Kdo co hyzdí jsi ty se vými hloupostmi.K čemu nám bude "krajinka",když už na ni nebude čas se koukat?!!Uchylnost!

Co to plácáš o 50 kilometrech? Vždyť tak daleko nemůže být Pavlov odnikud vidět. A hnusný továrny, dálnice a stožáry ti krajinu nehyzdí? Mně větrníky nevadí. Nevím proč kraj zavedl jejich zákaz a ještě dokonce snad chtěl zakázat sluneční elektrárny, což vůbec nechápu. Větrníky vadí jen takovým řvounům, jako jsi ty, ale třeba starostovi Krátkému to nevadí. Starostovi Pavlova taky ne. Tak se prober.

Taky říkám.

Ty vůbec nevíš co plácáš. No kraviny.

Těší mne že se začíná objevovat v diskuzi více rozumu (tj.příznivců větrných elektráren)a to naznačuje,že elektrárny svým provozem už samy přesvědčily mnoho (i bývalých odpůrců) lidí a to mluví za své.

Ani 500 větrníků nenahradí jednu jedinou elektrárnu. Bude muset stejně pořád běžet, aby mohla zastoupit milované větrníky až jim dojde dech. Armáda německých větrníků kolabujících za bezvětří těžce cvičí s rozvodnou sítí celé Evropy včetně naší. A pokud se nepodaří zastavit lobistický tlak jejich stavitelů bude hůř. Nastudujte si co je to blackout.

