ popisují začátky stavby památkáři z Telče s tím, že v polovině 19. století byl dům rozšířen a získal klasicistní kabát. Podobu jeho průčelí pak ovlivnily i úpravy z 30. let 20. století, které přinesly nová okna, dveře, výlohu a pojednání vnějších omítek přízemí.

Nevelký interiér skrývá podle odborníků řadu prvků, které jsou pro zástavbu židovské čtvrti typické a zároveň v každé situaci originální. Jde o strmé kamenné schodiště, klenby, dřevěné trámové stropy, nástropní štuková zrcadla, vestavěné skříně nebo pestrou směsici oken a dveří.

„Opomenout nelze ani prostory bývalé černé kuchyně. Zárubeň jejích dveří nese jednu z mála místních židovských mezuz, což jsou schránky obsahující pergamen s vybranými pasážemi Tóry,“ vysvětlují památkáři.

Diskuze k článku