Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

JIHLAVA, REGION (jv) - Také nálezy z výzkumů menších měst a městysů na Jihlavsku byly v uplynulých letech předmětem práce archeologů.  
Aktuálně instalovaná prezentace v jihlavském Muzeu Vysočiny se věnuje mimo jiné i nejnovějším archeologickým průzkumům historických měst, městeček a městysů Jihlavska – Batelova, Brtnice, Polné a Stonařova. Archeologové představují také ojedinělé nálezy a „ztrátové artefakty“ nalezené ve volné krajině.
V Batelově např. archeologové zkoumali v roce 2007 dno tehdy vypuštěného Pilského rybníka a tamní zaniklé menší středověké osídlení. Nalezli zde pravděpodobně podezdívky domů, pražský groš Karla IV. a keramiku. 
V Polné byla zase nalezena středověká keramika v domě č. 78 v Poděbradově ulici, zkoumán byl děkanský kostel i zrušený hřbitov. V areálu polenského hradu byly v roce 2000 dokumentovány základy dnes již neexistující válcové věže, objeven byl tavicí tyglík.  

Unikátní nález
Jeden z posledních realizovaných průzkumů přinesl v létě 2019 objev středověké kamenné zdi pod podlahou v interiéru stonařovské fary. Podle archeologů jde o zeď tvrze, která přímo na místě dnešní fary stávala a byla přestavována na přelomu 15. a 16. století. 
Objevena tu byla i kuchyňská a stolní keramika té doby. „Na některých fragmentech se objevuje motiv ježka – jihlavské heraldické figury, jež se na keramické nádobě objevuje na Jihlavsku vůbec poprvé,“ komentují archeologové velmi unikátní nález z fary. 
Objev motivu ježka na fragmentu keramiky je podle Davida Zimoly, archeologa Muzea Vysočiny v Jihlavě, mimořádně zajímavý: „Ježek je doložen ve znaku Jihlavy, tedy heraldicky, nacházíme ho např. v Gelnhausenově kodexu z počátku 15. století, ale na středověkých artefaktech ho nemáme. Není známý z žádných nálezů z Jihlavy, ani z okolí. Narazíme na něj až ve Stonařově v roce 2019.“ 

Zajímavá je i skutečnost, že archeologové drobný motiv ježka na dvou střepech nerozklíčovali přímo při výzkumu na faře, kde byly nálezy zašpiněné. 
„Teprve až kolegyně Veronika Juráková, která nálezy myla v helenínské laboratoři, zjistila, že je na střepech keramiky tento motiv. To jsme až do začátku roku 2020 vůbec nevěděli, i přesto, že jsme z fary měli asi deset banánových krabic nálezů,“ popisuje Zimola. 
Ježek byl nalezen na podhrdlí hrnců z přelomu 15. a 16. století. Jak vysvětluje archeolog, byl motiv na nádobě vytvořen otiskem z nástroje zvaného radélko.   
Paradoxem je podle Zimoly i fakt, že vlastně nevíme, proč se ježek v jihlavském znaku objevil. „Protože původním znakem Jihlavy byl ve 13. století královský lev, který se objevuje na pečetích a podobně. Znak s ježkem vznikl pravděpodobně někdy ve 14. století, a nevíme proč,“ vysvětluje archeolog.   

Hrad hluboko v zemi
Zásadní objevy se archeologům v poslední době podařily také na telčském zámku. 
„Zámek v Telči, to je nádhera.  Máme už určité poznatky z roku 2017, kdy jsme na tzv. Malém dvorku objevili původní hrad, který je tam vlastně ´utopený´, protože celý později budovaný renesanční zámek se nachází zhruba o čtyři metry výše nad středověkým hradem,“ komentuje nález Zimola. 

Archeology také překvapily nečekané nálezy pohřbů u palácové zdi v zámecké zahradě. „To je záhada, ty hroby by tam vůbec neměly být, protože tam se nikdy nepohřbívalo. Od kostela sv. Jakuba je to daleko na to, aby to byl ještě farní hřbitov. Takže zřejmě nějaká ´rychlovka´ – můžeme si představit například třicetiletou válku nebo jinou válečnou událost, ale nic víc k tomu zatím nemůžeme říct,“ uvažuje Zimola. 
Ve výzkumu budou archeologové pokračovat v rámci probíhající rekonstrukce zámku (2020 – 2022). 

Obnažené zdivo 
Aktuálně pracují archeologové na zámku v Třešti, jehož rekonstrukci provádí vlastník objektu, Akademie věd ČR. 
„V únoru jsme tam udělali sondu a našli jsme architekturu, respektive kamenné nároží, které spojujeme s původní tvrzí, která musela v Třešti stát někde v okolí kostela sv. Martina. Já si myslím, že to bylo přímo na místě zámku, který byl potom v 16. století za Vencelíků přestavěn do renesanční podoby,“ uvádí D. Zimola.   

Nálezy ze zámku jsou opět především keramického charakteru. Je možné je vročit do druhé poloviny 14. století, i když gró nálezů pochází až z 15. a počátku 16. století. 
„První písemná zmínka je z konce čtyřicátých let 14. století. Takže někdy v této době tam mohly být tyto nejstarší nálezy užívány v původní tvrzi před přestavbou,“ uvažuje Zimola.   
Nejdůležitější jsou ale podle něho na třešťském zámku stavebně-historické průzkumy. Díky tomu, že stavebníci oklepali veškeré omítky až nahoru na půdu, objevují se různé fáze zdí. 
„Někde jsou kamenné, někde cihlové - tam lze krásně rozklíčovat, co kdy bylo stavěno. Až to zedníci opět nahodí, tak tohle zdivo zase 200 let nikdo neuvidí. Proto je důležité současný stav dokumentovat, takže místo toho, abychom např. lepili v laboratoři v Heleníně staré střepy, raději dokumentujeme tyto zdi, protože to považujeme za důležitější,“ argumentuje D. Zimola.  

Hlavní tah městem 
Právě Třešť je podle Davida Zimoly obecně velmi zajímavou, a málo prozkoumanou archeologickou lokalitou Jihlavska. 
„Tam toho moc nevíme, těch nálezů je strašně pomálu. Teď při rekonstrukci hlavního průtahu městem, Revoluční ulice, budeme provádět záchranný archeologický výzkum. Uvidíme, jestli něco objevíme, jde především o stratigrafie vývoje města. Jestli už v těchto místech bylo, anebo nebylo osídlení např. už ve 13. století,“ uvedl před létem Zimola. 

Na archeologický výzkum stavby archeologové uzavřeli dohodu. „Ale uvidíme, jak nám to dovolí situace kolem epidemie a následných opatření,“ uvažují.  
Jde navíc o typ stavby, na které je typicky velmi málo času. „Tam se nedá nějak zdržovat, protože jde o hlavní tah směrem na Telč. A tam se nemůžeme ´zakopat´ na měsíc, to by nás lidi asi ukamenovali,“ usmívá se archeolog jihlavského muzea.

Diskuze k článku