Dialyzační středisko třebíčské nemocnice funguje již třicátým rokem. V roce 1994 disponovalo šesti lůžky a šesti dialyzačními monitory a mělo v péči asi 30 pacientů. 
S rozvojem a modernizací Nemocnice Třebíč bylo vybudováno nové středisko. Provoz v nově zrekonstruované budově byl zahájen v roce 2018. Došlo k navýšení lůžek na třináct možností izolace a dialyzovat také infekčního pacienta.
Hemodialyzační středisko nyní disponuje celkem 20 moderními monitory. Zdravotníci tam poskytují vysoce specializovanou péči pacientům s chronickým selháním ledvin. 

Tímto selháním jsou nejvíce ohroženi pacienti s diagnózou diabetes, hypertenze a pacienti s vrozenou vadou ledvin. „V současné době máme 60 dialýzovaných pacientů, kteří potřebují očišťovat třikrát týdně po dobu čtyř až pěti hodin. Pracujeme ve třech směnách od šesti hodin ranních do dvou hodin ranních následujícího dne,“ informuje Monika Júnová, všeobecná sestra. 

Pokračuje, že pacienty na dialýzu sváží dvě dopravní společnosti, anebo je vozí rodinní příslušníci. K dispozici mají pánskou a dámskou šatnu a WC. 
Všechna lůžka na dialýze jsou polohovatelná se signalizací. Pro nemohoucí jsou lůžka váhová. Během dialýzy pacienti mohou sledovat televizi i s možností bezdrátových sluchátek, aby nerušili ostatní. 
Mohou se také připojit internetem k vlastnímu telefonu či notebooku nebo tabletu. Nezbytnou součástí je vodárenské zařízení, které slouží k filtraci vody. 

Kvalitní péče
Zdravotnický personál střediska je speciálně proškolen a neustále se vzdělává, což přispívá ke kvalitě a bezpečí poskytované péče. 
Staniční sestra hemodialyzačního střediska přijala možnost proškolení pro domácí dialýzu. V květnu 2023 byl zahájený provoz v domácím prostředí u jedné pacientky. Celosvětově se tato metoda dostává do popředí. 
„Domácí dialýza se více přizpůsobí životnímu stylu pacienta, takže pacient musí být i schopný si ji doma provádět,“ říká staniční sestra Dagmar Horká.  

Mají k dispozici i telefon na firmu i na sestru čtyřiadvacet hodin po sedm dní v týdnu. „Je to lehčí přístroj, který se dá sbalit do kufříku, může se s ním odjet na dovolenou na chalupu. Mohou si zvolit dobu dialýzy, je častější až pětkrát v týdnu, ale kratší dobu,“ vysvětluje Horká. 

Možností je i peritoneální neboli břišní dialýza, kdy se krev čistí uvnitř těla, a to za pomocí pobřišnice. K výraznému rozvoji této metody došlo v 90. letech minulého století a nyní se takto léčí asi pět procent pacientů se selháním ledvin. 
Do břišní dutiny se musí pomocí tenké trubičky katétru denně přivádět roztok, který krev čistí. Obvykle se čtyřikrát denně napouští dva litry roztoku z plastikového vaku. 

Škodliviny pak přestupují přes propustnou pobřišnici z krve do roztoku. Roztok se škodlivinami se opět katétrem vypustí a je nahrazen čistým. 
Výměnu pacient provádí doma sám či s pomocí. Vaky s roztokem jsou mu pravidelně dováženy. Na kontroly do nemocnice dochází zhruba jednou za měsíc.

Nová metoda
Novou alternativou klasické peritoneální dialýzy je takzvaná automatizovaná peritoneální dialýza. Zde roztok v pobřišniční dutině vyměňuje speciální přístroj. Čistění probíhá obvykle osm hodin přes noc, během spánku.
„Před zařazením pacienta je nutno vyloučit kontraindikace, jako jsou rozsáhlé nitrobřišní operace nebo kýly. Pacienta navštívíme doma, abychom viděli domácí prostředí,“ poukazuje Jaroslava Šenkyříková, sestra specialistka.

Doplňuje, že je třeba dodržovat určité hygienické podmínky a mít prostory ke skladování materiálu. „Dále zajišťujeme setkání pacientů, kdy ti, kteří ji používají, ostatním vysvětlí, jak se používá,“ naznačuje Šenkyříková. I u této metody lze aktivně využívat volný čas. 

Diskuze k článku