DAVID RITTICH brzy rozepíše v NHL svoji třetí kapitolu. Tentokrát bude mít název Nashville Predators. Foto: archiv JL
Hokejový gólman David Rittich (28) vyměnil v NHL Kanadu za Ameriku. Po Calgary a Torontu bude jihlavský odchovanec hájit branku Nashvillu. Jako volný hráč kývl „predátorům“ na roční kontrakt.
Volá vás město country.
Já jsem nadšený. Hlavně kvůli příležitosti, kterou tam dostanu. Velké plusy jsou město a super počasí. Co jsem slyšel od lidí, kteří v Nashvillu hráli, nebo se tam pohybují, fanoušci jsou skvělí a lidé přátelští. Já i manželka se těšíme, až tamní prostředí poznáme.
Kromě toho jsou Predators ambiciozní organizace.
Určitě. Na druhou stranu v NHL je každý klub hladový, každý kouká po úspěchu. Některé k tomu mají blíže, některé dále. Zrovna Nashville má vysoké proporce k úspěchu. Tým je dobře poskládaný, obrana je vynikající. Organizace jako celek je fantastická. To jsem ostatně poznal jako soupeř.
Už sháníte klobouk?
(úsměv) Zatím ne, ale určitě mě to nemine. Vyjdu na ulici v klobouku a košili, v džínách s páskem s obří skobou a kovbojských botách.
A kolem dokola bude hrát country.
(úsměv) Pochopitelně, ale to pro mě nebude až taková novinka, protože tenhle druh hudby je populární i v Calgary. Ráno jsem přišel do kabiny a hrálo country.
Jak probíhala jednání s Nashvillem?
K tomu se nemohu blíže vyjadřovat. Maximálně prozradím, že při vyjednávání platí nějaká pravidla, která jsme neporušili.
Měl jste více nabídek?
Ano. Agenti byli v kontaktu s dalšími kluby a zjišťovali, jakým směrem se ty kluby chtějí ubírat. Existovalo více variant, ale my jsme hledali tým, kde budu mít největší šanci odchytat co nejvyšší porci zápasů. Nashville jsme vyhodnotili jako nejvýhodnější možnost. Chtěli jsme roční smlouvu. Jsem rád, že jsme se domluvili. Peníze nehrály roli, jestli mi někde nabídnou o milion více.
Nahradit u Predators brankářskou legendu Pekku Rinneho nebude legrace.
Pamatuju si, když v Dukle končil Lukáš Sáblík. Taky to pro gólmany bylo těžké (smích). Pekka je legenda nejen Nashvillu, ale celého finského hokeje. Já tam nejedu ho nahradit. Nikomu se nepovede navázat během jednoho roku na to, co on dokázal za patnáct let.
Co říkáte na případ vašeho kolegy a kamaráda Josefa Kořenáře? San Jose mu nabídlo nový kontrakt, aby jej obratem vytrejdovalo do Arizony.
Tak to někdy v NHL chodí, prostě byznys… Pro Pepíka to bude super. Arizona vyměnila jedničku, takže má velkou šanci ukázat se. Fandím mu a držím palce, aby to vyšlo.
Berete stěhování do Nashvillu jako pomyslný restart po nepovedené sezoně?
Určitě. V Calgary jsem přestával mít z hokeje radost. Začalo to podpisem Jacoba Markströma jako prvního gólmana, potom přišly problémy hokejového i osobního rázu, o kterých nechci hovořit. Celá sezona se začala tak nějak… Nechci mluvit sprostě…
Obrátila se špatným směrem?
Přesně tak. Jsem rád, že mluvím s člověkem na slovo vzatým (úsměv). Obrátila se špatným směrem a dopadlo to, jak to dopadlo.
Calgary vás vytrejdovalo do Toronta.
Tam jsem opět dostal chuť do hokeje. Trenér gólmanů chtěl pořád pracovat, pořád jsme byli na ledě a trénovali.
Jak se žije brankáři v Torontu, mekce hokeje?
Nám se tam s manželkou žilo celkem dobře. Ale vy se určitě ptáte na tlak od veřejnosti, že?
Ano.
Jsem typ, co příliš nečte příspěvky na sociálních sítích. Fanoušci, kteří kritizují, a přitom stáli na bruslích dvakrát v životě, mě nerozhodí. Navíc já vytvářím tlak sám na sebe. Ale určitě je to tam náročnější. Jsou to Maple Leafs. Město žije hokejem, lidé jsou zvyklí na úspěch.
Škoda, že jste nechytal před plnou arénou.
Zažil jsem to párkrát jako soupeř, takže vím, jaký je v Torontu rachot, když přijde plný dům. Doufám a těším se, že letos diváci budou moci na stadion. Věřím, že všechno se vrátí do normálu, a prázdné tribuny a „bubliny“ už nikdy nezažiju.
Je těžké hrát v „mrtvolném tichu“?
Když je atmosféra a na ledě dojde k situaci, že gólmanovi vypadne puk, lidi začnou řvát a vy reagujete. Říkáte si, kde ten puk je a hledáte ho. Když je prázdná hala a ticho, puk leží vedle vás, vy se domníváte, že ho držíte, a soupeř ho doťukne.
Nebyla nuda, potkávat v základní části kvůli proticovidovým opatřením jenom soupeře v kanadské divizi?
Nebudu lhát. Určitě to nebylo optimální. Když jste se s nějakým týmem utkali podesáté, ani jste před zápasem nepotřebovali poradu u videa. Proto doufám, že nová sezona proběhne normálně a budeme hrát proti všem.
Těšíte se na nováčka ze Seattlu?
Určitě. Diváci tam budou po hokeji hladoví. Pamatuju, když do NHL vstupovalo Las Vegas. Lidi bláznili, halu měli neustále vyprodanou. Navíc nová aréna Seattlu vypadá fantasticky.
Přes léto se tradičně připravujete s trenérem Janem Dršatou. Opět vám dává pořádně do těla?
Je to blázen (úsměv). Pracujeme na stejné bázi jako v předchozích letech. Těžká posilovna, do toho trénink kondice a pomalu budeme přecházet do rychlostních cvičení, aby tam byla ta dynamika a výbušnost. Některá cvičení jsou hodně náročná, ale cítím se skvěle.
Všechno zlé je k něčemu dobré. Dala vám minulá sezona něco pozitivního?
Těžko říct. Uvidíme, až vypukne nová sezona. Ale určitě jsem psychicky silnější.
Diskuze k článku