Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Ve čtvrtek 8. října si budou moci zájemci projít sály galerie na Masarykově náměstí 24 s průvodcem a připomenout si život a dílo Josefa Floriana.  Do 18. října patří galerie výstavě Dobré dílo - Staroříšské tisky Josefa Floriana a umělci, kteří se na jejich výtvarné podobě podíleli. 

OGV tak připomíná jednu ze zásadních literárních osobností Vysočiny přelomu 19. a 20. století. Josef Florian (9. 2. 1873 – 29. 12. 1941), syn tesaře ze Staré Říše, byl překladatelem a vydavatelem literatury ze Staré Říše na Jihlavsku. 
V roce 1891 absolvoval telčské reálné gymnázium, poté do roku 1894 působil jako učitel v Kostelní Myslové. Další čtyři roky věnoval  studiu na VUT a FF Univerzity Karlovy v Praze. Přelom století ho pak zastihl jako profesora přírodopisu v Náchodě, kde působil v letech 1898-1900.   

Hned začátkem 20. století se Florian setkává s literárními osobnostmi – se spisovatelem Léonem Bloy, básníkem Otokarem Březinou, Jakubem Demlem, Františkem Bílkem, později s Josefem Váchalem a dalšími. 
Své první sborníky vydává při krátkém pobytu u bratra v Hladově, aby se pak v roce 1904 usadil doma ve Staré Říši. Tady v roce 1911 zahajuje vydávání v edici Dobré dílo.  

Dobré dílo 
Jak připomíná kurátor jihlavské výstavy Ivo Binder, vzdal se Florian zajištěné kariéry středoškolského pedagoga, vrátil se do rodné obce a zde se věnoval studiu a vydávání základních děl křesťanské mystiky, filosofie a beletrie. 
„Položil základ novodobému nakladatelskému podnikání, založenému na kvalitních textech prověřených časem a vypravených tím nejlepším výtvarným doprovodem,“  konstatuje kurátor. 
Výstava  připomíná ediční řady Studium, Nova et vetera, Kursy, Archy a Dobré dílo, v nichž Florian představil českým čtenářům vedle textů církevních učitelů a mystiků či papežských encyklik též beletristické literární texty.
Výstava je ale věnována také (anebo především) předním českým umělcům, kteří se na výtvarných úpravách staroříšských tisků podíleli a vyzdobili je. Podle Bindera jsou tyto knihy dodnes  chloubou každé knihovny milovníka krásných tisků. 

Od Reynka po Čapka 
Prezentované knihy poskytli pro výstavu soukromí zapůjčitelé a instituce: Alšova jihočeská galerie, Památník národního písemnictví v Praze,  Muzeum města Brna či Muzeum umění Olomouc. Zastoupena jsou i díla ze sbírek OGV Jihlava. 
Jak kurátor připomněl při bohatě navštívené zářijové vernisáži, je obtížné  prezentovat knihy formou výstavy, zvolit tu nejkrásnější z mnoha stran, které se nabízejí.  

Prezentovány jsou sešity prací Bílkových (1872–1941), práce Karla Schwetze (1888–1965), Jaroslava Bendy (1882–1970), petrkovský grafik Bohuslav Reynek (1892–1971), ale i Josef  Čapek (1887–1945) nebo Vlastislav Hofman (1884–1964).
Dále je zachycena Florianova spolupráce s francouzským výtvarníkem Georgesem Rouaultem (1871–1958), s mladými vestfálskými umělci Otto Coesterem (1902–1990), Willi Wesselem (1904–1971) a Albertem Schamoni (1906–1945).
„Florian do svého vydávání zaangažoval i své děti, které významně obohatily a dotvořily vizuální podobu nakladatelské produkce,“ konstatuje kurátor s tím, že některé z nich, jako Michael Florian (1911–1984) a Marie Florianová-Stritzková (1909–1998), se staly významnými knižními tvůrci třicátých let. 

Čtyřicet let práce
Např. V roce 1925 získalo Nakladatelství Dobré dílo Zlatou medaili na mezinárodní výstavě užitého umění v Paříži. 
Po smrti Josefa Floriana v závěru válečného roku 1941 se redakce ujal jeho syn Josef Florian ml. Po únorovém puči v roce 1948 komunisté staroříšské vydávání Dobrého díla zakázali. 
Kurátor Ivo Binder ocenil při vernisáži možnost připravit výstavu   z díla Josefa Floriana právě v Jihlavě. Emotivně se vyznal z doslova osobního vztahu k této tematice. 

Čtyři desetiletí Florianovy práce se podle něho stala inspirací pro řadu nástupnických nakladatelských iniciativ. Konkrétně Binder jmenuje Reynkovy Sešity poesie, Lis tří bratří sourozenců Vokolkových, edice Magnificat Zdeňka Řezníčka či Hlasy Otto F. Bablera.
Významně Florian podle Bindera také zkultivoval tiskařskou práci oficín Kryla a Scottiho, Františka J. Trnky, Františka Obziny a dalších. 
Od úmrtí Josefa Floriana uplyne v roce 2021 osmdesát let. Jeho výročí inspiruje také divadelníky Horáckého divadla. Na závěr právě otevřené 81. sezóny připravují původní autorskou inscenaci, která tuto osobnost a její Dobré dílo připomene. 
 

Diskuze k článku