Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Bezmála osmdesátiminutový hudební přenos v režii Martina Koláře, Jana Noska a Matouše Hamerníka byl minulý týden online „hledáním otevřených dveří“ v budově jihlavské ZUŠky, momentálně jedné ze škol bez žáků. 

Vedle samotných vystoupení představil program divákům i různá prostředí rekonstruované budovy. Autorem scénáře, moderátorem a průvodcem večera byl dramatik a vedoucí pedagog literárně–dramatického oboru školy Martin Kolář. Jak poznamenal, předcházely přenosu dva měsíce plánování, koncert se mohl uskutečnit díky zapojení několika partnerů.

Budovou se během streamu pohybovaly v ponožkách (kvůli akustickým ruchům) dva technické štáby zajišťující přenos. Nasnímané záběry směřovaly do střižny mimo budovu školy, kde byly do obrazu také přidávány titulky (videorežie, střih: Rostislav Kendy Bojanovský). Pouze některé části živého koncertu byly předtočeny.

Je nám tam prázdno

„Je nám tam prázdno, jsme tam schovaní, každý ve své třídě u těch monitorů… A my doufáme, že to prázdno už brzy zaplníme našimi žáky, a proto dnes hrajeme, abychom to trošku přivolali,“ popisoval moderátor pocity učitelů ve školní budově, která je už měsíce bez svých žáků. 

Začínalo se neformálně ve školním dvoře, kde Anežka Václavíková, Jan Nosek a Petr Salajka zahráli na žestě lidovku Travička zelená.  Venkovní galerií Nonstrop se poté dění přesunulo do učebny č. 1, kde Pavel Salák provedl varhanní toccatu C dur B. M. Černohorského. 

Ze školního sklepa následoval Květinový valčík z baletu Louskáček v úpravě pro dvě kytary. Čajkovského zahráli kytaristé Karel Podškubka a Filip Rosický. Varhaník Petr Sobotka spolu s trumpetistou Kamilem Brožem pak nechali z hudebního sálu zaznít hudbu komponisty P. Baldassariho.

Předělem mezi hudebními čísly byla procházka pracemi výtvarného oboru vedeného Ditou Novákovou a Lenkou Klofáčovou. Práce vznikly během distanční výuky.

Dění se pak přeneslo pod střechu, do opuštěného výtvarného ateliéru. Tady Markéta Melicharová provedla Bachovu skladbu Partita pro sólové housle č. 3.

Diváky pak vzal moderátor pod staré dřevěné krovy školní půdy, kde Hana Doležalová a Lucie Hedejová zahrály na xylofon a příčnou flétnu část skladby L. Kubánka Ring in a Drink. 

Pod malovanými původními dřevěnými stropy klavírní učebny následovalo Mendelssohn-Bartholdyho rozmarné Rondo Capriccioso v provedení Hany Paštykové. Pedagožky tanečního oboru Hana Zudová a Dita Zahálková posléze nabídly fyzické protažení z baletního sálu. I taneční hodiny se v těchto měsících vyučují online.   

Následoval čtyřruční klavír – Hana Doležalová a Bohumíra Holoubková zahrály v kudrnatých parukách skladbu J. Pazoura Černoušek. Z jeviště divadelního sálu školy pak hornistka Anežka Václavíková uvedla skladbu perunského autora D. Yenque Solo espaňol.

Na marimbu zahráli ze školní údržbářské dílny Hana Doležalová s Matoušem Hamerníkem.

Celý koncert vrcholil v učebně hudební nauky tzv. mluvenou hudbou, když se Monika Fuxová, Hana Doležalová, Pavel Salák a Jan Nosek geograficko-hudebně zamysleli nad tím, kam všude po světě pojedeme, až nám to situace dovolí. 

Terapie hudbou

Martin Kolář doporučil divákům vnímat celý Koncert učitelů 2021 jako terapii, jako takový malý hudební ostrůvek v moři pandemie.

„A ten ostrůvek se už brzy začne zvětšovat, moře začne ustupovat, spojíme se s dalšími ostrůvky škol, divadel, kin, hospůdek a nakonec budeme zase všichni pěkně spolu na jedné velké pevnině a z pandemického moře zbydou jenom kaluže, které budeme přeskakovat…,“ zamýšlel se moderátor.

Už během přenosu na Youtube sledovalo streamovaný koncert bezmála 300 diváků. V komentářích vysoce oceňovali umělecké výkony učitelů, ale i atmosféru, vtip a technické zvládnutí přenosu.

Diskuze k článku