Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Ještě před závěrem uplynulého roku vydalo Muzeum Vysočiny v Jihlavě 4. číslo 11. ročníku svého čtvrtletníku Muzeum factum 2021.

Tradičně zpravodaj upozorňuje na aktuálně probíhající muzejní výstavy. Ty představují vánoční zvyky, život našich předků prostřednictvím scenérií s panenkami, archeologické nálezy středověké keramiky nebo nejlepší fotografie ze soutěže Photographia natura 2021.

Muzejní přírodovědci Klára Bezděčková a Pavel Bezděčka (redaktor čtvrtletníku) seznamují čtenáře s výsledky říjnového workshopu „Poznej rašeliniště!“ se základnou na hradě Roštejně, respektive s objevem nového druhu invazivního sekáče rodu Leiobunum na našem území v roce 2021. Jak předpokládá P. Bezděčka, byl sekáč do jihomoravské obce Vlkoš zavlečen zřejmě transportem.

Jiří Juřička se věnuje tématu praktické ochrany ohrožených mechorostů v naší přírodě. Ředitel muzea, geolog Karel Malý, přispěl do čtvrtletníku pokračováním materiálu o raritách geologického depozitáře muzea, tentokrát na téma esteticky přitažlivého minerálu Vysočiny lepidolitu.

Ingrid Kotenová představuje předmět trumšajt, který se aktuálně do jihlavské sbírky vrátil po téměř třicetileté zápůjčce v expozici Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Jak vysvětluje autorka, jde o drnčivý nástroj z klášterní hudební praxe 14. – 18. století, zejména v ženských klášterech, kde neměli trubače. V jihlavském případě jde o trumšajt z první poloviny 19. století, 160 cm dlouhý dutý nástroj, na jehož jedinou strunu se hraje smyčcem.

Archeologická ohlédnutí

Marek Krutiš ve zpravodaji shrnuje průběh a výsledky archeologického výzkumu rybníku Hamr v Žatci na Jihlavsku. Jak popisuje, nalezeno bylo velké množství zlomků keramiky ze 14. – 19. století, včetně glazovaných kachlů z kamen a lidové malované keramiky. Mineralogická a prvková analýza nalezených strusek podle autora možná odpoví na otázku, jaká hornina se zde v dřívějších dobách zpracovávala.

Archeolog David Zimola se detailně vrací k výsledkům konference k putovní výstavě „Trojí život středověké keramiky“, která je výstupem z rozsáhlého vědeckého projektu, na kterém se podílely instituce napříč celou ČR. Výstava je do 27. 3. instalována v jihlavském muzeu, konference k ní se konala od 6. do 8. října na žďárském zámku.

Čtvrtletník také přináší statistiky hradu Roštejna ve správě muzea za rok 2021. Představuje rovněž nového pracovníka muzea, ekonoma a astronoma Miloše Podařila. Článkem Evy Charvátové se také ohlíží za rokem 2021 pohledem mykologů.

Závěr zpravodaje věnuje redaktor Bezděčka informaci o nové výtvarné muzejní soutěži Malý ateliér, určené pro děti do 14 let z celé ČR i ze zahraničí. Tématem pro letošní premiérový ročník jsou Motýli.

Zpravodaj také představuje vydaný Nekonečný kalendář Muzea Vysočiny. V kalendáři s přírodními motivy z Českomoravské vrchoviny nejsou uvedena jména dnů v týdnu, a tak může sloužit pro kterýkoli rok.

Závěr zpravodaje je věnován portrétu osobnosti z Jesenicka, nadlesního Huga Pekarka (1852-1923). Narodil se na hájence Waldhof v Čechách, v polovině cesty spojující obce Zboží (část města Habry na Havlíčkobrodsku) a Tis, která je dodnes v mapě zanesena pod jménem Lesní dvůr.

Jak k Pekarkovu portrétu od autora Matěje Mately uvádí Sylva Pospíchalová z jihlavského muzea, pomohl toto místo jako Pekarkovo rodiště identifikovat jihlavský archiv.  

Diskuze k článku