Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V pořadí 24. ročník setkání fanoušků dokumentárních filmů a filmových profesionálů se má konat od 27. října do 1. listopadu. Počet akreditovaných se už koncem června přiblížil počtu 1200, což je nárůst více než o polovinu oproti minulému roku. 
„To nás upřímně těší, vnímáme to jako závazek. Řekli jsme, že festival bude s diváky v dobách dobrých, ale i těžkých a nepředvídatelných. Zájem vnímáme jako zprávu od našeho publika, že i oni s námi jsou,“ říká zakladatel a ředitel festivalu Marek Hovorka. 
Jak tedy bude epidemiologická situace, a potažmo festival na konci října vypadat? „My bychom to také rádi věděli, ale v tuto chvíli to neví vůbec nikdo. Situace v Evropě se mění zemi od země. My to bedlivě sledujeme, máme připraveny čtyři verze, se kterými pracujeme,“ prozradil Hovorka.  

Organizátoři tedy pracují s verzí, že vše proběhne, jako by se nic nestalo. Na druhé straně ale i s variantou, že bude platit zákaz vycházení nebo zákaz živých kulturních akcí a bude nutné odehrát festival pouze ve virtuálním on-line prostředí. 
„Pevně doufáme, že k této variantě nedojde, ale hledáme i varianty, kdy budou různá omezení např. na kinosály nebo na jiná zařízení. Snažíme se na to být připraveni,“ konstatuje Hovorka. Tým také zkoumá možná řešení ohledně dezinfekce prostor a dalších možných hygienických opatření. „Možná budou nutná, a možná ne, to uvidíme,“ uvažuje Hovorka. 

Filmy rychle stárnou
Podle organizátorů MFDF je důležité, aby letošní ročník proběhl, pokud to jen trochu půjde.
„Nechceme, aby v sobě společnost živila přehnaný strach z lidského setkávání, které je především vzájemným obohacením,“ zní oficiální stanovisko festivalu. 
Podle Hovorky je navíc festival v podstatě nositelem informace, prostorem, který dává hlas filmařům, kteří na svých filmech pracují často několik let.  
Jak ředitel festivalu popisuje, dochází aktuálně k paradoxní situaci, kdy spousta dokumentů měla premiéru na festivalech před koronavirovou krizí – např. v listopadu v Amsterdamu nebo v únoru na Berlinare, a najednou festivaly přestaly fungovat a na jejich filmy se zapomíná. 

„Protože určitou optikou festivalového světa už ty filmy za rok budou staré, a zároveň se svět změní,“ vysvětluje Hovorka. Podle jeho názoru by neměla vzniknout mezera mezi „jakoby starým“ světem před koronavirovou zkušeností a po ní. 
„Proto je podle mě důležité, a shodli jsme se na tom v našem týmu, festival jako prostředníka mezi filmaři a diváky uskutečnit a respektovat podmínky, za jakých to bude možné,“ argumentuje ředitel.  

Postoje donátorů: případ od případu  
Svět po koronaviru ovšem také skloňuje možnost ekonomické krize, což má vliv na donátorské postoje institucí či firem vůči festivalu.  
„Je to případ od případu. Velmi vítáme postoj Ministerstva kultury a fondu kinematografie, kteří (představitelé těchto institucí) od první chvíle, kdy se reálně začalo něco dít, deklarovali, že všechny smlouvy platí, že podporu měnit nebudou a že jsou připraveni na různé modifikace programu vzhledem k situaci, která nastane,“ oceňuje M. Hovorka.  

Takový přístup hlavních donátorů akce komentuje ředitel MFDF jako důležitou zprávu: „Myslím, že to byla důležitá zpráva nejen vůči Ji.hlavě, ale směrem k celému filmovému prostředí. A netýkalo se to jenom filmových festivalů, ale i dalších aktivit.“ 
U dalších partnerů MFDF je podle ředitele zkušenost velice individuální: „Jsou firmy, pro které je to těžké a řekly, že letos si spolupráci nebudou moci dovolit a budou doufat, že se k ní vrátí za rok. A jsou firmy, které spolupráci potvrdily ve stejné výši, jako to bylo v minulém roce.“

Např. v rámci Inspiračního fóra (významná diskuzní sekce festivalu) někteří partneři v důsledku koronavirové krize změnili agendu, takže předdomluvená témata, která původně chtěli zaštítit, najednou nezaštítí. „Potýkáme se samozřejmě s těmi důsledky, ale naštěstí, musím to zaťukat, to není v tuhle chvíli nijak dramatické,“ uvedl Hovorka.  

Pomoc lidem v nouzi
Spuštění akreditací pro letošní Ji.hlavu bylo spojeno také s donátorstvím. Padesát Kč z každé prodané akreditace poslal na charitativní účely festival, ale lidé mohli sami přidat i víc.  
„Byli i tací, kteří třeba nezaplatili 350 Kč, ale 500, 600 nebo 800 Kč. Po jednotlivých fázích jsme částky sečetli a poslali je na tři různé účely,“ konstatuje ředitel festivalu M. Hovorka.

Například matky - samoživitelky se podle něho v době koronavirové krize dostaly v mnoha případech do velmi svízelné situace. Organizátoři v rámci této benefiční aktivity zdůraznili aspekt místní - jihlavský, otázku lidí v nouzi i otázku vědy a výzkumu.
Konkrétně festival v rámci prodeje Early bird akreditací společně s návštěvníky vybral 83.600 Kč. Z toho 40.000 Kč směřovalo na nákup  plicních ventilátorů Nemocnici Jihlava, 24.000 Kč na pomoc pro samoživitelky a samoživitele a 19.600 Kč na vědecký výzkum v rámci ČVUT. 

V červnu pak festival představil nový plakát z dílny autora grafického vizuálu akce Juraje Horvátha. Plakát s otvorem evokuje např. světlo na konci tunelu a víru, že se společnost blíží do stabilnějšího období.  
Už v loňském ročníku také festival nastolil cestu ekologické mise, kterou chce zachovat i v nadcházejícím složitém období. Na konci srpna by mělo podzimní festival předznamenat Živé kino – promítání dokumentárních filmů na netradičních místech ve veřejném prostoru města Jihlavy.  

Diskuze k článku