David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Emoce s ním určitě třásly na maximum, nedal ale na sobě vůbec nic znát. Jednatel hokejové Dukly Bedřich Ščerban dosáhl osobního i klubového cíle. Historicky nejúspěšnější klub hokejové historie totiž po 12 letech vrátil zpátky mezi extraligovou elitu.

Jaké jsou pocity pár minut poté, co je Dukla zase extraligová?

Pocity? Jsou úžasné! Je ale třeba rozdělit je do dvou rovin – do dlouhodobé a krátkodobé. Už při svém nástupu do funkce v roce 2008 pracuji na tom, abych Duklu dlouhodobě zvedal a splnil to, co jsem si předsevzal. Několikrát jsem opakoval, že chci dostat Duklu do extraligy.

Moc lidí vám v tom ale nevěřilo…

S kritikou jsem se opravdu setkal dost často. Slyšel jsem hlasy, že fanouškům v tomto lžu, protože tady to nemáme šanci dát do kupy tak, abychom se do extraligy dostali. Nicméně za tím cílem jsem dál tvrdě šel a podařilo se nám ho splnit. Takže z toho dlouhodobého pohledu, o kterém jsem mluvil v předchozí odpovědi, jsem velmi spokojený.

…a z toho krátkodobého pohledu?

To samozřejmě také. Tým od začátku sezony měl charakter, hrál velmi dobře. V průběhu roku se ho podařilo i vhodně doplnit, takže měl nejen kvalitu, ale zůstalo mu i srdce a týmový duch.

Je aktuální úspěch o to cennější, když jste chtěl v minulosti rezignovat?

Rezignovat jsem chtěl, ale to bylo z politických, nikoliv sportovních důvodů. Bylo až neuvěřitelné, jaké klacky pod nohy mi nejrůznější lidé házeli, a jak k tomu některá média přispívala.

Takže teď je to zadostiučinění?

Necítím to tak. Nejsem pomstychtivý člověk. Takoví lidé jsou pro mě póvl a nesnížím se na jejich úroveň.  Jsem spokojený s tím, že jsme dosáhli toho, co jsem si předsevzal, toho co jsem vždycky chtěl.  

Měli hráči vypsané prémie za postup?

Motivováni byli. Seděli jsme spolu. Nějaké prémie jsem vypsal. Hráči mě pak požádali, jestli by mohli vyvolat ještě jedno jednání a hledali jsme znovu nějaký kompromis. Jednání probíhala slušně, hráče respektuji.

Jak jste jim argumentoval?

Řekl jsem jim, že si velmi vážím toho, že došli do baráže. Našli jsme kompromis takový, aby hráči byli spokojení, za co hrají. Snažil jsem se jim také vysvětlit, proč jsem zvolil takovou, a ne jinou sumu. Myslím si, že to kvitovali a respektovali to. Jsou určité hranice, do kterých jsem mohl jít, našli jsme společnou řeč.  To je má filozofie, se kterou pracuji, a na které nehodlám nic měnit.

Několika hráčům končí po sezoně smlouvy, co bude dál?

Rád bych kostru týmu udržel, ale na druhé straně říkám, že se nemůžeme pouštět do nějakých finančních závodů s některými kluby, jako jsou Třinec nebo Sparta. S nimi držet krok nemohu. Zase to budeme mít postavené tak, jestli hráč chce za Duklu hrát. Pokud ano, tak musíme najít kompromis, aby byl spokojen hráč, a klub na to bude mít. S hráči budu jednat, mluvit, zájem o ně mám.

Například bez kontraktu by měl být gólman Svoboda, který přišel z Třince…

U Svobody víme, že už podepsal jinde, takže jednání s ním je asi zbytečné vést. Pevně věřím, že na Duklu Jihlava bude vzpomínat v dobrém a bude říkat, že mu hodně dala.

Je pravda, že se letošní tým stavěl s rozpočtem devět milionů korun?

Ano, to je pravda. Mohu potvrdit také to, že Dukla Jihlava bude hrát extraligu a rozpočet v tomto ohledu významně naroste. Teď budeme mít určitě násobně více. Na druhé straně, pokud má Třinec rozpočet 100 milionů korun, tak i kdybych stávající rozpočet navýšil třikrát, tak se na rozpočet Třince stejně nikdy nedostanu.  S kluby jako Sparta, Třinec, Pardubice, se měřit nemůžeme. To jsou bohaté kluby, kde mají hráči vysoké smlouvy.

Jakou cestou při skládání kádru půjdete?

Půjdeme jinou cestou. Věřím tomu, že postavíme tým, který bude konkurence schopný. Dalším naším cílem je etablovat tým tak, aby v extralize působil dlouhodobě. Rozhodně si nemyslím, že v září vyjede na led úplně jiný tým.

 Jak moc je složité jednání s hráči, potažmo jejich agenty, při uzavírání kontraktu?

Vždy preferuji přímé jednání s hráčem. Agenta vnímám jako jeho poradce. Rád řeším věci z očí do očí. Dejme to, že nějaké technické detaily mohu dohadovat už s agentem. Na ledě hraje hráč, který hraje pro klub. Proto chci mluvit vždy s hráčem, protože bavit se jen s agentem, vnímám jako neosobní. Neuznávám to.

Diskuze k článku