Lenka Kopčáková
redaktor
mobil:+420 736 193 687
nzr.redakce@centrum.cz

To, co je psáno v titulku, se říkávalo o regionu v severní části Českomoravské Vysočiny, kde nadmořská výška začíná na 600 metrech. Dovednost lyžování byla na Novoměstsku nutností hlavně pro žáčky ze zavátých samot, jinak by se kvůli sněhu nedostali do školy. 

Na chuť lyžování coby sportu tu přišli nadšenci před 125 lety. 
Vše kdysi začalo na Harusově kopci, který je dodnes významnou sportovní lokalitou. Na jeho východním svahu se dnes sjezduje, na severovýchodním úpatí kopce se rozkládá Vysočina Arena, známé dějiště světových pohárů v biatlonu a v horských kolech.
Pojďme se vrátit zpět časem, k ruce si bereme místní i odborné zdroje. Jak vidno, historie lyžování je tu bohatá.

První ski měl revírník
Průkopníkem jízdy na dřevěných prkénkách byl ve zdejším kraji fryšavský hajný Rudolf Gabessam. Vypráví se, že v roce 1896 přijel na Studnické Paseky, aby se hostinskému Koskovi pochlubil novými lyžemi, snad prý z Norska či Štýrska. 
Hostinský zatoužil po stejných jezdících prknech. Obstaral si tvrdé dřevo a alou na Rokytno za truhlářským mistrem Adolfem Slonkem. Ten dovedl ze dřeva vyrobit vše od kolébky po rakev. To by nebylo, aby nezvládl ski! 
Mistr přišel i na fígl jak zahnout špičky. Ale jeho počínání prý paní domu nelibě nesla. U plotny se jí motal s hrncem, kde napařoval špice budoucích lyží. Rozpařené dřevo pak šikovně ohnul na kole od vozu. 
To bylo před rovnými 125 lety, a Slonkovi potomci jsou dodnes známými výrobci lyží. 

Když vznikl Bruslařský klub
Koncem 19. století začal být masový sport coby obdoba společenského setkávání velmi populární. Bruslařský klub v Novém Městě na Moravě se zaregistroval roku 1895. Jako vůbec první sportovní klub na Moravě. 
Předsedal mu velký sportovní nadšenec Leander Čech, jinak ředitel novoměstské reálky a spisovatel. 
Členové Bruslařského klubu se scházeli na Cihelském rybníku, u večerního bruslení se podával horký čaj. Když klub r. 1903 zakoupil dva páry lyží, které si členové mohli za poplatek půjčovat, ukázal se velký zájem o lyžování. Klub se přejmenoval na Sportovní a r. 1910 vstoupil do Svazu lyžařů v Království českém. 
V únoru t. r. uspořádal Sportovní klub (SK) 1. lyžařské závody na 10 km. Zvítězil Karel Mrkvička, 22letý student zeměměřičství. Později sám pořádal lyžařské kurzy, stal se rozhodčím a předsedou SK. Jediná žena v závodu Marie Gregorová dojela pátá. Rok nato již bylo ve městě skoro 900 lyžařů.

První závody dorostu
V roce 1909 vydalo ministerstvo kultury a vyučování výnos školám, aby navazovaly styk s lyžařskými organizacemi. Zdravotní význam lyžování se ukázal značný. Zájem byl nevídaný. R. 1910 již na reálce lyžovalo 63 % všech studentů, na školách prvního cyklu lyžovalo 33 % žáků a 4 % žákyň. 
První lyžařské závody na Novoměstsku se samostatně zařazenou kategorií dětí a mládeže se konaly r. 1912. Chlapci závodili v běhu na 300 a dívky na 200 metrů. Nejvíce zdatné v lyžování se ukázaly děti z výše položených obcí jako Rokytno, Fryšava či Křižánky, odkud se v zimě dostaly do škol jen na lyžích. 
SK si byl vědom sociální situace dětí a mládeže, a tak kvalitní lyžařskou výstrojí odměňoval nejen vítěze závodů, ale i děti, kterým v úspěchu bránila chudá výstroj. 

