Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Kůrovcová kalamita se opět dostala na pořad jednání krajských zastupitelů. Opoziční zastupitel Miroslav Houška (KDU-ČSL) vytkl, že se kraj i stát zabývají až jejími následky. Vedení Vysočiny se otázal, jestli by kraj soukromým vlastníkům nemohl účinněji s napadeným dřevem pomoci. 
„Nechci tvrdit, že by se měla hledat nějaká odbytová zařízení, ale měla by se hledat nějaká pomoc, která by napadené dříví z lesa umožnila vyvézt a zachránit ještě některé stromy, které tam stojí,“ nastínil Houška. Doplnil, že by soukromí vlastníci rovněž potřebovali pomoci s prodejem dřeva. 
Podle vysočinského hejtmana Jiřího Běhounka (za ČSSD) však kraj takové možnosti nemá a pomoc v podobných případech má zajišťovat stát. Hejtman sdělil, že kraj dělá, co se týká kalamity, maximum, ale pomoci soukromníkům s odvozem napadeného dřeva nebo s jeho zpeněžením nemůže.    
„Tohle je plošná katastrofa, kterou kraj vyhlášením kalamitního stavu nemůže vyřešit, to je záležitost státu, vlády a krizového řízení vlády a ne jednotlivých krajů,“ vysvětlil hejtman. 
Krajský radní Martin Hyský (ČSSD) Houšku upozornil, že ministerstvo zemědělství připravuje dotační titul, který soukromníkům pomůže se zhoršeným zpeněžením dřeva.  
„Je to samozřejmě příspěvek, takže to není na pokrytí veškerých nákladů. Situace je tak enormní, že Kraj Vysočina nemá sílu na to, aby pomáhal se zpeněžením a s vozením dříví,“ podotkl radní. 

Jihlava pokuty za nevytěžené dřevo nevybírá  

V důsledku kůrovcové kalamity mají soukromí vlastníci problém s odvozem dřeva i s jeho zpracováním. Těžbu napadeného dřeva kontrolují obce s rozšířenou působností, mohou udělovat i pokuty. 
Například v Jihlavě zasílalo město majitelům lesů výzvy ke zpracování napadené dřevní hmoty. Podle mluvčí jihlavské radnice Anety Hrdličkové tato praxe fungovala do poloviny roku 2018, kdy měli vlastníci lesů možnost sehnat zpracovatele, a nevázl odbyt dřeva. 
„Dnes je situace taková, že pokud už vlastník sežene zpracovatele, nemá jistotu za kolik a zda vůbec vytěženou hmotu prodá,“ nastínila mluvčí. Podotkla, že těžit a asanovat dříví, které se vykupuje 300 korun pod výrobními náklady, není finančně reálné.
Dle Hrdličkové Jihlava kontroluje při-bližně 30 tisíc hektarů lesních pozemků. Z toho zhruba na čtvrtině hospodaří okolo osmi tisíc soukromých vlastníků. 
Město v současné době vlastníkům lesa pokuty za nevytěžené dřevo z výše uvedených důvodů již neuděluje. „Bylo by to jako fackovat rybáře za to, že mu při povodni přetekl rybník,“ dodala s nadsázkou mluvčí.  

Diskuze k článku