Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Galerii Bez obav otevřel právě před deseti lety (8. října) v přízemí domu Husova 16 Denní a týdenní stacionář Jihlava (dále jen stacionář). Cílem bylo pozvat návštěvníky, aby bez obav vstoupili a podívali se, co lidé s mentálním postižením dokážou, čím žijí a co je zajímá.

„Ani si nemusíte nic koupit, i tak budeme rádi za Vaši návštěvu. Jsme přesvědčeni, že naši klienti jsou už tak dobří, že mohou bez obav prezentovat své výrobky a dovednost na veřejnosti,“ zvalo Jihlavany vedení stacionáře. Galerie měla navíc od začátku také praktický přesah - v její dílně absolvovali klienti svůj pracovní zácvik.

„Když jsme v roce 2010 galerii Bez obav otevírali, sice jsme zvali návštěvníky, aby do ní zavítali bez obav, ale sami jsme měli obavy, jak bude přijata veřejností,“ přiznává ředitelka stacionáře Eva Pohořelá.

Otevření prostoru podle ní provázely úvahy, zda bude mít galerie zákazníky a jak se podaří skloubit její provoz s chodem stacionáře a potřebami klientů.

„Cílem bylo mít stálé prodejní místo v Jihlavě, kde budeme prodávat výrobky klientů, prezentovat jejich výtvarná díla, aktivity stacionáře a život a dovednosti lidí s mentálním postižením obecně,“ ohlíží se ředitelka.

Zároveň měla být galerie místem, kde by se bez předsudků mohli vzájemně setkávat a poznávat lidé s mentálním postižením s veřejností.

„Po deseti letech fungování galerie už si snad můžeme dovolit konstatovat, že cíle jsme splnili. Překonali jsme úvodní organizační a byrokratické překážky, dokážeme galerii zásobovat novými výrobky a měnit nabídku,“ hodnotí Pohořelá.

Na třicet výstav

Za deset let proběhly v galerii Bez obav více než tři desítky individuálních nebo skupinových výstav. Výrobky pro prodejní činnost galerie vznikají pod rukama klientů např. v keramické a truhlářské dílně stacionáře.

Samotná práce v galerii patří podle Pohořelé mezi klienty k neoblíbenějším aktivizačním činnostem: „Chodí do galerie, neboli do obchůdku, jak ji mnozí nazývají, prodávat své výrobky. Jiné vyrábějí přímo tam, učí se komunikovat se zákazníky a zlepšují své sociální dovednosti. Galerie by nemohla fungovat bez jejich práce, dovednosti a ochoty učit se nové věci.“

Také zaměstnanci stacionáře se během let zdokonalili v podpoře pracovního zácviku klientů. „Vymýšlí a realizují nové přístupy a inovují naše výrobky. Dokáží motivovat klienty k práci a sdílí s nimi radost z výsledku a úspěchu u zákazníků,“ oceňuje Pohořelá.

Během let získal prostor v Husově ulici své zákazníky, kteří se vracejí a dílnu s galerií podporují. „Jsme jim vděčni, že překonali svoje obavy, a tím i naše, a že se nám společně podařilo vytvořit fungující instituci, která snad nepřináší radost jenom nám jako provozovatelům,“ komentuje tyto vazby ředitelka stacionáře.

Nešlo by to bez přátel

Důležitou roli v otázce vzniku a podpory práce galerie sehrává podle Pohořelé přístup zřizovatele, města Jihlava.

Jak popisuje ředitelka, pomohla v roce 2010 vzniku galerie a získání pronájmu nebytového prostoru od města tehdejší náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí, akademická malířka Irena Wagnerová.

„Galerii bychom neotevřeli bez Evy Bystrianské, jihlavské grafičky, která je autorkou její výtvarné podoby a návrhu vnitřního zařízení a vývěsního štítu, na nichž nechceme ani po deseti letech měnit nic, což svědčí o jejich úspěchu,“ pokračuje ředitelka ve výčtu podporovatelů, kterým stacionář po deseti letech posílá dík. 

Poděkování ale směřuje Eva Pohořelá také klientům - za spolupráci v galerii, za to, že ji přijali za svou, rádi v ní pracují a pomáhají při její prezentaci směrem k veřejnosti.

Podobně oceňuje ředitelka přístup pracovníků stacionáře, kteří s klienty tvoří a přicházejí s novými nápady: „Bez jejich schopností, úsilí a invence bychom desetileté výročí neslavili. Stejně jako bez odvahy pracovnic ekonomického oddělení stacionáře začít s novou aktivitou.“ 

Nejčastěji se v galerii v Husově ulici mohou návštěvníci setkávat s klienty v doprovodu pracovnic Věry Bobkové a Gabriely Přibylové, která je také autorkou názvu Bez obav. G. Přibylová po jejím odchodu vystřídala Evu Rosovou.

Velký dík ale stacionář v rámci výročí posílá také zákazníkům, bez nich by galerie nemohla žít. Finančně ji podporují nákupem výrobků, pro vedení stacionáře představují zpětnou vazbu na činnost a přinášejí přátelské vztahy.

„Vážíme si našich stálých i občasných zákazníků – jejich zájem a ocenění jsou motivací klientům a pracovníkům stacionáře,“ zdůrazňuje ředitelka. 

Jubileum své galerie Bez obav zamýšlel stacionář oslavit happeningem přímo v galerii a jejím okolí v Husově ulici. Plány ale překazil koronavirus.

„Těšíme se na to, až budeme moci galerii otevřít po skončení omezení v normálním režimu a budeme se opět setkávat s návštěvníky stálými i novými. Doufáme, že nám zachovají svoji přízeň,“ uzavírá Eva Pohořelá první dekádu práce galerie Bez obav.

Diskuze k článku