Kuloární „šuškanda“ nelhala. Jak JL psaly v minulém vydání, u fotbalistů FC Vysočina skončil hlavní kouč Aleš Křeček a jeho asistenti. Klub informaci oficiálně potvrdil ve čtvrtek odpoledne.

   „Naše rozhodnutí absolutně nesouvisí s postavením v tabulce. To beru jako úspěšné. Aleš se vyjádřil, že jeho a naše vize pokračování klubu nejsou shodné, proto je lepší udělat na trenérském postu výměnu. Rozešli jsme se po vzájemné dohodě,“ vysvětlil ředitel Lukáš Vaculík.  

  „Za ukončením naší spolupráce nehledejte velkou senzaci. Takové věci se prostě ve fotbale i osobním životě stávají,“ reagoval Křeček a poskytl médiím bilanční rozhovor.

   Jak odlišné byly vaše představy od klubových?  

   Ekonomická situace klubu nebyla při mém nástupu do Jihlavy jednoduchá a promítla se do odchodu starších hráčů. Řekli jsme si, že první rok je stabilizační a budeme hrát převážně s mladými hráči. Cílem bylo postupně měnit ambice směrem k postupu a působení v první lize. To mě pochopitelně zaujalo.

   Ambice se prozatím nemění?

   Bavili jsme se s Lukášem Vaculíkem na tohle téma, a příští sezona by se v podstatě měla odvíjet v podobném duchu jako právě skončená. Já mám trochu jiný názor. Proto jsme se dohodli a ukončení spolupráce.

   Hodnocení vašeho angažmá v FC Vysočina?

   Rok v Jihlavě byl nejen kvůli covidové době náročný a ve spoustě ohledů jiný, než jsem byl zvyklý. Nikdy jsem nevedl takhle extrémně mladý tým. Na jednu stranu mě to hodně bavilo, protože pracovat s mladými talentovanými hráči je obohacení. Z tohohle pohledu se domnívám, že uplynulá sezona dopadla výsledkově dobře a byla úspěšná.

   Takže sedmé místo tabulky berete?

   Klukům jsem v kabině říkal, že loni Jihlava skončila šestá s úplně jiným kádrem, velice kvalitním a zkušeným. My jsme skončili jenom o jedno místo hůře. Řekl bych, že jsme uhráli to, co jsme reálně uhrát mohli. Pokaždé pochopitelně jde něco udělat lépe. Některé zápasy jsme mohli vyhrát, jiné naopak prohrát. Umístění odpovídá kvalitě kádru.

   Nebyly vaše osobní cíle trochu vyšší?

   Chtěli jsme více, to říkám upřímně. Možná nás překvapilo, jak náročná a obtížná uplynulá sezona byla, jak se vyvíjela.

   Jak jste prožíval chvíle, kdy tým bojoval o záchranu?

   Takové chvíle nejsou jednoduché. Drželi jsme hráče v klidu, protože tlačit na ně by bylo kontraproduktivní. Klid udržoval celý klub a to nám nesmírně pomohlo. Důležité bylo, že v době, kdy jsme byli do boje o sestup hodně namočení, jsme pokaždé zvládli ten zápas, který jsme potřebovali vyhrát. To je přece vynikající. Kluci to možná nevnímali, ale dokázali velkou věc.

   Je v kádru někdo, koho byste vyzdvihl?

   Nechci chválit nebo vyzvedávat jednotlivce. Na prvním místě je tým. To jsme klukům vštěpovali. V základní sestavě neustále nastupovali dva dorostenci a tři bývalí dorostenci. Fares Shudeiwa s Adamem Ritterem ukázali, jak jsou talentovaní, Lukáš Červ má našlápnuto do ligy. Všem mladým klukům přeji, aby se jim dařilo a dostali se do nejvyšší soutěže.

   Zkušenosti se jim budou hodit.

   Druhá liga je pro mladé hráče těžká, ale oni ten otrkávající se rok zvládli. Nahráli hodně minut a tím její výkonnost postupně stoupala. Do další sezony je to posílí.

   Matúš Lacko neměl jako kapitán v kabině jednoduchou úlohu…

  Zaslouží poděkování, jakým způsobem to s těmi dorostenčíky zvládá (úsměv). Mluvili jsme spolu, je vyždímaný fyzicky a ještě více psychicky. Fungovat v takhle mladém kolektivu pro něj určitě nebylo jednoduché.

  (Více k tématu v tištěném vydání JL s datem 8. 6.)

Diskuze k článku