Novoměstské učil Hanč
Do historie novoměstského lyžování se zapsal Bohumil Hanč, nejlepší český lyžař z Krkonoš. Od roku 1911 vedl v Novém Městě veřejné lyžařské kurzy. Najal si jej SK za účelem povznesení zdejší úrovně lyžování. Bohužel dne 24. března 1913 tehdy 26letý Hanč spolu s přítelem Václavem Vrbatou tragicky zahynuli při mezinárodním závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů v Krkonoších, když se náhle zhoršilo počasí.
Velkou injekcí pro nový klub byl zájem Brňanů o bílý sport. Počet návštěvníků běžeckých tratí rostl. Od ledna 1912 býval z Brna pravidelně vypravován tzv. lyžařský vlak. Vyjel ráno a vracel se večer, každý cestující mohl vézt zdarma lyže či sáňky.

Za párek a čaj
Světová válka nepřála sportu. Když pak SK obnovil svoji činnost, začal kolem r. 1922 pořádat dětské párkové závody. Každý účastník po projetí cílem dostal párek, rohlík a čaj. SK vyhledával talenty pro běžecké lyžování. Lyžařské závody dorostu se konaly pod záštitou Červeného kříže. 
V Novém Městě na Moravě se ujala řada soutěží bílé stopy. Od roku 1926 např. Hančův memoriál, závod na počest tragicky zesnulých lyžařů, štafetové závody či sokolské a vojenské lyžařské závody. 
Vůbec největším lyžařským závodem dorostu byl Synáčkův memoriál o putovní cenu, založený r. 1933 na počest Jana Synáčka, předsedy Svazu lyžařů ČSR a člena Mezinárodní lyžařské federace FIS. 

Skokani na lyžích
Ke zdejší historii patří i skoky na lyžích. První závody se tu konaly v roce 1912, ale pak vše utnula válečná nouze. 
Až v roce 1922 nadšenci z SK vybudovali na Harusově kopci řemeslně ztvárněnou turistickou chatu. Dřevěná stavba s rozhlednou se těšila celoročně hojné návštěvnosti. V zimě klub v jejím okolí pořádal lyžařské soutěže. 
V roce 1926 vybudovali lyžaři na vrchu Šibenice dřevěný skokanský můstek, kde se pak konalo Mezinárodní mistrovství ČSR ve skocích na lyžích. 

Trofej utavená z dukátů
Počátkem ledna 1934 se v Novém Městě na Moravě poprvé konala legendární sportovní akce - Zlatá lyže. O vznik závodu se zasloužil Josef Jílek, jednatel Svazu lyžařů ČSR, kterému předseda zdejšího klubu Karel Hlaváč vyčítal, že se Vysočině odcizil. 
Aby Jílek dokázal, že mu na Vysočině záleží, vysázel na stůl deset zlatých rakouských dukátů. Z nich byla utavena putovní Zlatá lyže pro nejlepšího lyžaře. Miniaturní trofej z ryzího kovu získal jako první Bohuslav Musil z místního SK. 
Od té doby bývala Zlatá lyže Českomoravské vysočiny hlavním závodem zdejší lyžařské sezóny. Zprvu probíhala jako sdružený závod lyžařů v běhu na 18 km a ve skoku. 

