Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Nevidím prostor pro to, aby cena vodného a stočného klesala, říká jednatel Služeb města Jihlavy (SMJ) Josef Eder. 

V loňském roce nastavily SMJ cenu vody stejnou, jakou občané platili dříve s tím, že se poplatek bude spíše snižovat. Přesto pro letošní rok došlo k jeho navýšení o více než šest korun za metr krychlový. Proč?

Musíme to rozdělit na dvě části. Jednak to jsou naše interní náklady na samotné provozování, což jsou mzdy, provozní náklady, pohonné hmoty atd. Tam jsme se v kalkulacích nespletli, a pokud by nepřicházely jiné vlivy, tak bychom nemuseli navyšovat ceny vodného a stočného.

Do těchto cen je však nutné promítat další vstupy, jak o tom hovoří kalkulace a metodika příslušných ministerstev. V případě Jihlavy to jsou tři významné vlivy.

Jaké?

Jednak cena vody, kterou musíme nakupovat od Vodárenské akciové společnosti (VAS) respektive od Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (SVAK) z úpravny vody Hosov. Zde došlo k navýšení o 2,50 Kč za m3.

Další vliv je, že město před lety investovalo za využití dotací do snížení znečištění ve vodních tocích prostřednictvím dobudování a zkapacitnění kanalizační sítě.

Podmínkou té dotace je, že se každoročně musí navýšit úroveň stočného o nějakou částku tak, aby byla udržitelná. Takže to je další věc, kterou my neovlivníme. A jenom tato dvě navýšení dělají už šest korun, o které se cena zvýšila. A to není všechno.

Co ještě?

V neposlední řadě se do ceny promítlo zvýšení pachtovného (nájemného) za vodohospodářský majetek, které musíme platit majiteli, jímž je město Jihlava. Původní kalkulace obsahovala pachtovné ve výši 80 milionů korun.

Nově budeme muset platit 99 milionů korun ročně. Ale těch 19 milionů se v ceně vodného a stočného neprojeví. To jsme dokázali my úsporami na svém provozování pohltit. Takže se ukázalo oproti původním předpokladům, že jsme schopni provozovat vodohospodářskou infrastrukturu ještě levněji.

To znamená?

Pokud by nebyly externí vlivy, že by se nezdražovala voda, kterou musíme nakoupit a nebyly tam dotační podmínky, tak bychom cenu vody určitě udrželi na stejné úrovni.

Vy nemáte jinou možnost než nakupovat vodu od VAS?

V současné době ne. Je ale fakt, že město Jihlava se intenzivně snaží napojit na vodní nádrž Želivka, tedy vodárenskou soustavu Havlíčkova Brodu. Tím se v podstatě naředí cena vody a pro celou Jihlavu to do budoucna bude mít pozitivní vliv.

Cena vodného?

Půjdou ceny vody pro občany nahoru i v následujících letech?

Jihlava bude muset v budoucnu investovat do obnovy vodárenského majetku obrovské prostředky. Nevidím tam prostor pro to, aby cena vodného a stočného klesala.

Už teď je jasné, že obnova majetku bude velmi drahá. Našim úkolem bude, aby se to do ceny vodného a stočného promítlo co nejméně.

V zimě jsme zaznamenali abnormálně velké množství havárií vodovodů, což je mimo jiné dáno jejich stářím. Nezaskočilo vás to?

Ne a musím v tomto případě smeknout před našimi pracovníky, že se neobjevila porucha, která by nebyla zvládnutelná.

Limitujícím faktorem pro nás jsou případně nedostupné náhradní díly, jejichž potřeba se ukáže, až když při opravě místo závady rozkopeme. Naši chlapi jsou zkušení a dokázali si se vším poradit. Zvládali jsme to i kapacitně.

S vodárenstvím úzce souvisejí čistírny odpadních vod (ČOV). Některé jsou již za hranou své životnosti. Například ČOV v Hruškových Dvorech. Plánujete do ní v letošním roce nějaké investice?

U ČOV v Hruškových Dvorech probíhají nějaké opravy. Řešíme havárie, které tam vznikají. Město Jihlava jako majitel si nechává zpracovat studii dalšího postupu v rámci ní.

Ta studie by měla být v letošním roce hotová a podle toho se pak bude postupovat dál. Je však nutno říct, že v tomto případě musí být investorem majitel, kterým je město Jihlava. My jsme pouze provozovatelé.

Dříve fungovala v ČOV Hruškové Dvory spalovna kalů, jejíž provoz byl zastaven. Chystá se její obnovení?

Podle mých informací tam spalovna kalů fungovala velmi krátkou dobu. Ukázalo se, že to není funkční řešení. K jejímu vybudování došlo asi před 15 lety v rámci rekonstrukce ČOV.

