Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Jedním z diváky obletovaných a posádkou velmi dobře oživených exponátů jízdy veteránů Mezi dvěma branami byl minulou sobotu v Telči otevřený autokar, který používalo četnictvo za první republiky. Škodovka na podvozku 104 sloužila v době své slávy pro svážení pohotovostních četnických oddílů nebo hlídek těchto oddílů.

Podvozek konkrétního vozu, který byl vystaven v Telči, má v rodném listě datum 1930, karoserie se stavěla o rok později. Vůz rekonstruoval Jaromír Kubinger z Brna, který také za jeho volant usedá  spolu s kolegy „četníky“ ve věrných dobových uniformách a  přilbách. V Telči se minulou sobotu při okružní jízdě veteránů městem postarali četníci  také o organizování, pořádek a všeobecnou bezpečnost diváctva.

Ve známých televizních Četnických humoreskách si autokar J. Kubingera nezahrál – ani nemohl, v té době ještě nebyl zrenovován. Na otázku, zda má tento seriál rád, ovšem odpovídá majitel vozu spíše opatrně: „Seriál se mi tematicky líbí, ale z hlediska historického zpracování je tam hodně pochyb.“
Realita četníků prý zkrátka byla mnohem tvrdší a pro potřeby současného seriálového diváka muselo být tvůrci přidáno dosti romantiky. Té se ovšem jinak J. Kubinger při své zálibě ve veteránech nezříká.

„Prakticky jde ale především o to, že se snažíme nějakým způsobem ztvárnit historii bezpečnostních sborů – takže neděláme jenom četnictvo, ale také uniformovanou stráž bezpečnosti a zčásti také někteří z nás i finanční stráž,“ vysvětlil Kubinger za Klub policejní historie Brno.

Hrdinové na hranici

Klub tak znázorňuje historii bezpečnostních sborů z období let 1918 – 1939. Četnictvo meziválečné první Československé republiky bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, který řídil Úřad generálního velitelství četnictva a správně spadalo pod ministerstvo vnitra.

Okresním četnickým velitelstvím podléhalo vždy několik četnických stanic, které zahrnovaly zpravidla katastry čtyř až pěti obcí. Tady  vykonávaly četnické hlídky pravidelnou pochůzkovou činnost, tady znali četníci dokonale místní poměry.

V kompetenci stanic bylo veškeré objasňování zločinů, zadržování pachatelů a pátrání po odcizených věcech. Pro snadnější  vyšetřování těžších zločinů bylo v lednu 1928 zřízeno 40 specializovaných pátracích stanic, v rámci kterých působili odborníci z různých oborů kriminalistiky.

Rozvoj motorizace si vynutil od roku 1935 zřizování četnických silničních kontrolních stanic. Vznikly dokonce i četnické letecké hlídky. Po převzetí moci nacisty v sousedním Německu došlo také ke zřízení již zmíněných četnických pohotovostních oddílů, jejichž činnost se později rozrostla i na Moravu, Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Pohotovostní oddíly vykonávaly preventivní pochůzkovou činnost poblíž státní hranice a byly tu i morální podporou pro české menšinové obyvatelstvo.

V mnoha ozbrojených střetech s německými, polskými a maďarskými teroristy zahynulo od září 1938 do března 1939 na hranicích přes třicet příslušníků čs. četnictva. Za války se pak mnozí četníci zapojili do odboje, anebo vykonávali svoji službu formou pasivní rezistence. Ještě v květnu 1945 se stali významnou složkou květnového povstání.

Historické vozy, tentokrát ovšem i mnohem mladší, vyjedou na Jihlavsku znovu zítra při akci Jízda medvěda Brtníka, organizované na silnicích mezi Brtnickem a Jihlavou.

Diskuze k článku