Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Hru Tři bratři v nesnázích z dílny světoznámého „tvůrčího klanu“ Cooneyových zařadilo HDJ jako součást 82. sezóny, která si položila za cíl vnést pozitivně vyznívajícími či „lehčími“ tituly optimismus a naději do našich postcovidových životů.
Sotva si divadelníci (stejně jako my, ostatní) uměli představit, že nějaký covid bude v době páté premiéry vlastně už podružnou záležitostí, po které na stránkách novin neštěkne pes, ačkoli jistě nikam ze dne na den nezmizel. 
Vše totiž trumfla válečná, ekonomické i životní obavy budící situace v Evropě. A najednou i divadlo a děje v něm zobrazované, a vlastně celé kulturní dění, dostávají zcela nové konotace.  
Fraška Tři bratři v nesnázích popisuje bláznivou situaci vycházející z momentu, kdy londýnský manželský pár Tom a Linda toužící po dítěti (hrají je Lukáš Matěj a Šárka Býčková) nervózně očekává důležitou návštěvu přísné paní z úřadu pro adopci. 
Do všeho ale vlétne podařená dvojice manželových bratrů Dick a Harry (František Mitáš a Zbyšek Humpolec). A pak už se scéna plní mrtvolami z pitevny, pašovanými cigaretami a koňakem, ilegálními uprchlíky a šťouravými policejními návštěvami. 
Kýžený důstojný klid je ten tam, šance na adopci v trapu a v nesnázích se rozhodně ocitá spíše zoufalá manželka Linda, nežli bratrský páreček, který ani netuší, co všechno zpackal. Ještě že divadlo dává prostor pro překvapivou optimistickou pointu. 
Právě takové, pozitivní, má být poselství téhle bláznivé britské komedie. A jistě by za běžného stavu věcí takové i bylo. Bohužel žijeme v už pořádně vyšinuté době. A tak se člověk těžko oprošťuje od dění tam venku, za spontánní zasmání se cítí málem provinile a hlavou se mu během představení motají všelijaké otázky. 
Jako třeba: Vážně je v dnešní superkorektní době možné takhle zkarikovaně vykreslit uprchlíky z Kosova, či z Ruska, nebo odkud? Ne, že by to někomu v sále nějak zásadně vadilo, je to švanda.  Ale nevystoupí proti tomu někdo? Anebo: Jeden z bratrů očividně není žádný Einstein! Nejspíš nějaká mentální porucha, a tudíž prostor pro další karikaturu. Neobjeví se proti tomu protest? 
Pokud nejste zrovna fanoušek divadelního žánru „bláznivá komedie“, máte během představení sem tam i čas přemýšlet. Třeba o tom, že mnozí lidé v naší společnosti, a posléze naše společnost jako celek, řešili v posledních letech neuvěřitelné hovadiny, zatímco to podstatné nám uteklo. Výsledek teď vidíme nonstop ve zprávách a s obavami se díváme k východu, jestli už nezahlédneme dým. 
A z komedie typu Tři bratři v nesnázích si momentálně spíše než naději odnášíme opětné potvrzení faktu, že hlupák, který ani neví, že je hlupákem, dokáže svým hlupáctvím, svým nepřemýšlením, svou sobeckostí zničit úplně všechno pěkné. A ještě všem kolem sebe radí, jak mají správně vidět svět.   
Samotná nová komedie na scéně HDJ je nicméně velmi poctivým divadelním řemeslem o devíti postavách a devíti hercích, kouskem v patřičném vysokém tempu a s potřebnou gradací situací, který si najde své publikum. 
A jestliže se všichni zapojení tentokrát ve prospěch diváka na scéně pořádně „vyblbnou“, přece jen se chce zmínit, že máte-li se v HDJ úspěšně pustit do něčeho podobného, není vůbec marné mít na to Lenku Schreiberovou. 

Diskuze k článku