Určitě se nepočítá se zprovozněním spalovny. V objektu, kde je spalovna umístěna, se uvažuje, že by mohla vzniknout sušárna kalů tak, jak nás nutí legislativa.

Je třeba rozšířit kompostárnu

SMJ mají ve městě na starosti také problematiku odpadů. Kvůli docházející kapacitě skládky v Henčově schválili zastupitelé minulý rok její rozšíření. Jenže na úkor toho přijde o místo pro možné rozšíření kompostárna. Nevznikne kvůli tomu problém s ukládáním kompostu?

Nevznikne. Rozvoj kompostárny byl připravený před lety v době, kdy vývoj legislativy předpokládal, že bude zákaz skládkování upravitelného od-padu od roku 2024. Jenže na konci roku 2020 došlo k přijetí nového zákona o odpadech, který zákaz skládkování posunul až na rok 2030.

V tu chvíli bylo potřeba velmi rychle reagovat na tuto podstatnou změnu z hlediska nakládání s odpady v Jihlavě a stalo se prioritním další rozšíření skládky, které se bude letos realizovat. V důsledku toho došlo k jisté kolizi záměrů. Je nutné ale říct, že to bylo na úrovni pouze několika desítek metrů čtverečních.

To moc není…

Čili poté, co se zkapacitní skládka, tak až nastane čas a zjistí se, že je potřeba rozšířit prostor pro kompostárnu, tak se prostě rozšíří. Těch pár desítek metrů čtverečních nehraje vůbec roli v tom, jakou bude mít kapacitu a jestli to bude pro město dostatečné nebo nedostatečné.

Jak dlouho může ještě sloužit kompostárna se stávající kapacitou?

Kompostárna je využita takřka úplně a pro Jihlavu bohatě stačí. V zásadě postačuje pro celou naši svozovou oblast. Tady jde spíše o to, co nastane, až doběhnou dotační tituly za jejichž využití si zemědělci zřizovali kompostárny a současně s tím získávali dotace na techniku.

Po skončení udržitelnosti zřejmě mnoho těchto kompostáren zanikne a bioodpady budou směřované třeba k nám. Budeme pak stát před obchodním rozhodnutím, jestli ty bioodpady budeme chtít nebo ne. Zpracování bioodpadu na kompost je v současné situaci ztrátová činnost.

Proč?

Protože neexistují dotace na to, aby se zemědělcům vyplatilo používat hotový kompost na polích místo chemických hnojiv. Aplikace kompostu na pole je podstatně dražší než využití chemických přípravků.

A dokud to nebude dotováno, tak výroba kompostu bude nerentabilní. Takže nás z obchodního hlediska nic nenutí k tomu, abychom rozšiřovali kapacitu kompostárny. Jihlava to má vyřešené.

Dobře, ale kam by se biodpad, který by město nechtělo, vozil? Nebo by bylo třídění bioodpadu zrušeno?

To ne, protože obce mají ze zákona povinnost třídit bioodpad ostatně jako každý původce odpadu včetně podnikatelských subjektů. Obce si zřizují malé kompostárny, ve kterých si tento problém vyřeší nějakou jednoduchou technikou.

Kompost pak využijí na vlastních zelených plochách. Proto tu není třeba dimenzovat kompostárnu, aby vyřešila bioodpady třeba poloviny Kraje Vysočina.

Odkud bioodpady na kompostárnu v Henčově mimo Jihlavy vlastně svážíte?

Naši svozovou oblast tvoří nějakých 50 obcí okresů Jihlava, Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Samozřejmě pokud o to ty obce mají zájem. Vyjde je totiž levněji, pokud si zpracují bioodpady na místě, kde vznikají.

Zahlcení krematoria nehrozí

SMJ mají na starosti také pohřebnictví. Provozujete mimo jiné krematorium v Lesnově. Za podzimní vlny covid-19 jste v krematoriu museli přejít na dvě směny. Připravovali jste se dokonce na nepřetržitý provoz…

Jsme připraveni i nyní. Provoz jsme museli navýšit už před Vánocemi, kde jsme zaznamenali určitý skokový nárůst žehů, ale nebylo to nic dramatického jako při předchozí vlně.

Zatím nám stačí jedna pec v rámci jednosměnného provozu. Ale jsme samozřejmě připraveni provoz znásobit. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se to mělo opakovat. Demografie je v tomto neúprosná.

Nemáte obavy, že v případě mnohem nakažlivějšího omikronu nebudete stíhat? Hovoří se dokonce o tsunami případů…

V souvislosti s dnešním poznáním, jak epidemie funguje a jak je nebezpečná varianta omikron, tak už se toho naštěstí asi obávat nemusíme.

Diskuze k článku