Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Zvuky motorové pily, traktoru a padající kmeny stromů. To vše mohou občané vidět v těchto dnech v největším jihlavském lesoparku Heulos.

„Lesopark je postižen kůrovcem. Musí se zde proto kácet hodně jehličnanů,“ přiblížil mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk.

Město kvůli tomu svolalo do lesoparku ve středu terénní tiskovou konferenci. Vedoucí jihlavského odboru životního prostředí Katarína Ruschková to zdůvodnila osvětou pro občany.  

„Vždycky, když se v zimním období začne kácet, tak máme takové ty rozhořčené ohlasy, proč kácíte? Vy jste vrazi! a tak,“ zdůvodnila. Podle ní jsou příčinou kácení stromů kromě kůrovce také doznívající následky červnové vichřice, která narušila a oslabila některé stromy v lesoparku.  

„Jestli se v Jihlavě v zimním období kácí, tak pouze stromy, které jsou suché nebo provozně nebezpečné, protože mají tlakové vidlice nebo jsou něčím napadené, což snižuje jejich vitalitu a bezpečnost,“ vysvětlila.

Upozornila, že je-li ke kácení daného stromu důvod, laik to většinou nepozná.  

„Ty počty by se mohly zdát vysoké, protože na Heulose je v tuto chvíli ke kácení určených myslím 81 jehličnanů a tři listnáče. Po zbytku města to je přes 30 stromů,“ připustila.

Nevyloučila, že do konce zimního období mohou ke kácení přibýt i další stromy. Upřesnila, že v Jihlavě je na veřejných plochách vysazených přes 30 tisíc stromů.  

„Vysoký počet plyne z toho, že tu máme kůrovcovou kalamitu, nebo že většina jehličnanů v Jihlavě je napadena podkorními škůdci. Nejsou to jenom smrky, ale občas i borovice a modříny,“ pokračovala.  

Kácejí také listnáče

Ruschková zmínila, že listnaté stromy, které pokácí, poškodila nějakým způsobem červnová bouřka. Praskliny na nich se však objevily v důsledku mrazu až v zimě.

„Kácení provedeme, co nejrychleji to půjde, ale musí k tomu být podmínky. Obnovu v lesoparku bychom chtěli postavit na přirozeně rostoucích stromech, které nám tu vyrostly z náletu,“ informovala vedoucí.

Podle ní se jim v lesoparku takto dobře obnovují například javory, jasany, lípy nebo duby červené. Další stromy pak chtějí dosazovat. Kolik jich bude potřeba, zjistí, až skončí probírka.  

Vyloučila, že to budou smrky jako hlavní dřevina. Preferují především listnáče.

„Chceme to ještě doplnit nějakými třešněmi ptačkami (ptačími), buky, habry. Určitě sem dáme i nějaké jehličnany, hlavně borovice a modříny,“ upřesnila.

Zimním kácením chrání ptáky

Vedoucí odboru životního prostředí Ruschková podotkla, že o kácení stromů v zimě hovoří platná legislativa.  

„Důvody vyplývají z běžné fyziologie rostlin, protože když kácíte listnáč, tak je o dvě třetiny v zimě lehčí, jelikož nemá lupeny. Za druhé to je humánnější, protože ta dřevina spí,“ objasnila.  

„Velmi podstatným důvodem je i to, že v dřevinách v letním období hnízdí ptáci, takže bychom jim narušili hnízdění a to nechceme,“ pokračovala.

Jihlava na svém území eviduje tři lesoparky. Velký Heulos se 14 hektary, který byl zakládán s převládajícím smrkovým porostem. A to je také důvod, že je nejvíce postižený kůrovcem.

Na něj bezprostředně přiléhá tři a půl hektarový Malý Heulos, který byl zakládán se smíšeným stromovým porostem. Lesopark je také v Heleníně. Má rozlohu okolo dvou a půl hektarů.

Lesoparkovitý charakter má teoreticky i plocha nad Starou plovárnou, kde část tvoří hospodářský les a část je nelesní pozemek.  

K lesoparkům přistupují jinak

A jaký je vlastně rozdíl mezi parkem a lesoparkem? Dle Ruschkové žádná definice neexistuje, je to otázka pouze péče a přístupu. Jako příklad uvedla Smetanovy sady a Heulos.

„Ve Smetanových sadech víme, že chceme mít anglický trávník, odolný sešlapu, protože plocha je třeba určena k tomu, aby tam mohlo proběhnout Havíření, nebo aby si tam mohla děcka z gymplu zacvičit při tělocviku,“ nastínila.

Naopak u lesoparků považují za prioritní zachování jejich biologické funkce. Ty názorně demonstrovala na torzu buku, které ponechají na Velkém Heulose.  

„Ničemu nevadí, nikoho neohrožuje a bude biotopem pro brouky i pro ptáky, kteří začnou hnízdit v dutinách,“ dodala vedoucí odboru životního prostředí.  

Diskuze k článku