Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Sály kin zůstávají kvůli covidu zavřené, kinaři se snaží situaci ekonomicky ustát a chystají se na očekávané změny v distribuci filmů. O tématu jsme hovořili s Jiřím Šamonilem ze společnosti D-cinema, provozovatelem kin Dukla Jihlava a Polná.

Pane Šamonile, jak byste popsal současnou situaci z pohledu provozovatele kina, je to ještě k přežití?

Já jsem soukromý subjekt, takže naštěstí vyvíjím i jiné aktivity. Z toho důvodu to zatím k přežití pro firmu je.

To znamená, že provoz zavřených kin dotujete z jiných zdrojů?

Nemám to přesně spočítáno, ale ano, dá se to tak říct. Dotuji kino, ale je to i díky tomu, že mám dotace od magistrátu a od státu, protože se snažím čerpat všechny pomoci.   

Jaká je výše nájemného v objektu kina Dukla a v městském polenském kině?

V Jihlavě je to 250 tisíc Kč ročně, zvýšeno o inflační doložku. Aktuálně je to tedy od 1. ledna 2021 přesně 277.563 Kč, jsou to veřejně dohledatelné smlouvy. U kina v Polné máme jiný model – tam neplatíme nájem, ale zase tam dostáváme výrazně menší dotaci.

V případě jihlavského kina jste měl podanou žádost o odpuštění nájemného, kterou ale majetková komise města nedoporučila?

Já jsem poslal nový dopis a požádal jsem o zrušení této své žádosti. Protože jsem ji podával na začátku ledna za čtvrtý kvartál roku 2020, ale mezitím stát vypsal dotaci Covid-Nájemné 3, která je ochotná hradit 50 procent nájemného. Navíc byl v těchto dnech vypsán program Covid - kultura audiovize 3.2, kterému se mezi kiny říká „sedačkovné“. Ale protože není možno jednu věc podporovat dvakrát, ještě zvážíme, který program využijeme. Navíc dostáváme podporu od Státního fondu kinematografie.

Já jsem se spoluprací s jihlavským magistrátem velmi spokojen. Magistrát se o kino Dukla stará a já za to chci poděkovat, že tomu v kině Dukla věří. V roce 2020 vyměnil v sálech sedačky a zvukový řetězec. A protože i projektory jsou tam poměrně vytížené, plánuje magistrát investici na výměnu projektorů, tak aby tam dokonce zřejmě bylo 4K rozlišení (nově vznikající standard pro rozlišení obrazu v digitálním filmu a počítačové grafice, název je odvozen z horizontálního rozlišení 4000 pixelů, pozn. red.)

Takže když se zeptám přímo - po víceméně ročním uzavření kinosálů zatím nejste nuceni uvažovat, že byste např. kina museli úplně opouštět?

Ne ne, naopak, jsem optimistický. Samozřejmě, spousta lidí u nás pracuje na dohodu o provedení práce, takže když jsme jim teď rok nedávali zaměstnání, tak se takoví ti brigádníci různě rozprchli. Ale stavíme už nový tým, a jakmile bude možnost otevřít, tak budeme co nejdříve znovu stavět program a kina spustíme.

Pak je tady ovšem samozřejmě povídání o kinotrhu, protože to je také o tom, jaké filmy se uvolní. Je to v evropských i světových souvislostech, i hollywoodská studia budou uvádět filmy. Kino nebude, jako bývalo dřív, ale jsme připraveni v tom pokračovat a těšíme se na to.

Zmiňujete budování nového týmu. Dramaturgii a marketing Dukly a kina Polná má od ledna na starosti Martina Pokorná, výrazná osobnost polenského kulturního života. Na co teď ve vztahu k divákům kladete důraz?

V současné době nám jde o to, abychom drželi komunikaci s lidmi třeba na Facebooku, abychom jim říkali, že kino žije. A co se týče distribuce, tam nás distributoři informují, co možná bude uvolňováno. Je ale pravdou, že dnes nevíte dne ani hodiny a nevíte, co bude zítra.

Nastává doba dynamická

Říkal jste, že kino už nebude jako dřív. V čem se tedy kinotrh změní, kam směřuje?