A pan Ryšavý by měl ze své kapsy všechny soudy proplácet,když takové agrese vyvolává.Takto to zaplatí lidé a jenom pro blbost,že on sám má alergii na větrné elektrárny-nemá tamm co pohledávat stejně jako loutka pan Vystrčil. Spor o větrné elektrárny: kraj prohrál se zastánci větrníků Větrné elektrárny mají své zastánce i odpůrce. Do sporu o větrné elektrárny se dostaly některé obce s krajem Vysočina, který je na svém území nechce kvůli narušením krajinného rázu. Budou se na Vysočině znovu stavět větrné elektrárny? Jaký je zdejší větrný potenciál? Co si o větrnících myslí česká veřejnost? 26. 08. 2009 | Jana Poncarová • vytisknout stránku • poslat stránku e-mailem Ve zkratce: Větrná elektrárny patří k obnovitelným zdrojům energie, které vyvolávají bouřlivé diskuse. Do sporu o větrné elektrárny se dostaly také některé obce na Vysočině s krajským úřadem. Kraj do svého územního rozvoje zahrnul články, které zabraňovaly výstavbě větrných elektráren na jeho území. Nejvyšší správní soud však tyto články zrušil. Mají větrné elektrárny na Vysočině zelenou? Reklama Větrná energie je obnovitelným zdrojem, který neprodukuje žádné odpady ani skleníkové plyny. Celosvětovým trendem je zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí. V místech, kde se plánuje výstavba větrných elektráren, však všeobecné nadšení nepanuje. Příkladem je postoj občanů ve Stříbře, kteří se v lednovém referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren na katastrálním území města. „Spor o větrné elektrárny na Vysočině vyhrály obce: soud zrušil některé články územního rozvoje kraje, které výstavbě elektráren bránily.“ Také kraj Vysočina by na svém území nerad viděl další větrné elektrárny a své stanovisko zanesl do plánu územního rozvoje. Jako důvod kraj uvedl narušení vzhledu krajiny a negativní vliv na turistický ruch. Vedení kraje si také objednalo studii Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. Tento dokument navrhoval omezení staveb s výškou větší než 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad lesním porostem. To by znamenalo, že na území kraje Vysočina by se žádné větrné elektrárny postavit nemohly. Více o větrné energii na Nazeleno – Větrná energie v České republice – Malá větrná elektrárna. vyplatí se? – Alternativní energie roste, ne z větru – Větrné elektrárny a veřejné mínění – Neúspěšné referendum ve Stříbře Stanovisko kraje se ale nelíbilo některým obcím a především investorům, kteří v kraji plánovali investovat do výstavby větrných elektráren. Právě obce, které na svých katastrech chtěly výstavbu větrných elektráren povolit, vyvolaly s krajem Vysočina soud. Žalobu na kraj podaly konkrétně obce Stonařov, Dlouhá Brtnice a Otín. Nelíbilo se jim zejména to, že kraj loni na podzim vyhlásil větrným elektrárnám na dva roky stop stav. Obcím také vadila změna postoje kraje k větrníkům. Ten v Energetické koncepci z roku 2004 počítal s výstavbou 23 větrných elektráren a jako vhodnou lokalitu označil právě okolí těchto obcí. Na základě toho pak obce začaly jednat s investory. Větrné elektrárny se na Vysočině stavět budou Nejvyšší správní soud, který se případem zabýval, zrušil koncem července vybrané články územního rozvoje kraje Vysočina, jež výstavbu větrných elektráren omezovaly. Toto rozhodnutí ovšem neznamená, že větrníky na Vysočině budou mít bez omezení zelenou. Obce, které budou chtít větrné elektrárny na svém území, je budou muset zahrnout do svého územního plánu a každý projekt bude i nadále posuzovat krajský úřad. Pro výrobu energie z větru je vhodné především umístění větrníků v moři (tzv. offshore) Rozhodnutí soudu uvítala Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), podle níž je potřeba posuzovat vhodnost výstavby větrných elektráren v konkrétních lokalitách, nikoli ji plošně zakázat. „Výrok soudu vnímáme jako opětovné otevření prostoru k seriózní debatě nad budoucností výroby elektřiny z větru na Vysočině. Pojďme diskutovat o vhodnosti vzniku větrných elektráren v jednotlivých lokalitách. Odmítáme ale plošnou diskriminaci našeho odvětví,“ komentoval dění na Vysočině Michal Janeček, předseda ČSVE. Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se na území kraje Vysočina vyrobilo v roce 2008 z větrné energie necelých 17 500 MWh elektřiny. Toto množství dokáže pokrýt spotřebu 12 000 osob. Na území kraje je v provozu pět větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,7 MW, které se nacházejí v lokalitách Pavlov a Kámen. Větrný potenciál kraje Vysočina Podle ČSVE je možné v kraji Vysočina mimo chráněná území a v dostatečné vzdálenosti od zástavby postavit přes 100 moderních větrných elektráren, které by mohly pokrýt spotřebu 640 000 osob. To je o 125 000 lidí více, než žije v kraji Vysočina. AčkoliČeská republika nemá tak významný větrný potenciál, jako jiné země Evropské unie, rozvoj větrné energetiky na jejím území může pomoci navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, které mají ze stávajících 6 narůst na 13 %. Tato povinnost vyplývá z plánu Evropské unie zvýšit na jejím území do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů energie na 20 %. Jedním z argumentů odpůrců větrných elektráren je narušení vzhledu krajiny Co říkají na větrné elektrárny Češi? Překážkou pro rozvoj větrné energetiky však může být zmiňovaný postoj občanů k větrným elektrárnám. Otázkou vnímání a postoje české veřejnosti k větrným elektrárnám se zabýval nedávno realizovaný (a v ČR ojedinělý) výzkum, který provedl Ústav geoniky Akademie věd v červenci a srpnu 2008. Cílovou skupinu výzkumu tvořili obyvatelé ČR, kteří již měli praktickou zkušenost s větrnými elektrárnami. Závěrem výzkumu je, že podpora občanů po jednom až třech letech zkušeností s provozem větrníků byla vyšší než v době plánování projektu. Obyvatelé se před instalací větrných elektráren obávali narušení krajinného rázu, odlétávajícího ledu, narušení TV signálu, hlučnosti nebo poklesu ceny nemovitostí. Výzkum ukázal, že po přímé zkušenosti s provozem elektráren se tyto obavy ve většině případů nepotvrdily. Zajímavé je, že v otázce výstavby větrných elektráren může smýšlení obyvatel ovlivnit také ekonomický faktor, tedy to, zda budou mít z výstavby větrníků nějaký (přímý) užitek. Podle výzkumu by téměř polovina odpůrců s výstavbou větrných elektráren ve svém okolí souhlasila, pokud by z toho měli ekonomický přínos (například levnější elektřinu).

