STUDIE objektu vzdělávacího centra PodpoVRCH v Zoo Jihlava. Stavba je z velké části skryta pod úrovní terénu. Foto: Zoo Jihlava
Desáté výročí vzniku si v listopadu připomíná vzdělávací centrum Zoo Jihlava PodpoVRCH.
Jak vysvětlila vedoucí oddělení vzdělávání Zoo Jihlava Pavla Jarošová, mají dnešní moderní zoologické zahrady zcela jinou funkci než před lety, kdy zejména chovaly a vystavovaly zvířata.
„Dnes se zoo snaží být respektované ochranářské instituce, které se věnují nejen záchraně ohrožených živočichů v lidské péči, ale i v místech jejich přirozeného výskytu. Tato snaha by ale přišla vniveč nebýt důsledného, dlouhodobého vzdělávání návštěvníků zoologických zahrad. A kde jinde začít než u našich nejmenších návštěvníků – dětí,“ argumentuje Jarošová.
Vzdělávací centrum PodpoVRCH bylo otevřeno 11. 11. 2011. Stavba je umístěna z větší části pod úrovní okolního terénu, jednotlivé místnosti centra pak představují např. jeskyni nebo kajutu lodi. Centrum disponuje i badatelnou a multifunkčním sálem, kde se během let odehrála i řada popularizačních přednášek pro širokou veřejnost.
Náklady na stavbu ve výši 30,5 milionu Kč byly hrazeny z dotace EU a státního rozpočtu. Prostředky Statutárního města Jihlava, zřizovatele zoo, činily 6,5 milionu Kč.
V PodpoVRCHu probíhají zookroužky, přednášky pro veřejnost, konference, programy pro seniory nebo pro rodiny s dětmi. „Účastníme se i mnoha akcí, jakými jsou Noc s Andersenem, Den Země, Den zvířat nebo Den ptactva a soutěží pro školy i jednotlivce – biologické olympiády Zlatý list, NouZOOvky nebo kampaně EAZA,“ doplňuje Jarošová.
Podle údajů Zoo Jihlava se za deset let uskutečnilo v centru přibližně 3500 vzdělávacích programů, kterými prošlo 78.000 účastníků zejména z řad dětí a studentů, ale i dospělých, handicapovaných, nebo seniorů. „Během této doby se našich příměstských táborů zúčastnilo 2070 dětí, které tu pobyly celkem 260 táborových dní,“ dodává P. Jarošová.
Desetileté výročí centra PodpoVRCH si jihlavská zoo připomněla 13. listopadu také oficiálním setkáním a prohlídkami centra pro veřejnost. Připraveny byly ukázky aktivit centra, soutěže pro děti, hry a výtvarné tvoření. Nechyběly ukázky přírodnin a živých zvířat, která jsou v centru chována v rámci dětských kroužků i pro prezentaci při výukových programech.
Diskuze k článku
Bedřichové Feuerstein + Rozehnal
PŘÁTELÉ :
Bedřich Feuerstein a Bedřich Rozehnal
Bedřich Feuerstein (15. ledna 1892 Dobrovice[1] – 10. května 1936 Praha) byl český architekt, malíř a scénograf.
Maturoval v roce 1910 na vyšší reálce v Nymburce.[2]
V roce 1913 pracoval krátce u architekta Josipa Plečnika,[3]
v roce 1917 ukončil studium architektury na pražské Vysoké škole technické a na AVU u Jana Kotěry.
Za první světové války byl domobraneckým inženýrem na Istrii, později zůstal krátce v armádě. V roce 1920 získal stipendium na École de Louvre v Paříži. V roce 1923 spoluzaložil architektonickou sekci Devětsilu ARDEV. Jako malíř se hlásil k Tvrdošíjným.[4]
Uskutečnil několik studijních cest – USA (1928), Čína (1929); v roce 1931 pak navštívil Sovětský svaz.
Profesní činnost
Krematorium v Nymburce
Od roku 1921 pohostinsky pracoval jako scénograf Národního divadla v Praze.
Pro tuto činnost jej získali bratři Čapkové.
Pro Karla Čapka navrhl v roce 1921 scénu ke hře R.U.R.
Pro Národní divadlo realizoval do své smrti návrhy pro 22 divadelních her.[3][5] V roce 1924 opět odjel do Paříže, kde pracoval v projekční kanceláři Augusta Perreta. V roce 1926 odcestoval do Japonska, kde pracoval čtyři roky a realizoval řadu projektů s Antonínem Raymondem.
Například se podílel na návrhu mezinárodní nemocnice sv. Lukáše v Tokiu. [6]
V roce 1930 se vrátil do Čech, podílel se na filmech Vladislava Vančury a znovu se věnoval scénografii, zejména v Osvobozeném divadle.
Byl členem Devětsilu a od roku 1931 Spolku výtvarných umělců Mánes.[7]
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
Trpěl nervovou chorobou.[5] V květnu 1936 spáchal sebevraždu skokem z Trojského mostu. Jeho poslední scénografické návrhy pro Národní divadlo (ke hře Zástupové od F. X. Šaldy) byly realizovány až po jeho smrti.
Je pohřben na Loučeni.
Citát[editovat | editovat zdroj]
„Vidím ho, jak přináší skizzy svých divadelních obrazů a hbitě je rozkládá po zemi jako podle nějakého japonského zvyku. Kladl své obrazy na zem, jako pravý architekt. Hledal pevnou základnu pro svou harmonii lidských proporcí. Je snad neuvěřitelné, že dobrovolně odešel z doby, která nenávidí proporce a nepřipouští život stvořený k obrazu lidskému? Snad jest jeho bolesný konec harmoničtější, než se na první pohled zdá všem jeho skutečným přátelům. Dílo a život Bedřicha Feuersteina jest opuštěná novostavba. Nedokončil ji a nikdo ji nemůže po něm dostavět. Zůstane však torsem překrásné architektury.“
— Jiří Voskovec[8]
-----------------------------------
s omluvou, nevím kam,tak třeba sem
13/12/2021 20:00
Helena Čapková: Bedřich Feuerstein a japonská architektura
Přednáška pořádaná u příležitosti výstavy v Národním technickém muzeu, na níž se představuje život a fascinující rozsah tvorby Bedřicha Feuersteina. Poprvé je zde v ucelené formě prezentováno Feuersteinovo dílo v architektuře, scénografii, divadelním kostýmu a v grafickém, užitém a nábytkovém designu.