Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Pod editorským vedením Jana Prchala a ve složení redakce Klára Holasová, František Mach, Miluše Skočdopolová a Bohuslava Veitová vznikl druhý díl výpravně pojaté obsáhlé publikace shrnující několik polenských témat z oblasti historie, kultury, sportu, přírody i společenského života. V nákladu tisíc kusů se tisklo v jihlavském Jiprintu.

Od roku 2018 jde v pořadí už o třetí knihu restrospektivních ohlédnutí do své minulosti, kterou město Polná vydává. Příspěvky jsou s ohledem na čtenářskou přístupnost opět záměrně pojaty sdělnou populárně-naučnou formou bez poznámkového aparátu. Důraz kladla redakce na kvalitní a rozsáhlé obrazové přílohy a vyspělé grafické zpracování.

Šimon Wolfgang Boruhradský

Miluše Skočdopolová, někdejší ředitelka Husovy knihovny, v obsáhlé úvodní stati oživuje pro současného čtenáře jméno, osobnost a dílo v celosvětovém měřítku významného katolického misionáře z Polné Šimona Wolfganga Boruhradského (*26. 10. 1650).

Rodák z Polné, syn tamního radního a písaře, nejstarší ze sedmi dětí, studoval na jihlavském jezuitském gymnáziu. Znám byl později spíše jako Simón de Castro.

Odešel studovat filozofii do Olomouce, vstoupil do jezuitského řádu. Usiloval o to, stát se bratrem laikem. Po dalších osudech, které autorka sleduje, podal v roce 1678 žádost, aby se mohl „vydat k barbarům“. Začátkem dubna toho roku se už se sedmičlennou skupinou vydal do Mexika.

Článek sleduje dobrodružnou cestu i reálie Mexika a Tenochtitlánu (dnešního Ciudad de Méxiko) v té době. Přestože se nikdy nevěnoval studiu stavitelství, polenský rodák se zde uplatnil při stavbě protipovodňových říčních koryt a především při projektování nového místokrálovského paláce v Mexiku – Novém Španělsku.

Posléze se Šimon vydal na vysněnou misii na Mariany u Filipín. Přijal kněžství, avšak po cestě se nakazil morem, kterému podlehl 6. dubna 1697 ve věku 46 let. Nad Mariánským příkopem byl pohřben do Tichého oceánu.

„Po více než 320 letech stále v nás vzbuzuje velký respekt a obdiv,“ komentuje renesanční osobnost Šimona Boruhradského autorka pojednání M. Skočdopolová.

„Vůbec jsme netušili, že byl vynikající stavitel. Věděli jsme, že zachránil město Mexiko důmyslnými vodními kanály před budoucími potopami a že se tam přičinil o stavbu několika chrámů. Ale netušili jsme, že má ´na svědomí´ tu nejvýznamnější současnou památku Mexika, Místodržitelský palác,“ dodává badatel Jan Prchal.

Redakci knihy se podle něho podařilo loni na podzim kontaktovat hispanistu prof. Pavla Štěpánka, který objevil v mexickém muzeu Boruhradského dobový plánek, podle něhož byl palác zcela zřejmě postaven. Když prof. Štěpánek vydal práci o Boruhradském ve španělštině, obdržel od mexického prezidenta státní vyznamenání.

„Pohled na našeho rodáka je nyní zásadně doplněn, a to je, myslím si, nejvýznamnější příspěvek právě vydané knihy,“ dodává Prchal.    

Historická radnice

Obdobně detailním a precizním způsobem je v publikaci zpracována historie někdejší staré radnice v Polné. Autorka Bohuslava Veitová se věnuje osudům budovy, která stávala za děkanským kostelem a po staletí dominovala dnešnímu Husovu náměstí.

Jak autorka dokládá, přesné datum vzniku budovy neznáme, jistě však existovala již za Pánů z Kunštátu na polenském panství, tedy v letech 1463-1468. Později se stala soudní budovou, 9. května 1945 však byla po náletu Rudé armády na kolonu wehrmachtu poškozena ohněm. Dne 28. 6. 1946 bylo rozhodnuto o její demolici.  

Text je mimo jiné doložen historickými obrazovými rekonstrukcemi nebo nejstarší dochovanou fotografií radnice od Ant. Klusáčka z roku 1862.

V následném materiálu publikace navazuje Jan Prchal dalším tématem ze stejné polenské lokality, totiž článkem o Pomníku padlým na Husově náměstí. Vznik díla odhaleného v neděli 8. září 1929 zasazuje do historického a společenského kontextu.

Článek opět doplňuje velmi bohatá fotodokumentace i detail jmen mužů z Polenska tragicky zemřelých v 1. světové válce.  V samostatném materiálu také představuje autora pomníku Jana Vítězslava Duška (1891-1966).

Jak autor článku připomíná, není mnoho bronzových soch, které přečkaly válečné rekvizice. „Duškova socha z Polné roztavení pro válečné účely unikla a do města se po skončení války shodou příznivých náhod navrátila,“ konstatuje Prchal. V roce 2007 byla socha restaurována.

Osudy totálně nasazených

Marta Vomelová se v publikaci věnuje osudům totálně nasazených z Polenska za 2. světové války. Mapuje důsledky řešení nedostatku pracovních sil v nacistickém Německu, které mnohým nuceně totálně nasazeným přineslo trvalé zdravotní následky, nebo i smrt. Materiál doplňuje jmenný seznam totálně nasazených občanů z Polenska – žen, mužů, někdy ještě dívek a chlapců. 

