PSYCHIATRICKÁ léčebna v Petrohradu. Někdejší zámek si zahraje v novém filmu Dana Svátka. Foto: net
Režisér Dan Svátek z Telče začíná tento týden natáčet nový celovečerní film Úsměvy smutných mužů podle kmihy Josefa Formánka.
Diváci mohli zatím naposledy z vaší tvorby vidět před dvěma lety televizní sérii Reportérka. Pak už jste se vrhli na přípravu nového filmu?
Ano, co se týče hraných věcí, tak už jsme pak začali chystat tenhle projekt.
Ale pokud jde o spisovatele Formánka, podílel jste se i na přípravě mezinárodní koprodukce pro zfilmování jeho románu Mluviti pravdu...
To pořád chystáme, ale to je projekt na léta, taková naše vysněná záležitost. Takže na tom pracujeme pořád, jenom je to hodně náročné, i finančně, takže je to stále ve fázi shánění peněz a nejspíš to ještě bude pár let trvat. Ale v momentě, kdy mi Josef Formánek dal přečíst rukopis své nové knížky Úsměvy smutných mužů, tak mě to hodně chytlo a říkal jsem si, vždyť to je vlastně hrozně filmové, pojďme to udělat jako film.
Takže od textu Mluviti pravdu jste si vlastně tak trochu odskočili k novému textu a filmu?
V podstatě to takhle je.
Jenže sehnat peníze dnes určitě není jednoduché ani na film, ke kterému si člověk „odskočí“ od mnohaletého snu...?
To samozřejmě není, to téma je velice náročné. Je velice zvláštní, že v naší zemi, která je v pití bohužel na špičce, se filmy s tímto tématem moc netočí. Samozřejmě jich pár můžeme vyjmenovat, ale to už nejsou aktuální záležitosti. My se snažíme na to dívat nejen pohledem dneška, ale hlavně i autentickým pohledem toho Josefa, který si to prožil.
Každý si asi na téma boje s alkoholismem vybaví sérii Dobří holubi s Vladimírem Menšíkem a Vlastimilem Brodským, ale to už je opravdu úplně jiná doba, jiné problémy a realita…?
Přesně tak.
V jaké jste s filmem fázi?
Jsme těsně před natáčením a máme už za sebou nějaké předtáčky. Během příprav filmu se totiž Josefu Formánkovi podařilo v rámci projektu České televize uběhnout maraton. Pro něj to byla cesta, jak uniknout z té závislosti na alkoholu.
A tenhle reálný maraton se ve filmu objeví?
Ano. Když to zjednoduším, tak ten film není jen o „chlastání“, ale také o běhání. Natáčeli jsme přímo během toho Pražského maratonu.
Takže jako když někdo před časem využil do svého filmu pražské povodně, vy zakomponujete pražský maraton?
Přesně tak. Protože tak početný komparz si nemůžeme dovolit.
Pozitivní Petrohrad
Scénář k filmu jste si napsal sám?
Ve spolupráci s Josefem.
A jaké budou lokace, kde všude budete točit?
Po celé republice. Na Zlínsku, na Ústecku i v Praze. Tu léčebnu jsme našli v Petrohradě, což je směrem z Prahy na Karlovy Vary (Lounsko, Ústecký kraj: pozn. red.). Je to úžasné místo. My jsme viděli desítky těch léčeben a tahle je pro nás ideální. Navíc jsou tam na nás hrozně milí, vycházejí nám vstříc a nic není problém. Pan ředitel je úžasný člověk, což nám to dost zjednodušuje.
Nabízí se, že se bude hodně točit hlavně v interiérech…
Je to pravda, ale my jsme našli vizuálně hezkou léčebnu, protože nechceme jít cestou nějaké „depky“, naopak. Tohle je bývalý zámek, ta atmosféra je tam vesměs pozitivní. Ony ty příběhy jsou samy o sobě těžké a my nechceme tlačit na pilu tím, že bychom měli nehezké interiéry, kostýmy atd. Jdeme na to téma s nadhledem, s lehkou ironií a humorem, nechceme z toho mít těžký film.
Jenže český národ, se svým smyslem pro černý humor, si hromadně utahuje z virózy pana prezidenta a je za tím humorem cítit smutek, bezmoc a beznaděj. Jelikož vy o tom točíte film, tak asi nadměrné pití považujete za velmi závažné současné téma?
