Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Jihlavská galerie v těchto týdnech ve svých výstavních prostorách na Masarykově náměstí oslovuje vyznavače realistické, ale zároveň impresionistické krajinářské malby. Obojí v sobě spojuje obsáhlé ohlédnutí za životní tvorbou malíře venkovské secese Jana Honsy (* 1876) nazvané Samotář se srdcem venkovana.

Výstižný titul reflektuje skutečnost, že Jan Honsa, dnes trochu pozapomenutý žák krajinářské školy Julia Mařáka na pražské Akademii (studium zde ukončil v roce 1900), prožil prakticky celý svůj život ve vesnici Běstovice u Chocně.

Jak k tomu podotýká kurátorka výstavy Jana Bojanovská, byl Honsa (od roku 1898 člen SVU Mánes) již od mládí duší samotář. Kromě studia, několika zahraničních studijních cest (Německo, Francie, Holandsko) a víceméně nuceného pobytu v Praze v době války prožil celý život právě v Běstovicích, kam se rodina rodáka z Tisové u Vysokého Mýta přestěhovala už v jeho pěti letech.

Je krátce působil Jan Honsa např. jako učitel kreslení na Královské zemské řemeslnické škole v Kutné Hoře (1908-1909). Hned po první světové válce, během níž byl ze zdravotních důvodů zproštěn vojenské služby, zakoupil dům v Běstovicích, který ale záhy vyhořel. Na jeho místě postavil do roku 2020 podle vlastních návrhů dům nový, ve stylu jihočeského selského baroka. 

Až po tragické smrti manželky v roce 1933 se z Běstovic přestěhoval do Poličky, kde v září 1937 zemřel na zánět pohrudnice.  Pochován je na hřbitově v Chocni.

Malíř imprese v přírodě

Jihlavská výstava zavádí návštěvníka do přírody v okolí Běstovic, a to prostřednictvím prací propojujících impresionistickou techniku s prvky české venkovské secese.

Kurátorka vybrala Honsovy obrazy, kresby a grafiky z veřejných sbírek galerijních domů z Prahy, Roudnice nad Labem, Olomouce, Ostravy, Plzně, Náchoda, Pardubic, Hlinska či Vysokého Mýta. S doplněním ze soukromých sbírek sestavila atraktivní, takřka až edukativně vyznívající krajinářskou kolekci v celcích, díky nimž může divák sledovat, jak se v čase výrazně vyvíjel umělcův styl.

Podle Bojanovské uměl Jan Honsa zachytit prostý ráz i náladu kraje: „Zvláště v lesních motivech, v panoramatických i v idylických krajinách s kvetoucími stromy a s typickými venkovskými chalupami. Vytvořil si zcela osobitý a nezaměnitelný malířský styl…“

Na vystavených Honsových obrazech může divák obdivovat až pointilistický přístup, tedy precizní techniku, kdy malíř nanášením a kombinací malých bodů základních barev vytváří dojem složité barevnosti. V další sérii obrazů už umělec zřetelně využívá impresionistický postup krátkých tahů štětcem v jasných barvách, plenérové zachycení atmosféry, nálady okamžiku a dojmu.

Jak vysvětluje J. Bojanovská, spojuje přitom Honsův styl evropskou impresionistickou až pointilistickou techniku se stylizovanými prvky ryze české venkovské secese, odkazující na dekorativní motivy lidového nábytku a barvotisku.

Jihlavská galerie si vytkla za cíl představit výstavou Honsovo dílo jako odraz jeho životní i umělecké cesty, jeho experimentů i smutného závěru života v dobrovolné izolaci.

Honsovy obrazy oslavují především krajinu východních Čech a Českomoravské vrchoviny. Podle kurátorky jsou právem označovány za jednu z nejoriginálnějších interpretací impresionismu v českém umění. Honsovy experimenty v grafice a v malbě řadí podle Bojanovské malíře z Běstovic mezi významné tvůrce své doby.

S komentářem kurátorky si budou moci obdivovatelé krajinářské malby projít výstavu ještě před jejím ukončením, při prohlídce 1. 2. od 17 hodin.

Diskuze k článku