Dřív fungoval tzv. dlouhodobý plán premiér, kdy se bude který film uvolňovat. Premiérovým dnem v kinech je čtvrtek, i multiplexy vždycky programují od čtvrtka. Člověk zkrátka věděl, že od toho a toho data bude uvolněn ten a ten film. Na to se stavěly měsíční programy, které se vytvářely v podstatě dva měsíce dopředu, vylepovaly se velké „ájedničkové“ plakáty, byla jasná dramaturgie.
Velkým trendem současnosti je udělat pro jednosálová kina, a tím teď myslím i kino Dukla, které má dva sály, to, co už dělají vícesálové multiplexy. Tedy zkrátit dobu programování a na měsíční bázi mít naplánovány jenom nějaké ty fixní „artovky“, na které lidi vydrží čekat. Jinak se ale čeká přechod na čtrnáctidenní nebo týdenní programování, protože se musí rychle sledovat odezva - jestli to návštěvníky zajímá, aby jim to člověk mohl už za další týden nabídnout. A také aby byl schopen reagovat na nabídku premiér, která bude velmi dynamická. Bude se muset víc komunikovat tím tzv. digitálním marketingem - Facebooky, weby.

Neboli, doba se i v kinech zrychlila jako ve všem a divák se dnes chce rozhodovat až na poslední chvíli?

Divák se rozhoduje na poslední chvíli a navíc ta nabídka není stabilní, abyste si ji mohl půl roku dopředu připravit. Například film Karel o Karlu Gottovi prošvihl o dva dny lockdown a nikdo neví, kdy se uvolní. Český film Zátopek byl zase odsunut s odsunutou olympiádou, byť v té době byla kina jakoby otevřena, protože musel být uveden právě v souladu se světovou olympiádou.  
Když jsme u konkrétních titulů, čekají na uvolnění nějaké další, z vašeho pohledu zajímavé tituly, které by mohly pomoci restartovat reálný život kin?
Nedokážu to teď říct přesně, protože distributoři plánují, co by se mohlo objevit. Velkou propagaci zřejmě dostane film Gump - Pes, který naučil lidi žít (předloha Filip Rožek, příběh vyprávěný očima toulavého psa Gumpa, pozn. red.). Myslím, že v něm hraje Bolek Polívka. Připravuje se na něj větší reklamní kampaň a tento snímek já bych tipoval jako hodně rodinný film. Z českých filmů bych ještě vsázel na Matky režiséra Vojtěcha Moravce a Minutu věčnosti od Rudy Havlíka, režiséra Bábovek, které taky hodně zasáhl lockdown.

Přechod na platformy u nás není trend

Hovoří se také o přesunu filmů na internetové platformy, o možnosti premiér uváděných souběžně v reálu a online, o placených kanálech. Co tohle v budoucnu přinese kinařům, kinům a milovníkům kin?

Od přesouvání filmů na internet, na platformy jako jsou Netflix nebo HBO GO se nečeká takové nebezpečí, protože to není celosvětový trend. Pouze Warner Brothers, a pouze na území Ameriky, některé premiéry přesunuli na své platformy. Ale v Evropě toto rozhodně není trend. Sledujeme to i v době covidu a rozhodně v tom směru nedochází k velkému nárůstu.
Česká republika je navíc specifická, protože je tu velká lokální tvorba. Zdejší divák je zvyklý na tradici českých komedií, kriminálek a rodinných filmů, které hodně lákají návštěvníky do kina. A když je český producent, který vytvoří film, tak tu neexistuje internetová platforma, která by mu v Česku pokryla náklady. Zde jsou zásadní příjmy z projekcí v kinech.

Až se situace uvolní, a doufejme, že se tak stane co nejdříve, očekáváte velký hlad po filmech? Myslíte, že se lidé vrhnou do kin? 

Abychom otevřeli, musí už být samozřejmě v pořádku všechny zdravotní podmínky. Rozhodně nechceme lidi zvát do kina, pokud by hrozilo nějaké nebezpečí, protože kino musí být o zážitku. V Polsku zkusili otevřít jednosálová kina a začaly tam velké návaly – podobně jako když Polsko povolilo hory, tak následoval okamžitě veliký nával.

Doba se teď skutečně mění. My jsme pořád na různých videokonferencích – i s Honzou Bradáčem, což je šéf Falconu -  jednoho z velkých distributorů, který zase ví, jak to funguje v Americe. Takže se o všem diskutuje. Je to provázané - multiplexy např. nechtějí otevřít kina, dokud nebude povolena konzumace. A pokud neotevřou multiplexy, které tvoří sedmdesát procent obratu, tak pro distributory a producenty nemá cenu otevírat jednosálová kina.

V kontaktu s vládou se diskutuje o postupném rozvolňování, že by se třeba povolila dvacetiprocentní návštěvnost. My samozřejmě nabídneme všechno. Ale nechceme zvát lidi do kina, pokud by se tam někdo cítil nekomfortně. Nám jde o to, aby lidé měli v kinech dobrý pocit, aby se tam vraceli jako do svého prostředí, na svoji skleničku vína nebo na dobrou kávu.

Diskuze k článku