Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Poutavých osudů a příběhů se v minulosti skrývá opravdu nemálo, říká publicista Zdeněk Geist, který připravil pro Jihlavské listy seriál o Karlu van Beethovenovi, synovci a dědici světoznámého skladatele, který žil v Jihlavě.  

Jak jste vůbec na téma Beethoven a Jihlava přišel?

K beethovenovské korespondenci, která se okrajově týká i Jihlavy, obrátili mou pozornost před časem manželé Poukarovi. Takto přímé spojení silného příjmení Beethoven s Jihlavou mě zaujalo. Tím více, že – jak se ukázalo – je dalším bádáním možné k němu stále něco nového doplnit a dosavadní poznatky obohatit.

Pokusil jsem se zároveň nahlédnout hlouběji do doby, již tady Beethovenův milovaný synovec prožil. Do společenských kruhů, v nichž se pohyboval, činností, jimiž se zde zabýval, a na jeho novou rodinu, v níž našel svou vyvolenou.

Bylo obtížné k němu sehnat informace?

Beethovenovská literatura se mnohdy o Jihlavě vyjadřuje dost lakonicky. Což je mimochodem dobrá motivace to trochu pozměnit.

I proto bylo třeba obrátit se především do archivních zdrojů. Mezi jinými také do Státního okresního archivu  Jihlava, kde mi spolupráce jeho ředitelky dr. Renaty Piskové byla významnou oporou. Ostatně jako již mnohokrát v minulosti.

Z jakých dalších zdrojů jste čerpal?

Nemálo i z pramenů vojenských, z matrik či statistických ročenek někdejších c. k. úřadů, stejně jako ze zahraniční literatury.

Co vás na Karlu van Beethovenovi nejvíc zaujalo?

Otázek se nabízela celá řada: proč se objevil právě v Jihlavě, zda či jak se během jeho zdejších let zapojil do kulturního a společenského života, za jakých okolností si zde namluvil nevěstu, tedy matku dalšího pokolení Beethovenových. Jaká asi byla léta jeho čerstvé dospělosti, která prožil právě v Jihlavě, a to bez dohledu slavného a náročného strýce.

Také s ohledem na to, že Karl van Beethoven bývá často vykreslován jako nehodný poručenec obdivovaného skladatele, kterému svým chováním v mládí notně zatápěl.

Pozoruhodností je ale v jeho případě řada: úpravy matriky, kdy se z dítěte původně nemanželského stalo později manželské, účelové zaměňování nešlechtického ‚van‘ za urozené ‚von‘, okolnosti jeho majetkového zajištění z dědictví po obou strýcích či žádosti jeho vdovy Karoliny o finanční podporu jako tzv. ‚Beethovenovy vdovy‘.  

Jste objevitel polozapomenutých zajímavých osobností. Vydal jste knihu o Löwovi, představil malíře Dominika Oesterreichera, díky vám v Jihlavě začalo rezonovat jméno Almy Rosé…

Neformuloval bych to tak, že jsem zmiňované osobnosti ‚objevil‘. Mou snahou bylo především prohloubit o nich povědomí mezi veřejností. Vyprávět o jejich nevšedních životech a činech způsobem pokud možno poutavým.

Jednak proto, aby poněkud ‚vystoupili‘ z mlhy dějin do naší přítomnosti, a také z toho důvodu, že seznámení se s jejich životy a činy může rozšířit naše obzory a poznání. Jsou to takové pozvánky do světa dřívějška, který nám ale v lecčem může být docela povědomý a nikoliv nesrozumitelný.

…Koho dalšího Jihlavanům představíte?

Jak tvrdil Friedrich Nietzsche, myšlenka přichází za určitých okolností v pravý čas sama. Sama si ‚zvenčí‘ vybírá, komu a v jaký čas se zjeví.

Chovám tedy naději, že budu třeba v budoucnu opět nějakým obdobným tématem ‚nalezen‘. Sdělných osudů a příběhů se v minulosti skrývá opravdu nemálo.

Začátek seriálu Zdeňka Geista o Karlu van Beethovenovi je uveden v tištěném vydání JL s datem 4. 3.

Diskuze k článku