VIOLONCELLISTKY Janáčkovy filharmonie Ostrava v sále jihlavského DKO při čtvrteční generální zkoušce na podvečerní zahajovací koncert dvacátého festivalu Hudba tisíců. Foto na stránce: Jiří Varhaník
Dirigent Marek Štilec se ve čtvrtek v podvečer postavil ve společenském sále DKO Jihlava před orchestr ostravské Janáčkovy filharmonie. Společně s mohutným stohlavým tělesem tu zahájil letošní mahlerovský festival Hudba tisíců.
Zatímco loni musel festival kvůli pandemii nemoci covid-19 program výrazně okleštit a posunout na podzimní měsíce, letos se odehraje během května a června. Specifická pravidla ale platí dál.
„Festival bude, víc vám neřeknu! Mahlera a náš festival nic nezastaví! Sledujte zahajovací koncert!“ vyzval minulý týden dirigent Marek Štilec publikum na sociální síti. Snahou organizátorů bylo až do poslední chvíle vyjednat výjimku z proticovidových opatření a dostat do sálu v DKO alespoň padesátku diváků.
Jak ale podotkl těsně před odpolední čtvrteční generálkou zahajovacího koncertu ředitel a zakladatel festivalu muzikolog Jiří Štilec, nešlo vůbec o jednoduchou záležitost, organizátoři museli jednat napříč mezi ministerstvy. „Nakonec se nám vše podařilo ústně vyjednat, ale už jsme od ministerstva nedostali věc potvrzenu písemně. Diváci tedy do sálu nesmí,“ pokrčil rameny ředitel akce.
Kde se pálily kořalky
Mezitím se pod sloupy průčelí DKO chystala velkoplošná obrazovka pro podvečerní živý přenos. Do toho ale zbývaly ještě tři hodiny. Úderem čtrnácté začala ve velkém společenském sále (do divadelního by se orchestr ani nevešel) generální zkouška. Už během ladění se nesla z mohutného tělesa silná energie.
Marek Štilec, už ve společenském, se postavil před hudebníky s krátkým úvodem. Přivítal je v Mahlerově městě a ukazoval, kde se jen pár set metrů od sálu nachází místa, kde skladatelova rodina žila, kde jeho otec „pálil kořalky“, a kolem kterých pochodovaly kapely zdejší velké vojenské posádky.
„Když půjdete z náměstí doleva, dostanete se ke kostelu sv. Jakuba, kde Mahler zpíval. A když se dáte doprava, dostanete se dneska k Parku Gustava Mahlera, kdysi k bývalé synagoze, která byla zbořena během druhé světové války...,“ nabádal dirigent hudebníky k procházce centrem Jihlavy, kterou označil za epicentrum Mahlerovského dění v dnešní České republice.
Na úvod zkoušky si pak orchestr „projel“ českou státní hymnu, vzápětí pak první větu z hlavního programu koncertu, Mahlerovy sedmé. „Po pauze si dáme jednotlivá místa, která budeme potřebovat...,“ zahájil zkoušku dirigent.
Poslouchat hudbu, nikoli jen slyšet
Samotný koncert byl potom od 17 hodin živě uváděn na online platformách a přenášen na obrazovku před budovu. Kompozice, která se nesla i do ulic Jihlavy, měla světovou premiéru v pražských Holešovicích roku 1908, když pro ni byl na Jubilejní výstavě postaven speciální pavilon.
„I vážná hudba dostává na frak, a není to ten elegantní frak, který známe z jevišť,“ podotkl k současné době v úvodu čtvrtečního koncertu jeho průvodce Jiří Vejvoda. Připomněl slova Jiřího Štilce, že Mahler, kromě všeho ostatního, je jakýmsi symbolem naděje.
Jak totiž moderátor přiblížil, provedlo premiéru sedmé Symfonie v roce 1908 stočlenné těleso složené ze členů Nového německého divadla a České filharmonie.
„A protože tehdy panovalo poměrně značné národnostní pnutí, tak Mahler v sobě živil jisté obavy, které zveřejnil v dopise své ženě Almě, když psal, že má trochu strach, aby si nakonec ti muzikanti nevjeli do vlasů. No, nic takového se nestalo, premiéra byla úspěšná, dirigoval samotný autor,“ popisoval Vejvoda s nadějí k naší současné situaci.
Primátorka Jihlavy Karolína Koubová ve své zdravici na úvod festivalu vzdala hold všem organizátorům: „Smekám před vámi, protože pořádat festival v této nejisté době je opravdu oříšek.“
Hejtman Vysočiny, hudebník Vítězslav Schrek, se věnoval i stručnému rozboru uváděného Mahlerova díla, specifického např. i zapojením mandolíny nebo kytary.
„Stejně jako my hledáme hudbu, hudba si hledá svého posluchače, aby mohla být poslouchána, a nikoli pouze slyšena. Vaše emoce mohou mít jakoukoli podobu, to je důvod, proč není intenzivní živé vystoupení ničím nahraditelné,“ uvažoval Schrek.
Úvodní koncert letošní Hudby tisíců ovšem zatím muselo publikum sledovat pouze ve streamu či ze záznamu. Na YouTube za jeden den zaznamenal 170 zhlédnutí.
Poděkování statečným
Mezinárodní hudební festival Hudba tisíců je organizován od roku 2002, a to na místech spojených se skladatelovým dětstvím a mládím. Myšlenka na vznik festivalu se zrodila v roce 2000, kdy se v Mahlerových rodných Kalištích u Humpolce konaly slavnosti ke 140. výročí skladatelova narození.
Koncerty probíhají převážně v jihlavských sálech, částečně i v Kalištích. Součástí programu bývají též divadelní představení, vystoupení sborů, projekce dokumentů či výstavy. Organizátoři např. zorganizovali i rozměrný živý obraz v Mahlerově parku.
V dalším programu letošního festivalu zahraje 1. 6. Smetanovo trio. Klavíristka Jitka Čechová, houslista Jan Talich a cellista Jan Páleníček uvedou od 19 hodin v Gotické síni radnice Beethovena, Šostakoviče a Dvořáka.
Další koncerty se konají 9. 6. (Leopold Koželuh: La Galathea, obnovená premiéra, Simona Eisinger + Kühnův smíšený sbor, Wranitzky Kapelle) a 11. 6. (Koncert k výročí Českého filharmonického sboru Brno). Oba bude hostit kostel Povýšení sv. Kříže.
Následuje 14. 6. koncert v refektáři Hotelu Mahler (Hudební odkaz Vysočiny! F. V. Kramář z Kamenice u Jihlavy, Zemlinsky Quartet). Posléze dojde 17. 6. v Horáckém divadle na koncert s volným vstupem jako poděkování všem statečným bojovníkům proti pandemii (Julie Svěcená – housle, Lucie Silkenová – soprán, chlapecký sbor Boni pueri).
V Mahlerově domě v Kalištích zazní v podání Ester Pavlů a Ahmada Hedara písňová tvorba G. Mahlera a Josefa Bohuslava Foerstra. Součástí festivalu bude i návštěva Mahlerova hrobu v Grinzingu ve Vídni. Doprovodnými akcemi budou i sázení mahlerovských růží či výstava fotografií z historie festivalu.
V Mahlerově domě v jihlavské Znojemské ulici začala s festivalem ke 110. výročí Mahlerova úmrtí výstava Bratři vášně. Je věnována osobnostem komponistů Mahlera, Wagnera a Brucknera.
Diskuze k článku