Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Cestu epigramů Karla Havlíčka Borovského zorganizoval havlíčkobrodský Okrašlovací spolek Budoucnost (založen 1886, obnoven 2010).

Akce připomíná letošní výročí českého novináře, spisovatele, básníka a politika (31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha). Havlíček je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky.

Okrašlovací spolek Budoucnost nabídl ke zpracování kolem dvou set Havlíčkových epigramů. V Cestě epigramů KHB 2021 bylo pak od 17. března do 28. dubna zaregistrováno ve speciální aplikaci celkem 82 epigramů. Jejich zamlouvání bylo tímto dnem zastaveno. Cesta epigramů byla otevřena 8. května.

Jak uvedl Tomáš Holenda z pořadatelského spolku pro ČTK, jsou epigramy pojaty různými technikami, vystaveny mají být ve výlohách i jinde ve městě. Jeden bude např. vyryt do duralové desky, další vyřezaný ze dřeva. Několik by se jich mělo objevit na velkých billboardech, jeden bude zpracován formou olejomalby na plátně. Zapojují se i školy nebo skauti.
Např. havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák, pedagog grafické školy v Jihlavě, vytvořil pro Cestu epigramů ve venkovním ateliéru u lomu v Lipnici nad Sázavou bezmála půltunový epigram z mrákotínské žuly, sochu ve tvaru jazyka s nápisem.

„Zakotveno to bude na podstavci ve tvaru sférického trojúhelníku - strana 120 cm, tloušťka 10 cm, z lipnické žuly,“ popsal JL Dvořák. S podstavcem z lipnické žuly bude mít dílo výšku asi 1,5 metru.

Do zbytkového bloku kamene vysekal Dvořák Havlíčkův epigram: „Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku. Ať nám Bůh dá, co dal Tobě: by náš jazyk neshnil v hrobě.“
Ze zaoblené plochy kamene písmo vystupuje. „Tenhle epigram mám rád, navíc jsem to posunul do obecné roviny - jednak národní jazyk, jednak jazyk, kterým se ochutnává i víno, není to jen symbol mluvení,“ řekl ČTK Dvořák.

Pod text ještě doplnil netradičně pojatý reliéf Havlíčka s cigaretou v ústech. Tím se ho podle svých slov snaží vytáhnout z čítanek, kde významné osobnosti končí. „Tím je všichni přestanou číst. Přestanou být živou součástí literatury nebo kultury, což si ten Havlíček nezaslouží,“ míní sochař.

Cesta epigramů má připomenout, že se Havlíček narodil v Havlíčkově Borové, o několik let později se jeho rodina přestěhovala do Německého, dnešního Havlíčkova Brodu.
Podobnou cestu epigramů už spolek v Havlíčkově Brodě uspořádal v roce 2015. Protože se nápad letos ujal i jinde na Vysočině, připravují tentokrát organizátoři akce dvě mapky. Jedna má obsahovat rozmístění epigramů v Havlíčkově Brodě, druhá je regionální.

Šest století od husitské bitvy

Jak řekl JL sochař Radomír Dvořák, zaobírá se už vedle Karla Havlíčka i dalším historickým tématem. Tím má být socha k nadcházejícímu 600. výročí bitvy u Německého Brodu z roku 1422. Její odhalení by se mělo uskutečnit v lednu příštího roku.

Jak sochař prozradil, uvažuje pro sochu o odlehčeném námětu. Dílo se má opírat o dva renesanční portréty, jeho tématem bude např. portrét šaška císaře Zikmunda Lucemburského, který měl být v bitvě zajat.

Bitva u Habrů, spojovaná s dobytím Německého Brodu, se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry, severozápadně od Havlíčkova Brodu.
Ustupující vojsko druhé křížové výpravy, jemuž pravděpodobně velel italský vojevůdce Filippo Scollari, zde bylo rozdrceno postupujícími husitskými oddíly v čele se slepým hejtmanem Janem Žižkou.

Husité pak protivníka pronásledovali k hradbám Německého Brodu, kde patrně ještě téhož dne svedli další úspěšnou bitvu v otevřeném poli. Dne 10. ledna, při jednání o kapitulaci posádky, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel.

Radomír Dvořák se po měsících distanční výuky vrací také k prezenční výuce svých žáků na soukromé grafické škole v Jihlavě. „Čtvrťáci už vlastně končí, takže u nich jen uzavírám známky. Ale poslední dubnový týden mi přišli na praktickou výuku modelování třeťáci, takže ti už budou chodit normálně do školy modelovat,“ kvituje sochař z pozice pedagoga.
Žákům zadával v době distanční výuky zejména úkoly z prostorové tvorby, které mohli zpracovávat doma. Výhodou podle něho bylo, že na zpracování měli žáci dostatek času.

Diskuze k článku