Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Cíl skončit v top 10 se podařilo splnit, ale pořád je na čem pracovat. Tak nějak by šlo shrnout dojmy jihlavského pilota Martina Prokopa po návratu ze 43. ročníku dakarské rallye. O čem hovořil na tiskové konferenci? 

Ten pravý Dakar
Loňská premiéra slavného podniku v Saúdské Arábii posádce Benzina Orlen Teamu, a spoustě dalších, „nevoněla“. Oproti Jižní Americe, kde Prokop vybojoval historické české maximum v kategorii automobilů (6. místo), se podmínky změnily k horšímu.  
„Minulý rok jsem nebyl spokojený s lokalitou, obtížností trati nebo jednoduchostí navigace. Závod byl opravdu lehký, což nahrávalo továrním týmům. Pokud jedou naplno, doslova letí a nedají se chytit,“ pojmenoval osmatřicetiletý Jihlavák negativa.  
Letos arabští organizátoři připravili dakarskou show v pravém slova smyslu. Rozmanité tratě, obtížná navigace. „Každý člen týmu byl pod velkou zátěží. Tak zničeného Shreka nepamatuji. Možná po nějaké havárii, ale ne z jízdy. A to je přesně ono. Proto tam jedeme. Nechceme užívat hotelů a okruhu naleštěného světa. Tohle je Dakar! Má to být složitý závod, máme přijet domů unavení, se šrámy…,“ zdůraznil Prokop.

Ach, ty poloosy
„Chtěli jsme vylepšit výsledek z loňska, kdy jsme byli velice zklamaní. Chtěli jsme něco předvést, těšili jsme se. Dobře jsme se připravili, byli jsme odhodlaní a myšlenkově nastavení na rychlou jízdu. Deváté místo je dobré,“ řekl Martin Prokop. Dobře ale věděl, že mohl skončit ještě lépe. Klidně v top 5…

Proč to nedopadlo? V nejméně vhodnou chvíli selhala technika. V průběhu šesté etapy odešly rovnou tři poloosy (čtvrtá byla „načatá“). Prokop s navigátorem Viktorem Chytkou uvízli v měkkém písku pouhých 500 metrů před finišem. Viděli cílovou fotobuňku, ale nemohli jet dál. Ztratili důležitých 40 – 50 minut. Do bivaku je odtáhl jeden soupeř na laně.   

„Jestli mě něco z celého Dakaru opravdu mrzí, tak ne defekty nebo bloudění, ale právě problém s poloosami. Toho jsem se obával. Věděl jsem, že riziko rozbití auta existuje. V ten moment jsem poprvé přemýšlel nad tím, že končíme. Kdyby auto vydrželo, výsledek mohl být jiný a mohli jsme se prát s Kubou Przygoňskim o čtvrté páté místo. Ale to je kdyby…,“ nechtěl Prokop spekulovat.

Netlačit na pilu
Po nutných dílčích úpravách Shreka byl Martin Prokop letos rychlostně konkurenceschopný, přesto ne úplně spokojený. Ztrácel v písku, kde mu soupeři lidově řečeno „frnkli“.
„Několik posádek nás dojelo v úsecích, kde jsem to nečekal. V momentě, kdy jsem se pustil do pronásledování, rozbil jsem auto a odešly nám poloosy, protože nevydržely zátěž. Je vidět, že ještě máme rezervy. Auto musí být ještě silnější, abych se držel první pětky,“ tuší Prokop, co je kamenem úrazu.

Na druhou stranu ocenil dobré výsledky v etapách, které se podařily relativně s lehkostí. „Což je důležité, protože jakmile člověk tlačí na pilu, kýžený efekt nepřijde a jste zklamaný. Tohle se nám přihodilo loni,“ připomenul Prokop a chválil spolupráci s navigátorem Chytkou.  

„Jsme na sebe o něco více zvyklí. Zvládli jsme hodně složitých věcí. Bravurně jsme vyřešili spoustu úseků a tam jsme udělali ty časové rozdíly. Rychlostně jsme se vrátili na úroveň v Jižní Americe, kde jsme se chtěli tlačit do pětky.“

Tlumiče fungovaly
Závodní speciál opět projde úpravami. Hlavním úkolem je vybrat správné poloosy, aby vydržel ještě větší „záhul“.
„Je potřeba zainvestovat a použít něco dražšího. Auto bylo uživatelsky, i co se nákladu týče, příjemné, ale tuhle exponovanou součásku prostě musíme vyměnit,“ ví Martin Prokop.

 
Naopak trefou do černého byla zkušební sada tlumičů. Mechanici je dali do Shreka před koncem kalendářního roku při testech a posádka na nich odjela polovinu Dakaru. „Cítil jsem větší jistotu, že přejedu překážku, aniž bych se bál, že přijde rána, kterou neuřídím. Ukázalo nám to cestu, kudy jít. Za to jsem hrozně rád,“ řekl Prokop.

Nabízí se otázka, co udělat s maximální rychlostí. „To je problém konstrukce našeho auta. Je velké, hodně široké, má velké čelní sklo. Takovou změnu máme připravenou více do budoucna. Motosport se mění, začínají se používat alternativní zdroje, a my se tomu pochopitelně nevyhneme. Věcí na přemýšlení je spousta…“  

Nervy kvůli covidu
Do povinné výbavy letos patřily roušky jako opatření proti nákaze koronavirem. „Dakar nechtěl vypadat ´covid free´, takže jsme je nosili neustále. Nařízení bylo velice striktní, ale většinou se dodržovalo,“ prozradil Martin Prokop. 
Několik málo dní před odletem došlo kvůli pandemii k úpravě pravidel pro vstup do Saúdské Arábie a vypukla trochu panika. Týmy měly hoňky, aby vyhověly předepsaným požadavkům. „Byla to celkem divočina a nervíky. Například se na poslední chvíli objednávaly charterové lety,“ líčil. 

Kvůli pozitivnímu nálezu neodcestovali na Dakar dva členové Benzina Orlen Teamu. Zbytek výpravy přímo na místě v obavách čekal, jak vyjdou kontrolní testy. „Bylo to nestandardní, protože tyhle věci neovlivníte. Jakmile nám přišly negativní výsledky, stres opadl a nikdo koronavir neřešil. Kdybychom neměli internetové připojení a nečetli, co se u nás děje, mysleli bychom, že svět je normální a točí se, jak má,“ dodal Prokop.

Diskuze k článku