Bohuslava Veitová připomíná v dalším článku osobnost a kariéru zasloužilého mistra sportu, reprezentanta v parašutismu Václava Klímy, člena Aeroklubu Svazarmu v Jihlavě od srpna 1957. Poslední seskok na henčovském letišti provedl ve svých 64 letech v roce 1997, zemřel 4. ledna 1999.

Filip Plašil se v následném materiálu věnuje historii Obecní policie v Polné, „předchůdkyni“ dnešní městské policie. Atraktivní materiál opět provází kolekce archivních fotografií konkrétních osobností - četníků, strážníků, nadstrážníků či policejního radního Ondřeje Röhricha. Představeny jsou také uniformy, výzbroj a výstroj. 

Ivan Prokop vychází v následném článku z návratu bobrů do okolí rybníka Bor (2014). Přibližuje historii rozšíření, lov, ochranu a problematiku soužití našeho největšího vodního hlodavce s člověkem.

Jaroslav Paclík přibližuje současnému čtenáři osobnost Václava Pojmanna (+1925 ve věku 77 let), jednoho z největších polenských mecenášů. Rakousko-uherský výrobce škrobu mimo jiné zakoupil polenský hrad a zámek pro místní muzeum a TJ Sokol Polná. 

Novinář Jaroslav Paclík poté popisuje okolnosti výbuchu v provozovně Horáckých škrobáren Polná - dextrinka a následný požár v létě roku 1957. Jan Prchal se z historického pohledu věnuje tématu povodní na Polensku. Ani zde nechybí bohatá obrazová příloha.

Kateřinský kostel

Tématem pro Kláru Holasovou je historie i současnost polenského kostelíka sv. Kateřiny na Kateřinském kopci. Jan Prchal materiál doplňuje statí o Františku Vladimíru Fojtovi, významném telčském sochaři a africkém cestovateli, autorovi výrazného díla na polenském kateřinském hřbitově. Právě Foitovi a jeho africké cestě z roku 1931 je věnována také letošní letní výstava v Městské galerii Hasičský dům v Telči.

Bohuslava Veitová vzpomíná v následném článku na osobnost herečky a dabingové režisérky Sonji Sázavské (*1926), která se do Polné přistěhovala v roce 1994.

Filip Plašil mapuje historii městské elektrárny a lázní v Polné. Provoz lázní byl ukončen v roce 1939, elektrárna pracovala do roku 1941. Tomáš Mazal zpracoval historii spojení rodiny spisovatele Bohumila Hrabala, Polné a zdejšího pivovaru.

Impresário polenského spolku Kašpaři Jakub Skočdopole shrnuje desetiletí polenského festivalu Polná v plamenech od roku 2010 a představuje patnáct let práce uměleckého spolku FAJRO. Spolek je organizátorem řady kulturních aktivit ve městě. Vedle Polné v plamenech jsou to např. noční prohlídky hradu a další akce. 

Zdeněk Neubauer v článku Polná hudební podrobně zpracoval téma spojení města s fenoménem hudby. Všímá si lidové písně, sborového zpěvu, skladatelů, dechové i taneční hudby, bigbeatu, rocku, country, ale i hudebního školství. Mapuje místní sály a lokály, kde se hrálo či hraje, věnuje se adventním koncertům a vybraným hudebním akcím.

Přehledně zpracoval seznam audio a video záznamů vztahujících se k této oblasti. Samostatný článek věnuje akci Polenský hudební podzim a jejím swingovým festivalům. Materiál doplňují fotografie z jednotlivých ročníků, plakáty a reflexe z Jihlavských listů.

Století biografu a půlstoletí Duhy

Jakub Skočdopole se aktuálně a podrobně věnuje stoletým dějinám biografu v Polné. Jak připomíná, kino sídlí osmdesát let na polenském zámku, už pět let promítá digitálně. 

Luboš Kousal píše o historii polenského judistického oddílu, Eva Kousalová pak mapuje téměř stoletou historii skautování v Polné. Z jeho aktuální situace připomíná reorganizaci z roku 2019, kdy se oddíly nově dělí podle věku, nikoli podle pohlaví.

„Na jaře 2020 činnost téměř zastavil zákaz z důvodu pandemie covidu-19 (a to jsme si mysleli, že skaut již snad ani nejde zakázat!),“ píše autorka a doufá, že snad na oba polenské oddíly čekají další dobrodružství, výzvy a výpravy.

Ivan Prokop píše o výskytu vzácné kapradiny sleziníku hadcového v Panském lese u Polné. Jiří Jakeš zpracoval židovské téma Kongregace Kona Beth Shalom na Havaji a Tóry z polenské synagogy.

Kolektiv pěti redaktorů při­bližuje Mrkvancovou pouť v Polné ze vzpomínek pamětníků. Závěr publikace představuje materiálem Miluše Skočdopolové Klub milovníků kultury Polná a jeho činnost od roku 1968.

Navazuje článek Marie Vaňkové věnovaný práci a úspěchům polenského Divadla Duha, které kolem režiséra Petra Vaňka pracuje v Polné už půl století. Reflexe inscenací, plakáty i články z JL připomínají také festivaly Hrabalova ostře sledovaná Polná, které soubor Duha založil a organizoval.  

Osobní vyznání

V současné době je před tiskem další kniha s polenskou tematikou. Jejím autorem je badatel Jan Prchal.

„Bude to knížka Příběhy z Polné - takové moje osobní vyznání. Napsal jsem pár příběhů z dětství a mládí, snažil jsem se tam vetknout různé zajímavé lidičky a samozřejmě obraz Polné podat tak nějak plasticky,“ prozradil k chystané novince autor. 

Diskuze k článku