ČLÁNEK, který otiskly Jihlavské listy o plánovaném přejmenování některých veřejných prostranství od 1. července 1990. Zdroj: reprofoto
Před 30 lety došlo stejně jako po celé republice i v Jihlavě k prvním zásadním změnám v pojmenování ulic či náměstí. Stalo se tak v důsledku sametové revoluce, kdy u nás padl totalitní komunistický režim.
Ke změnám došlo zejména u ulic, které nesly názvy poznamenané více než 40letou komunistickou érou. Některá místa se vrátila k původním pojmenováním, jiná dostala úplně nové názvy.
Na nutnosti přejmenovat některá veřejná prostranství se v Jihlavě dohodli zástupci Občanského fóra (OF) a Městského národního výboru (MěNV).
V novinách jihlavského Okresního národního výboru (ONV) Jiskra vyzvali 5. ledna 1990 Pavel Novák (OF) a Karel Havlíček (MěNV) občany, aby se vyjádřili k možnému novému pojmenování ulic.
„Zároveň žádáme občany Jihlavy, aby se vyjádřili k dalšímu osudu sochy Klementa Gottwalda, která je umístěna ve Vrchlického ulici mezi Domem zdraví a budovou, v níž také sídlí ONV,“ apelovali na občany Novák s Havlíčkem.
První změny pojmenování veřejných prostranství schválili zastupitelé tehdejšího jihlavského městského národního výboru na své schůzi 28. února 1990. Nové názvy ulic pak vstoupily v platnost od 1. července téhož roku.
Tři náměstí
Třem jihlavským náměstím se vrátila původní jména. Pohnutou historii mělo hlavní jihlavské náměstí, které je považované za třetí největší v republice.
• MASARYKOVO NÁMĚSTÍ. V éře Rakousko-Uherska neslo jméno mocnáře Františka Josefa I. V době první republiky to bylo na počest prvního prezidenta Masarykovo náměstí.
V době okupace nacisté jihlavské centrální náměstí pojmenovali po svém vůdci Adolf Hitler Platz. Komunisté mu zase dali název náměstí Míru. V roce 1990 se náměstí vrátilo k jednomu ze svých původních názvů, Masarykovo.
• NÁMĚSTÍ SVOBODY. Náměstí Svobody vévodí Památník rudoarmějců. A to tak trochu napovídá, jak se jmenovalo za totality – náměstí Rudé armády. V roce 1990 se vrátilo ke svému původnímu názvu, náměstí Svobody.
• ŠTEFÁNIKOVO NÁMĚSTÍ. Jedno z nejméně známých jihlavských náměstí se nachází nedaleko krajského úřadu. V době první republiky ho pojmenovali po spoluzakladateli nezávislého Československa Milanu Rastislavu Štefánikovi.
Nacisté náměstí přejmenovali po svém mučedníkovi Horstu Wesselovi. Wessel byl zabit v roce 1930 při potyčce s komunisty. Těsně před svoji smrtí složil pozdější hymnu nacistické strany Horst-Wessel-Lied.
Po osvobození v roce 1945 se jmenovalo podle sovětského diktátora J. V. Stalina. Lidé mu říkali Staliňák. Po odhalení zločinů Stalinova kultu osobnosti došlo k jeho přejmenování na Československo-sovětské družby. V roce 1990 se vrátilo zpět k názvu Štefánikovo náměstí.
Řeckého komunistu vyměnili za Svobodu
Od července 1990 se do nového hávu převlékly také některé významné jihlavské ulice. Ulice 9. května byla přejmenována na Benešovu. Z Obránců míru se stala ulice Matky Boží.
Od 1. července se z ulice Pionýrů stala Křížová, ulice Dukelských hrdinů nově nesla název Jana Masaryka.
Spojnice autobusového nádraží s lokalitou Na Hliništi komunisté pojmenovali po datu, kdy v Československu převzali moc – 25. února. Nový režim ji přejmenoval po Mezinárodním dni studenstva, na jehož výročí došlo také k začátku sametové revoluce – 17. listopadu.
Skutečnou kuriozitou je přejmenování jedné z ulic, v jejímž názvu nahradil český komunista svého řeckého spolustraníka.
Ulice, která se v současné době jmenuje Mahlerova protíná u Pivovaru Jihlava Vrchlického ulici. Za minulého režimu nesla jméno řeckého komunisty Nikose Belojannise. Belojannis byl hrdinou řeckého protinacistického odboje.
Po zákazu komunistické strany v Řecku byl Belojannis zatčen a odsouzen k trestu smrti. Přes protesty řady významných světových osobností byl v roce 1952 ve svých 36 letech popraven.
V polovině roku 1990 v názvu nahradil řeckého český komunista. Ulice byla nově pojmenována po hrdinovi z východní fronty a bývalém československém prezidentovi armádním generálovi Ludvíku Svobodovi. V následujících letech však byla přejmenována na Mahlerovu ulici.
Nového názvu se dočkal také park u městského nádraží. Za minulého režimu se jmenoval po známém komunistickém odbojáři Sady Julia Fučíka. V roce 1990 se park vrátil ke staronovému názvu Keťásek.
K dalšímu velkému přejmenování ulic došlo v Jihlavě až o rok později. Nové názvy tak byly ponechány až na rozhodnutí jihlavského zastupitelstva, které vzešlo z komunálních voleb v listopadu 1990.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.