Muzeum Vysočiny Jihlava, Muzeum Vysočiny Třebíč a společnost Archaia Brno vydaly v dubnu Přírodovědný časopis Vysočiny Acta rerum naturalium č. 25|2020.

Časopis přináší původní vědecké práce ze všech základních oborů přírodních věd (geologie, geografie, zoologie, botaniky a ochrany přírody) vztahující se k regionu Českomoravské vrchoviny. Obsahuje krátké zprávy, sdělení i recenze. Přijímá pouze práce, které nebyly dosud uveřejněny ani zadány do tisku. Odborné články časopisu procházejí recenzním řízením.

Šéfredaktorkou je zooložka jihlavského muzea Klára Bezděčková, časopis distribuují jeho vydavatelé. Celé číslo časopisu je tentokrát v plném rozsahu věnováno příspěvkům ze setkání Stříbrná Jihlava 2019, které tradičně organizuje jihlavské muzeum. 

Stanislav Houzar píše o regionálně-geologickém postavení Au-Ag rudních revírů na Českomoravské vrchovině. Frank Hulek zpracoval téma Těžba a metalurgie starých Athéňanů a přináší předběžné výsledky výzkumů v Ari v roce 2016 a ve Frankolimanu Thorikou v roce 2017.

Tématem Josefa Večeři je Dokumentace povrchových projevů hornických děl a jejich výpovědní hodnota. Petr Olišar přináší zprávu o situaci důlních děl v okolí modernizované železniční trati Rokycany – Plzeň.

Dariusz Rozmus přiblížil na jihlavském setkání v roce 2019 nový výzkum a objevy související s ranou polskou metalurgií stříbra a olova v Malopolsku a Horním Slezsku. Autoři Ondřej Malina, Přemysl Brzák a Jiří Unger popisují důlní ventilátor z roku 1521 z Kutné Hory.

Nové objevy železářských pracovišť 11. až počátku 13. století v Podkrušnohoří přibližuje kolektiv autorů Kryštof Derner, Jiří Crkal, Vladimír Šrein, Blanka Šreinová, Jana Ulmanová, Petr Lissek a Petr Kočár.

Petr Hrubý zpracoval téma Pozemková držba měšťanů a důlní podnikání ve 13. a na počátku 14. století. Petr Brotan popsal nejvýznamnější události uhelné historie města Slaného. Ředitel Muzea Vysočiny Jihlava, geolog Karel Malý, zpracoval téma Mineralogické a chemické složení rud, strusek a slitků z lokality Havírna u Štěpánova nad Svratkou.

Zatopená štola  na Havlíčkobrodsku

Dvě z prací ve sborníku se tematikou dotýkají Vysočiny, anebo přímo města Jihlavy.

S kolegy Jaroslavem Havlíčkem a Jiřím Sobotkou zveřejnil Karel Malý práci Průzkum tzv. Ag-štoly u Utína (Českomoravská vrchovina). Čtenáře zavádí do Havlíčkobrodského rudního revíru, typické oblasti, kde byly, jak autoři připomínají, již minimálně od poloviny 13. století intenzivně těženy polymetalické rudy se stříbrem.

Jak uvádějí, těžba a průzkumné práce trvaly s přestávkami až do druhé poloviny 20. století; největší intenzity však dosahovala těžba středověká. Pozůstatky těžby a průzkumných prací jsou dodnes dochovány na řadě míst (povrchové obvaly, haldy, ústí šachet apod.).

„V celém revíru jsou pouze dvě rozsáhlejší omezeně přístupná důlní díla, obě jsou prohlášena za kulturní památku: tzv. Pekelská a Růženina štola u Stříbrných Hor,“ píší autoři.

Ústí tzv. Ag-štoly (příp. Skalní štoly – Felsen Stollen) je také dlouhodobě otevřené, samotná štola je však od vstupu zatopena a není proto běžně přístupná. Nebyly známy ani žádné historické informace o stáří štoly, jejím účelu, mineralogii příp. o těženém zrudnění.

Proto byla po odčerpání vody kalovým čerpadlem jednorázově zpřístupněna a nově zdokumentována s důrazem na montánní a mineralogické aspekty. Jak píší autoři, výška hladiny vody je v některých místech až 1,2 m.

Autoři průzkumu píší např. o nalezených stopách po těžbě želízkem a mlátkem, nalezli též záseky pro trámy povalu ve stěnách. Přímo ve štole nalezli dvě lopaty novodobého původu či zbytky fošen z pochozí podlahy. V článku přibližují řadu detailů o zjištěném zrudnění.

Jihlavské štoly

Autor Jiří Prokop pak ve sborníku publikuje svoji práci Přístupná důlní díla v Jihlavě a nejbližším okolí – aktuální stav.

Jak uvádí, byla Jihlava a její okolí v minulosti místem intenzivní těžby a prospekce Pb-Zn-Ag rud. Vzhledem k rozsahu zejména středověké, ale i pozdější těžby je ovšem podle něho množství zachovalých terénních reliktů po těžbě relativně skromné.

Členové ČSS ZO6-18 Cunicunulus provedli v několika posledních letech jejich speleologický průzkum a zdokumentovali jejich aktuální stav. Text J. Prokopa shrnuje výsledky této dokumentace a stav důlních děl. Konkrétně jde o Štolu svatého Jana Nepomuckého (1776), Štolu Zwergloch (Trpaslík) na Smrčenském (Zlatém) potoce asi 2,1 km od Hybrálce, anebo o pokusnou Štolku pod Hruškovými Dvory (poblíž náspu železniční trati na Brno), dnes po novodobé zavážce dlouhou jen 2,5 metru.

Dále se J. Prokop věnuje Štole sv. Jiří u Malého Beranova. Jak popisuje, nachází se ústí této největší dědičné štoly na Jihlavsku, jež byla v mapě z r. 1761 nazývána rovněž Tříkrálová, na pravém břehu řeky Jihlavy, proti bývalé továrně Partex. Těžba byla ukončena počátkem druhé poloviny 18. století.

Dále autor věnuje pozornost Štole na Rudném (téměř na vrcholu kopce), jejíž ústí je vzdáleno asi 50 metrů ssv. od torza bývalé rozhledny v oploceném lesním prostoru. Jak píše, k této štole nejsou známy žádné záznamy, nedochoval se ani název.

Článek dále zmiňuje pokusnou Štolu V Ráji, dnes dlouhou pouhé 2–3 metry. Nachází se asi 100 metrů od bývalé Postřibřovací štoly po proudu Jihlávky, proti zahrádkářské kolonii.

„Kdyby došlo k vybudování hornického skanzenu v těchto místech, byla štola vytipována k prolongaci (prodloužení, pozn. red.) a vydřevení jako součást skanzenu,“ dodává J. Prokop ke štole, jejíž okolí bylo před lety vyklestěno a štola vyčištěna, ale dnes je ústí opět silně zarostlé.

Diskuze k článku