Dobrý den, kraj to sice nijak nevyřvává, pouze konstatuje, že obcím jde především o příspěvky od investorů - koneckonců to přiznává i pan starosta Dlouhé Brtnice, že nejsou žádnými velkými příznivci větrné energie. Máte pravdu, že kraj podepsal memorandum s ČEZem. Má to svoji logiku, protože podporuje další rozvoj jaderné energetiky na Vysočině, jak deklaroval svým usnesením v minulém volebním období, schváleném napříč všemi politickými stranami v zastupitelstvu. Stejně tak napříč všemi stranami panuje shoda na tom, že je nutno zabránit živelné výstavbě a zaplavení Vysočiny větrníky na úkor naší krásné krajiny. Více si můžete přečíst zde: http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4021212&p1=25235 A na závěr k mému bydlišti - ne opravdu to nejsou Dukovany, bydlím v Okříškách. Přeji pěkný den :-)

To nechtějí,zasednout.Oni chtějí raději závidět a zakazovat!!

TISKOVÁ ZPRÁVA Česká společnost pro větrnou energii, Novotného lávka 2, 116 68 Praha 1 ČSVE vítá rozhodnutí soudu ve věci rozvoje větrné energie na Vysočině 4.srpna 2009, Praha – Česká společnost pro větrnou energii uvítala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který minulý týden zrušil vybrané články územního rozvoje kraje Vysočina. Ty ve svých důsledcích omezovaly rozvoj ekologické výroby elektřiny z větru. Podle asociace je třeba posuzovat vhodnost výstavby elektráren v konkrétních lokalitách, nikoli její plošné zákazy. Podle rozhodnutí soudu kraj není oprávněn způsobem, který použil v zásadách územního rozvoje, omezit nebo zakázat výstavbu větrných elektráren. Kraj v minulosti obhajoval represe proti rozvoji větrné energie na Vysočině tím, že by jejich i 100 metrů vysoké stožáry poškozovaly vzhled krajiny.. „Výrok soudu vnímáme jako opětovné otevření prostoru k seriózní debatě nad budoucností výroby elektřiny z větru na Vysočině. Pojďme diskutovat o vhodnosti vzniku větrných elektráren v jednotlivých lokalitách. Odmítáme ale plošnou diskriminaci našeho odvětví,“ komentuje dění na Vysočině Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE). Rozhodnutí soudu vzniklo na základě společné žaloby, kterou na kraj podaly obce Stonařov, Dlouhá Brtnice a Otín. ČSVE již před časem upozorňovala, že kraj Vysočina omezuje výstavbu větrných elektráren nad rámec stavebního zákona. Kraj si objednal studii „Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“, která pro větrné elektrárny vymyslela překážky, se kterými se v jiných krajích republiky nesetkáme Dokument navrhuje mj. omezení staveb s výškou větší než 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost. To znamená, že na území Vysočiny by se nesměly stavět žádné větrné elektrárny, ani ty nízké a málo účinné z minulého století. Takové návrhy ochrany jsou podle ČSVE účelově zpracovány a nedávají možnost prosadit i sebekvalitnější a nekonfliktní projekt na stavbu větrných elektráren. „Úředníci, kteří budou tuto studii používat při posuzování projektů, budou velmi snadno projekty zamítat, opírajíc se o tyto závěry. Argumenty obsažené ve studii a způsob, jakým jsou v ní nastaveny parametry hodnocení krajinného rázu, naprosto diskriminují možnost rozvoje oboru větrné energetiky v kraji Vysočina. V takové podobě by však byly likvidační i kdekoliv jinde,“ varoval tehdy Michal Janeček. Místní zastupitelstva mají přitom často pro rozvoj větrné energie větší pochopení než samotné kraje. „Dokladem toho je právě skutečnost, že soud s krajem Vysočina vyvolaly obce. Ty na svých katastrech povolily výstavbu větrných elektráren, u kterých developeři splnili veškeré přísné podmínky pro zahájení výstavby. Kraj přesto hodlal výstavbu svévolně zastavit,“ podotýká Janeček. V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se přitom Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z větru je proto součástí platné energetické koncepce ČR. Přestože má EU omezené možnosti vyžadovat po ČR plnění indikativního cíle, měli bychom průběžně usilovat o navyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. „V rámci jednání o klimaticko-energetickém balíčku si ČR návrhově stanovila