Gestapo na Harusáku
Neodvratný válečný konflikt sportu nepřál. Klubu se ještě do r. 1942 podařilo uspořádat dva ročníky Zlaté lyže, pak veškerá tělovýchova probíhala jen v rámci Kuratoria pro výchovu mládeže. Slonkova firma nesměla za války lyže vyrábět a hotové zboží Němci zabavili. Členové SK se zapojili do domácího odboje. Pro dobrou znalost terénu a lyžařské dovednosti byli v zasněžené krajině významnými spojkami partyzánů.
Slavná sportovní historie má však i smutný střípek. Gestapo v listopadu 1940 zatklo na Harusově chatě arm. gen. Josefa Bílého, který se tu ukrýval. Od léta 1939 byl hlavním velitelem vojenské protinacistické organizace Obrana národa. 
Na popravišti generál Bílý odmítl pásku na oči. Jeho poslední slova prý zněla: „Ať žije Československá republika! Psi, palte!“
O dva roky později Harusova chata vyhořela do základů a po válce již nebyla obnovena. Dnes tu stojí televizní vysílač „Harusák“. 

Pod praporem Sokola
V roce 1948 byla veškerá tělovýchova spojena do organizace Sokol, a tak se i zdejší sportovci stali členy lyžařského oddílu Sokol a později TJ. Sportovcům se dostávalo významné péče, která brzy nesla ovoce. Byl postaven nový skokanský můstek, který závodníci vyzkoušeli hned při sdružených závodech Zlatá lyže 1949. Současně se závodí na můstku z r. 2000. 

Po roce 1989 převzal žezlo opět Sportovní klub, který se dodnes zaměřuje na výchovu sportovních talentů. Většina studuje na zdejším sportovním gymnáziu a závodníkům se věnují profesionální i dobrovolní trenéři. Desítky zdejších odchovanců již úspěšně reprezentovaly vlast při ZOH a světových soutěžích.
Zrod Světového poháru
Zlatá lyže se od roku 1972 stala čistě závodem v běhu na lyžích. V r. 1973 byla poprvé zařazena do mezinárodního kalendáře FIS. V roce 1981 byl v rámci Zlaté lyže poprvé uspořádán závod Světového poháru (SP) žen. V letech 1988 a 1989 se tu konal závod SP mužů. 

Ke 100. výročí založení novoměstského Sportovního klubu jej Mezinárodní lyžařská federace FIS ocenila pořadatelstvím Světového poháru mužů i žen. Konal se r. 1995. za účasti kompletní světové špičky. Kolem tratí tehdy fandilo neuvěřitelných 20 tisíc diváků. 
Na SP a ZL v r. 2007 navázaly závody Světového poháru v biatlonu, tedy kombinace běžeckého lyžování a střelby. 

Vysočina Arena
Očekávané Mistrovství světa v biatlonu se v únoru 2013 již konalo v nové Vysočina Areně, k níž přiléhají závodní tratě v lese Ochoza. Největší biatlonový a lyžařský areál v ČR budovali novoměstští nadšenci od roku 2011. Skládá se ze stadionu, tribun a moderního zázemí. Později byly v dějišti závodů vybudovány i tzv. singletracky pro soutěže horských kol a letní kolečková dráha.

Vysočina Arena má také jako jediná v ČR obrovský zásobník na sníh v objemu 60 tis. m3. Je uložen čtyři metry pod povrchem v betonovém zaizolovaném zásobníku.

V době covidu
Současně je Vysočina Arena zcela uzavřena klubům i veřejnosti. Čeká na zlepšení epidemiologické situace. Pro milovníky bílé stopy členové SK pravidelně upravují skútrem běžkařské trati v okolí. 
Nové Město má letos v březnu hostit hned dva podniky Světového poháru. Více na webu Vysočina Areny. Začátkem března se tu pojede závod, který měl být původně předolympijským testem v čínském Čang-ťia-kchou. Program je v řešení (původně sprinty, stíhací závody a štafety).

Nezměněn zůstává řádný novoměstský podnik v termínu od 11. do 14. března (sprinty, stíhací závody, smíšená štafeta a smíšené dvojice). Dobrá zpráva pro Nové Město na Moravě přišla z virtuálního 14. kongresu Mezinárodní biatlonové unie IBU. Vysočina Arena bude hostit Mistrovství světa 2024. Přivítá tak podruhé v historii nejlepší světové biatlonisty. 

Diskuze k článku