Je to závažné téma a je to velký problém. Lidi si neuvědomují, že není úplně normální vypít sedm piv denně. Dneska jsme se bavili s kolegou, který v tom filmu hraje a měl problém s alkoholem – říká, že když někdo pije, tak je to v pořádku, ale jakmile se dostane do léčebny, tak je jakoby prašivý, ta společnost ho odsuzuje. Už máš tu nálepku, že je s tebou něco špatně. Lidé do té léčby pak nechtějí jít, protože nechtějí mít cejch toho „alkáče“.
A přitom by si ten člověk naopak zasloužil uznání právě za to, že s tím jde bojovat?
Ano, to vnímání by se mělo úplně otočit. To jsou velmi často vzdělaní úspěšní lidé, akorát se holt stala nějaká situace, která jim ten život změnila. Zlomí se to a jde to jiným směrem, je to nemoc, která se musí léčit.
Premiéra na jaře
Jak se cítí režisér týden před natáčením velkého filmu? Je to mrazení v břiše a nervozita, anebo sebejistota?
Naštěstí je těch příprav a starostí tolik, protože v tom bohužel zase nejsem jen jako režisér, ale i jako scénárista a koproducent, že na tu nervozitu nezbývá čas. Možná je to první film, kde nervozitu necítím. Máme to krásně obsazené a moc se těším. Už jsme teď v tom Petrohradě strávili pár dní, protože jsme zkoušeli ty scény a chtěli jsme si zažít tu atmosféru. Je to radost.
Budete točit v jednom časovém bloku?
Během měsíce bychom měli natočit většinu. Potom budou ještě nějaké zimní dotáčky, kde potřebujeme sníh, ale do konce roku bychom to měli natočit všechno.
Premiéra bude na jaře 2018?
Březen, duben nebo květen. Zatím ještě čekáme, co tam bude za jiné filmy, abychom se netrefili s termínem do nějakého zahraničního blockbusteru, takže to jsme s distributorem zatím nechali otevřené.
Vy jste z Telče - nějaká regionální premiéra s hosty na Jihlavsku nebude?
Hrozně bych rád. Jak to natáčení máme po celé republice, tak už jsme slíbili, že uděláme premiéru ve Zlíně a v Ústí. I v té léčebně chceme nějakou předpremiéru udělat, protože ti lidé z léčebny v tom budou hrát. Vytipovali jsme tam snad dvacet zajímavých lidí, kteří se v tom filmu skutečně objeví a bude to díky tomu autentické. Ale jsem z Vysočiny, takže bych samozřejmě rád přivezl herce a ukázal film.
Režisér z Telče natáčí nový film
Knihu spisovatele Josefa Formánka o boji úspěšných mužů se závislostí na alkoholu převede na filmové plátno režisér Dan Svátek z Telče na Jihlavsku.
Herec David Švehlík si zahraje hlavní roli spisovatele v područí alkoholu v novém Svátkově filmu Úsměvy smutných mužů. Snímek má mít premiéru na jaře.
Formánkova literární předloha k filmu je autobiografickou a velmi otevřenou zpovědí autora o jeho životě s alkoholem. Film nicméně podle režiséra Svátka vypráví obecněji o úspěšných mužích, kteří spadli až na dno. Sleduje jejich kariéry i to, jak se na scestí dostali.
V příběhu se tak na začátku svého boje proti závislosti potkávají hned čtyři hrdinové. Vedle spisovatele (David Švehlík) je to někdejší účastník triatlonového Ironmana Honza (Ondřej Malý), matematik Milan (Jaroslav Dušek) a Tomáš (Ivan Franěk), který alkoholem řešil výčitky kvůli vztahu k nevlastní dceři. V léčebně se mezi pacienty objeví i další typy, např. pornoherec.
Sám autor předlohy k filmu nahradil v reálném životě závislost na alkoholu běháním. Zúčastnil se také televizní reality show Parta maraton, jejíž podstatou byla příprava na maraton a jeho absolvování.
Loni vydal Formánek novinku Dvě slova jako klíč (Laskavá kniha o podivuhodných osudech dotýkajících se života Teodora D.), kde se vrátil k motivům své prvotiny Prsatý muž a zloděj příběhů, textu o reportérovi, který se vydává k primitivnímu kmeni v deštném pralese. Vypráví v něm o tom, že člověk na dně může potkat zázrak nejen v přítmí pralesa, ale kdekoliv.
Diskuze k článku