Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Od jara do zimy je titul výtvarné, ale v zásadě zejména etnologické výstavy, jejímiž hlavními hrdiny jsou panenky a panáčci z dílny Marie Žilové a Evy Jurmanové z Nového Veselí na Žďársku. Výstava běží v jihlavském muzeu ještě do 9. ledna.

Formou svého druhu dioramat vystavěly autorky řadu situací, které již povětšinou nepatří do našich životů. Pro naše předky však byly ještě před pár desetiletími či staletími běžnou realitou. 

K vidění jsou tak např. tkadlec z Horácka za tkalcovským stavem, přadlena u kolovratu, pekaři v pekárně s pecí, řezník při domácí zabíjačce, malíři velikonočních kraslic a svatých obrázků nebo babka kořenářka ve svém krámku.

Další scény zobrazují pradleny u studny s rumpálem, mletí obilí ve mlýně, kupecký krám, svatbu nebo šlapání zelí. Nechybí večerní modlitba dětí před usnutím, mlácení obilí, sklizeň řepy a děti u ohníčku a škubání husy.

Je tu i scéna brusiče a prodavače drůbeže, dojení krávy, vyšívání, pletení košíků i punčoch, výroba dýmek nebo scéna školní třídy s učitelem, žáky, lavicemi a tabulí. České Horácko – Jihlavsko, je zastoupeno situací draní peří. 

Od Chodska po Hanou

Jak vysvětlila kurátorka výstavy, etnoložka jihlavského muzea Dana Nováková, reprezentují kroje na panenkách několik etnografických regionů v České republice.

Je to např. západní, rozvinutě řemeslný region Chebska, kde do roku 1945 převládalo německé obyvatelstvo. Kroje např. dokládají, jak se česká a německá kultura prolínaly na Plzeňsku.

Autorky z Nového Veselí vytvořily i kroje hornatého i zemědělského Chodska se svobodnými sedláky - hraničáři, anebo kroje úrodných jihočeských Blat. Připomínají náročný život v Podkrkonoší, kde se lidé vedle řemesel živili prací v lese či dobýváním kamene, anebo honosné kroje úrodné středomoravské Hané. 

Představena je odlehlá Goralská oblast Těšínska i Slovácko s vinicemi a různorodými kroji, s verbuňkem a svatodušní jízdou králů. Stejně tak lesnaté Valašsko s pastvou ovcí, ovocnářstvím a pálením kořalky. Horácko je prezentováno jako oblast s neúrodnou půdou, tradicí tkalců, soukeníků, kožešníků, vyšívaček nebo hrnčířů, jako region s jednodušším a pohodlnějším krojem z místních látek.

Lidové zvyky, rodinné obřady i situace z běžného života na venkově nejsou zachyceny jen scénami, ale kurátorka výstavy je komentuje také podrobnými texty na panelech.

Návštěvník se tak dozví detaily o tom, jak naši dědové či pradědové prožívali půst a Velikonoce, v nichž se úzce prolínaly křesťanské svátky s lidovými zvyky. Další texty se týkají např. masopustu, svatby a narození dítěte, oslav sklizně, posvícení, svátku 1. máje či letnic.

Nechybí zvyky adventu a doby vánoční. „Štědrá večeře často začínala oplatkou slazenou medem. Protože Štědrý den ještě spadal do období půstu, z masa se jedly ryby, které byly považovány za postní pokrm. Ti, kdo si opravdovou rybu dopřát nemohli, si vypomáhali náhradou z kynutého těsta upečenou ve formě,“ popisuje mimo jiné kurátorka v informativní části výstavy.

Rukodělné mistrovství

Krojované panenky někdejší knihovnice a archivářky Marie Žilové (* 1946) a její dcery, učitelky mateřské školy Evy Jurmanové (* 1978) vystavuje jihlavské muzeum už podruhé.

Autorky své repliky lidových krojů oblékají na kupované panenky převážně s porcelánovými hlavičkami. „Eva vyšívá na rámu, bubínku, našívá korálky, flitry, zvládla uzlíčkovou techniku, výšivku na tylu a naučila se i síťovat. Paní Marie zase stříhá, šije, pere, škrobí, žehlí, sestavuje celou panenku,“ popisuje kurátorka.

Za inspirací chodí obě autorky do literatury, ale i do terénu. Zpočátku šily kroje z Českomoravské vrchoviny, z  Telče, Dačic, Třebíče a Žďáru nad Sázavou, posléze svůj zájem obrátily i k dalším regionům. 

V roce 2018 byl oběma tvůrkyním udělen titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina. Každá jimi vytvořená panenka má svůj certifikát, kde je popsán i materiál použitý k výrobě. Panenky jsou vybaveny také lístky s názvem oblasti a jménem sběratele, podle jehož popisu byl kroj vyroben.

Diskuze k článku