Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Muzeum Vysočiny v Jihlavě vydalo další dvě čísla letošního 11. ročníku svého periodika Museum factum.

V úvodu druhého čísla reflektuje odborný pracovník muzea Pavel Bezděčka (společně s Ludmilou Moržolovou redaktor Musea factum) osobní i profesní změny, které přinesla koronavirová krize.

„Naučili jsme se pracovat z domova a u mnohých z nás skutečnost, že si můžeme rozdělit pracovní den podle chuti, přinesla i reálné zvýšení pracovního výkonu. Začali jsme více využívat moderních technologií, sociálních sítí, poznali jsme zvláštní kouzlo on-line konferencí a webinářů…,“ nachází Bezděčka pozitivní momenty dané situace s ohledem na profesní změny.

Jak dodává, vedla krize také k předefinování hodnot a ke zjištění, co je v životě opravdu důležité, k definování a eliminování stresových faktorů. Větší důraz dostaly empatie a soucit, více prostoru má kreativita. Změny a výzvy vidí Bezděčka jako příležitost.

Třešťské depozitáře

Samotné 2. číslo periodika se tradičně věnuje práci muzejníků v řadě ohledů a oborů.

S hornictvím souvisí prezentované letošní úspěšné krajské práce studentů Karla Pročky ze žďárského gymnázia (druhý celostátně) a Lenky Dejmalové s Nikolou Sekerovou z chotěbořského gymnázia. V rámci Středoškolské odborné činnosti zkoumali studenti středověký důlní areál Havírna u Štěpánova nad Svratkou, respektive fyzikální a chemické vlastnosti důlních vod a nerostů v Pekelské škole u Stříbrných hor. 

Milina Matulová z třešťské pobočky muzea představuje nové depozitáře pobočky pro uložení sbírek v Schumpeterově domě. Zooložka Klára Bezděčková prezentuje muzejní kanál na YouTube, prostor pro  podcasty, záznamy přednášek a další virtuální počiny muzea.

Na titul vydání se dostal titul zamilované jarmareční písně Na Janském kopečku o pouti. Jak v článku uvnitř vydání popisuje Ingrid Kotenová, první česká pouť se u Jánů konala 29. června 1934.

Muzeum vydalo dvě nové archeologické publikace. Sedmý díl Archeologických výzkumů na Vysočině a sborník příspěvků z mezinárodní konference Stříbrná Jihlava 2019 představuje archeolog David Zimola. Podrobně se také věnuje výsledkům tříletého archeologického výzkumu v novoříšském klášteře.

Představeny jsou též výsledky archeologického výzkumu na Karlově náměstí v Třebíči v zimní a jarní etapě. Další příspěvky např. potvrzují výskyt vzácné Kapradinky skalní na Zaječím skoku u Jihlavy, anebo představují dron Yuneec Typhon, který muzeum zakoupilo pro potřeby dokumentace plošných odkryvů v archeologické práci.

Nová pobočka v Telči má otevřít příští rok

Ředitel Muzea Vysočiny Jihlava Karel Malý přibližuje v aktuálním Museu factum plány muzea v Telči, kde má v budově bývalého špitálu, pozdějšího Domu pro seniory na Starém městě, vzniknout telčská muzejní pobočka (muzeum v Telči aktuálně sídlí v prostorách  Univerzitního centra MU).  

V současné době už byly zahájeny stavební úpravy - adaptace pro potřeby muzea. Majitelem objektu a investorem je město Telč. Jak vysvětluje Malý, muzeum od něj objekt získá na jaře příštího roku do dlouhodobé zápůjčky.

Do konce roku 2022 zde má být na ploše asi 425 m2 otevřena dlouhodobá výstava s tématem rašelinišť a mokřadů v okolí města, která se chystá v rámci přeshraničního projektu. Muzeum podle Malého po adaptaci budovy získá v Telči také zázemí v podobě kanceláří a příručního depozitáře na ploše asi 200 m2. 

Závěr letošního druhého Musea factum patří vzpomínce na Jaroslava Procházku z Polné, který zemřel koncem března ve věku 95 let. Jak vzpomíná muzejnice Dana Oberreiterová, významně se svou pomocí podílel na zprovoznění tehdejší polenské pobočky muzea po rekonstrukci polenského hradu a na budování tamních expozic.

„Bez vydatné pomoci pana Procházky…, bez jeho ohromné pracovitosti, spolehlivosti, praktických nápadů a hlavně bez jeho legrácek… by se tento náročný čas snad ani nedal přežít,“ vzpomíná Oberreiterová.  

Diskuze k článku